Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
Bzučivka se už začala šířit mezi jednotlivými státy USA a podle posledních informací parazita tamní experti považují za vážný problém. Proč?
Bzučivka je ve stádiu dospělce nenápadný hmyz, který se na pohled nijak zásadně neliší od „naší“ mouchy domácí. Na pohled sice ne, chováním ale ano. Klade totiž vajíčka do čerstvých ran zvířat – z vajec se potom stanou larvy, jež se masem hostitelů živí. Způsobují jim tak vážná zranění, která mohou končit i smrtí. Navíc se tyto larvy jen špatně odstraňují. A tyto téměř dva centimetry dlouhé bílé larvy šroubovitého tvaru napadají nejen dobytek, který je jejich nejčastějším hostitelem, ale také jiná domácí zvířata – a dokonce i člověka. To potvrzuje i latinské jméno škůdce Cochilomyia hominivorax – neboli bzučivka lidožravá.
O prvním případu informovaly americké úřady 3. června v Texasu, kdy larvu tamní farmář objevil v těle čtyřměsíčního telete. V pondělí 8. června americké ministerstvo zemědělství oznámilo několik dalších případů výskytu tohoto parazita. Jeden z nich se týkal psa v sousedním státě Nové Mexiko, což je podle úřadů znepokojivé, protože to naznačuje, že se nebezpečný tvor začal šířit, aniž by to experti zaregistrovali – a může být tedy mnohem rozšířenější, než je aktuálně známo.
Ministerstvo zemědělství kvůli tomu dokonce zřídilo zvláštní webovou stránku. „Úzce spolupracujeme s našimi partnery v Novém Mexiku, Texasu a v celém regionu, abychom zajistili co nejrychlejší identifikaci, izolaci a reakci na jakékoli potenciální případy,“ ujistil zástupce resortu.
Bariéra padla
Bzučivka se v minulosti šířila směrem na sever Jižní Amerikou, pronikla i do Mexika a USA, kde se naplno ukázal její potenciál škodit zvířecímu i lidskému zdraví. Z USA se ji v minulosti podařilo vypudit v sedmdesátých letech 20. století. Odhady ale říkají, že kdyby se bzučivka začala nekontrolovaně šířit po USA nyní, jen v Texasu by ekonomické škody překročily 1,8 miliardy dolarů, tedy téměř 40 miliard korun.
Spojené státy se řadu let pokoušely zabránit šíření bzučivky na sever, podařilo se jim vytyčit „nepřekročitelnou hranici“ v Panamě. V posledních letech ale tato bariéra padla, parazit ji překročil a expanduje na sever. Podle řady expertů, kteří se k situaci v USA vyjádřili pro tamní média, se tato „invaze“ zřejmě nedá zastavit. Problém považuje za vážný i současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa – ta nejprve na počátku loňského roku chtěla omezit financování programů na monitorování bzučivky, nakonec to ale – na rozdíl od mnoha dalších programů – neudělala.
Nejproblematičtějším případem ze všech aktuálně odhalených je už zmíněný pes. Není totiž jasné, kde se zvíře nakazilo. Veterináři proto začali pročesávat okolí místa, kde žil, s nadějí, že narazí na kolonie bzučivek. V terénu je dle zpravodajského webu NPR v současné době asi 75 odborníků, kteří se tomuto pátrání věnují na plný úvazek.
Mouchou proti mouše
Jen dohlížet už podle úřadů nestačí, proto začali v Texasu agresivně zavádět aktivní opatření. Osvědčeným trikem je vypouštění samců stejného druhu, což se osvědčilo už v minulosti – třeba právě v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Tehdy vědci využili pokroku v jaderné energetice a v zařízení Oak Ridge u Knoxvillu začali ozařovat miliony samců bzučivky. Tito samci jsou neplodní, takže samice, které se s nimi spojily, nemohly mít potomky. Toto opatření bylo velmi účinné: při prvním experimentu v Curacau se podařilo vymýtit celou populaci těchto much během pouhých deseti týdnů.
USA byly díky kvalitním zdravotnickým informacím o postupu bzučivky dobře informované, takže už letos v dubnu začaly budovat novou „továrnu“ na tyto sterilizované mouchy – a to právě v Texasu, kde bylo dle expertů riziko parazita největší. Problém je, že to nebylo včas: zařízení totiž bude plně funkční až na podzim příštího roku. Do té doby se ale může bzučivka šířit bez většího odporu.
Může totiž plodit novou generaci až pětkrát do roka, samice přitom pokaždé snese asi tři stovky vajíček. Potenciál na rychlé šíření je u této mouchy tedy obrovský.
Experimenty s larvami
Bzučivky jsou sice pro USA potenciálně pohromou, ale mají také pozitivní využití. Už přibližně deset let se experimentuje s jejich larvami při léčbě nemocí, proti nimž už nefungují antibiotika. Larvální terapie je alternativní metoda založená na čištění ran larvami bzučivky zelené, které se v medicínském prostředí přezdívá biologický nůž. Používají se při léčbě infikovaných zranění nebo ran obsahujících mrtvou tkáň. Jde například o léčbu ran u bércových vředů, proleženin, syndromu diabetické nohy nebo k vyčištění rány před transplantací.
Larvy totiž dokáží produkovat vysoce účinné enzymy, které štěpí nekrotickou tkáň, živé buňky ale nepoškozují. V Česku tato terapie existuje také, podle lékařů ale zájem o ni v posledních letech spíše klesá, protože pacientům je nasazení muších larev psychicky i fyzicky nepříjemné.
Podrobnosti licence zde.
