Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Nahrávám video

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.

„Žalobě strany Rodina se vyhovuje v plném rozsahu,“ uvedl soud podle státní tiskové agentury TASS, která upozornila, že proti verdiktu se lze odvolat do pěti dnů. „Budeme se odvolávat,“ avizoval právník strany Gadži Alijev.

Prokremelská nacionalistická strana Rodina vznesla vůči liberální opoziční straně řadu obvinění. Mimo jiné tvrdí, že uskupení dostalo nedeklarovanou podporu na kampaň i ze západních zdrojů.

Vůdce strany Jabloko Nikolaj Rybakov podle agentury Reuters během pondělního slyšení prohlásil, že neexistují žádné důkazy, které by obvinění podporovaly, a případ popsal jako „protiústavní útok na svobodu myšlení ze strany politických oponentů“.

Volby mají být svobodné, musí být soutěživé a musí být spravedlivé. Rusko takto nastavené volby nezažilo ani jednou. To není věc, která se týká až teď Vladimira Putina. Nikdy v minulosti Rusko nezažilo volby, které by stoprocentně splňovaly všechny tyto tři záležitosti najednou.
Michael Romancov
politický geograf
20. března 2024, iRozhlas.cz

Neobvyklý projev vzdoru

Strana Rodina popisovala protiválečný postoj Jabloka jako výzvy k extremismu a narušení územní celistvosti Ruska, napsal nezávislý portál Meduza. „Občané mají různé názory a různé strany je musí vyjadřovat,“ oponoval obvinění Rybakov.

V neobvyklém projevu vzdoru se v pondělí před soudní budovou shromáždilo několik stovek – převážně mladých – příznivců strany, píše agentura Reuters. „Myslíme si, že je nezbytné ukázat, že je nás hodně, že jsme jednotní v naší podpoře této strany, protože všichni chceme mír,“ sdělila jedna z protestujících, která se představila jako Jevgenija.

Více než čtyři roky po startu plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu připomíná pondělní verdikt netoleranci ruských úřadů vůči protiválečným názorům a dále zužuje už tak omezený prostor pro disent v tamní politice, poznamenala agentura Reuters. Rusové nemají žádnou legální možnost protestovat proti konfliktu ani proti poměrům v zemi.

„Vyloučení Jabloka z voleb znamená odmítnutí dialogu s lidmi, kteří kladou otázky, jež jsou úřadům nepříjemné,“ prohlásil Rybakov.

První parlamentní „volby“ od počátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu se budou v Rusku konat od 18. do 20. září.

Výzva Navalné

Žádost o vyloučení Jabloka z „voleb“ následovala den poté, co vdova po opozičním vůdci Alexeji Navalném Julija na sociálních sítích vyzvala voliče, aby v září hlasovali pro Jabloko, které je jedinou stranou vystupující proti ruské útočné válce.

Jabloko ztělesňovalo naděje prozápadních liberálů v Rusku v 90. letech minulého století, strana ale od roku 2003 nemá žádného poslance v Dumě (dolní komoře parlamentu). Představitelé Jabloka prezentují nadcházející „volby“ jako „referendum, které vládě ukáže, že miliony Rusů jsou proti válce“.

Strana má však jen velmi malou šanci získat parlamentní křesla v zemi, kde vláda hlasování přísně kontroluje a kde opozice není tolerována, napsala už dříve agentura AFP. Vzhledem k tomu, že většina odpůrců vůdce Vladimira Putina je ve vězení, v exilu nebo mrtvá, Jabloko podle agentury zůstalo jedinou liberální stranou, která v Rusku stále působí.

Reuters píše, že pondělní verdikt přichází pro Kreml v politicky citlivém okamžiku, kdy se blíží „volby“ a válka je stále více cítit v běžném životě Rusů, protože bránící se Ukrajina opakovaně zasahuje mimo jiné ruské rafinerie, čímž narušila dodávky pohonných hmot.

Rozsah odporu ruské veřejnosti k válce je obtížné posoudit, ale podle nevládního střediska Levada v červenci podíl Rusů, kteří tvrdí, že válku podporují, klesl na 66 procent, což je nejméně od začátku plnohodnotné ruské invaze, dodal Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 3 mminutami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 1 hhodinou

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 2 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 4 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.