Žralok bílý jako kořist. Dvě kosatky u jihoafrických břehů podle studie loví vrcholové predátory

Dvě kosatky si zřejmě oblíbily velké bílé žraloky. Vědci popsali, že od roku 2017 bylo v Jihoafrické republice vyplaveno na břeh osm velkých bílých žraloků se známkami napadení kosatkami. Sedmi žralokům chyběla játra a někteří už neměli ani srdce – podle nové studie jde o důsledek práce vždy stejného páru predátorů.

Odborný časopis African Journal of Marine Science dal kosatkám přezdívku Port a Starboard. Vědci při své analýze vycházeli jak z pozorování chování těchto lovců, tak i z rozboru mrtvých těl osmi žraloků a jejich zranění. Autoři studie přitom předpokládají, že vidí jen vrcholek ledovce a že většinu mrtvých žraloků zabitých touto dvojicí nemohli najít, protože si je vzalo moře. 

Kosatky mají podle vědců dobrý důvod riskovat při lovu tak velké a nebezpečné kořisti – jsou jím žraločí játra. Mohou tvořit až třetinu hmotnosti jejich těla a jsou plná tuků a živin. Žralok ale současně představuje i pro tak velkého predátora, jako je kosatka, hrozbu. Proto je zřejmě příčina této adaptace na novou kořist složitější. 

Predátor proti predátorovi

Podle organizace Whale and Dolphin Conservation mohou být dospělé kosatky dlouhé kolem deseti metrů a váží přes sedm tun. Loví ve skupinách, umí svůj útok velmi dobře koordinovat, takže mohou zabít i velkou kořist. Není tak pro ně problém ulovit i pětimetrové žraloky bílé, kteří jsou jinak pokládáni za vrcholové predátory. 

Jihoafričtí vědci zjistili, že žraloci už na chování kosatek zareagovali. Místům, kde u pobřeží tito kytovci útočí nejčastěji a vybírají si tam zejména mladé a nedospělé žraloky, se už paryby vyhýbají. „Čím častěji kosatky tato místa navštěvují, tím víc se velcí bílí žraloci drží stranou,“ uvedli.

Neznámé narušení

Kosatky zřejmě narušují celý místní ekosystém, útočí zde totiž i na další druhy žraloků. Vědci by chtěli tyto zatím nepopsané důsledky ještě lépe popsat a prostudovat. Jde o značně složitý systém, jehož interakce jsou velmi komplexní.

I drobná změna, jakou je třeba úbytek nějaké drobné rybky, může v ekosystému vyvolat závažné změny, které se mohou projevit třeba až na vrcholku potravní pyramidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 33 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...