Žralok bílý jako kořist. Dvě kosatky u jihoafrických břehů podle studie loví vrcholové predátory

Dvě kosatky si zřejmě oblíbily velké bílé žraloky. Vědci popsali, že od roku 2017 bylo v Jihoafrické republice vyplaveno na břeh osm velkých bílých žraloků se známkami napadení kosatkami. Sedmi žralokům chyběla játra a někteří už neměli ani srdce – podle nové studie jde o důsledek práce vždy stejného páru predátorů.

Odborný časopis African Journal of Marine Science dal kosatkám přezdívku Port a Starboard. Vědci při své analýze vycházeli jak z pozorování chování těchto lovců, tak i z rozboru mrtvých těl osmi žraloků a jejich zranění. Autoři studie přitom předpokládají, že vidí jen vrcholek ledovce a že většinu mrtvých žraloků zabitých touto dvojicí nemohli najít, protože si je vzalo moře. 

Kosatky mají podle vědců dobrý důvod riskovat při lovu tak velké a nebezpečné kořisti – jsou jím žraločí játra. Mohou tvořit až třetinu hmotnosti jejich těla a jsou plná tuků a živin. Žralok ale současně představuje i pro tak velkého predátora, jako je kosatka, hrozbu. Proto je zřejmě příčina této adaptace na novou kořist složitější. 

Predátor proti predátorovi

Podle organizace Whale and Dolphin Conservation mohou být dospělé kosatky dlouhé kolem deseti metrů a váží přes sedm tun. Loví ve skupinách, umí svůj útok velmi dobře koordinovat, takže mohou zabít i velkou kořist. Není tak pro ně problém ulovit i pětimetrové žraloky bílé, kteří jsou jinak pokládáni za vrcholové predátory. 

Jihoafričtí vědci zjistili, že žraloci už na chování kosatek zareagovali. Místům, kde u pobřeží tito kytovci útočí nejčastěji a vybírají si tam zejména mladé a nedospělé žraloky, se už paryby vyhýbají. „Čím častěji kosatky tato místa navštěvují, tím víc se velcí bílí žraloci drží stranou,“ uvedli.

Neznámé narušení

Kosatky zřejmě narušují celý místní ekosystém, útočí zde totiž i na další druhy žraloků. Vědci by chtěli tyto zatím nepopsané důsledky ještě lépe popsat a prostudovat. Jde o značně složitý systém, jehož interakce jsou velmi komplexní.

I drobná změna, jakou je třeba úbytek nějaké drobné rybky, může v ekosystému vyvolat závažné změny, které se mohou projevit třeba až na vrcholku potravní pyramidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 1 hhodinou

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 7 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 8 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 8 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...