Žralok bílý jako kořist. Dvě kosatky u jihoafrických břehů podle studie loví vrcholové predátory

Dvě kosatky si zřejmě oblíbily velké bílé žraloky. Vědci popsali, že od roku 2017 bylo v Jihoafrické republice vyplaveno na břeh osm velkých bílých žraloků se známkami napadení kosatkami. Sedmi žralokům chyběla játra a někteří už neměli ani srdce – podle nové studie jde o důsledek práce vždy stejného páru predátorů.

Odborný časopis African Journal of Marine Science dal kosatkám přezdívku Port a Starboard. Vědci při své analýze vycházeli jak z pozorování chování těchto lovců, tak i z rozboru mrtvých těl osmi žraloků a jejich zranění. Autoři studie přitom předpokládají, že vidí jen vrcholek ledovce a že většinu mrtvých žraloků zabitých touto dvojicí nemohli najít, protože si je vzalo moře. 

Kosatky mají podle vědců dobrý důvod riskovat při lovu tak velké a nebezpečné kořisti – jsou jím žraločí játra. Mohou tvořit až třetinu hmotnosti jejich těla a jsou plná tuků a živin. Žralok ale současně představuje i pro tak velkého predátora, jako je kosatka, hrozbu. Proto je zřejmě příčina této adaptace na novou kořist složitější. 

Predátor proti predátorovi

Podle organizace Whale and Dolphin Conservation mohou být dospělé kosatky dlouhé kolem deseti metrů a váží přes sedm tun. Loví ve skupinách, umí svůj útok velmi dobře koordinovat, takže mohou zabít i velkou kořist. Není tak pro ně problém ulovit i pětimetrové žraloky bílé, kteří jsou jinak pokládáni za vrcholové predátory. 

Jihoafričtí vědci zjistili, že žraloci už na chování kosatek zareagovali. Místům, kde u pobřeží tito kytovci útočí nejčastěji a vybírají si tam zejména mladé a nedospělé žraloky, se už paryby vyhýbají. „Čím častěji kosatky tato místa navštěvují, tím víc se velcí bílí žraloci drží stranou,“ uvedli.

Neznámé narušení

Kosatky zřejmě narušují celý místní ekosystém, útočí zde totiž i na další druhy žraloků. Vědci by chtěli tyto zatím nepopsané důsledky ještě lépe popsat a prostudovat. Jde o značně složitý systém, jehož interakce jsou velmi komplexní.

I drobná změna, jakou je třeba úbytek nějaké drobné rybky, může v ekosystému vyvolat závažné změny, které se mohou projevit třeba až na vrcholku potravní pyramidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 11 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.