Kosatka

Mexičtí vědci poprvé popsali, že kosatky ve smečkách umí ulovit i největší žijící parybu – až čtrnáctimetrového žraloka obrovského. Útoky jsou zatím spojené s jedním dospělým samcem.

Vědci popsali novou populaci kosatek, která žije u pobřeží jihoamerického Chile. Umí lovit delfíny a o kořist se spravedlivě dělí, ukázal výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Frontiers in Marine Science.

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Zvířata si adoptují zástupce jiného druhu jen zcela výjimečně, nejčastěji, když je k tomu nějak přiměje člověk. Vědci teď ale zaznamenali pozoruhodný příběh, ke kterému došlo pod mořskou hladinou. V srpnu 2021 pozorovali mořští biologové u západních břehů Islandu samici kosatky, jež plavala bok po boku s mládětem kulohlavce. Podle odborníků se jedná o první zdokumentovaný případ takové mezidruhové adopce.

Od roku 2017 nacházeli lidé na jihoafrickém pobřeží mršiny velkých žraloků bílých. Teď vědci získali důkazy o tom, že se novým predátorem v regionu staly kosatky. Využívají totiž možnost skupinového lovu.

Dvě kosatky si zřejmě oblíbily velké bílé žraloky. Vědci popsali, že od roku 2017 bylo v Jihoafrické republice vyplaveno na břeh osm velkých bílých žraloků se známkami napadení kosatkami. Sedmi žralokům chyběla játra a někteří už neměli ani srdce – podle nové studie jde o důsledek práce vždy stejného páru predátorů.

O kosatkách se dobře ví, že jsou schopné velmi dobře koordinovaných útoků i na ty nejsilnější tvory – jsou například jediným predátorem, který útočí i na žraloky bílé. Teď ale vědci poprvé popsali, že si kosatky troufnou i na tu vůbec největší možnou kořist, na plejtváky obrovské, tedy ty nejmohutnější tvory planety.

Po celém světě žije v zajetí přes tři sta běluh a asi šedesát kosatek – většina v oceanáriích a akváriích. Řada expertů již mnoho let varuje, že jde o problém zejména u starších zvířat, která už nejsou schopná vystupovat před diváky a dožívají v nevhodných podmínkách a apatii. Nyní se těmto kytovcům snaží pomoci nový projekt rezervace pro „penzionované kytovce“.