Státní duma

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Předběžné výsledky, které v pondělí brzy ráno zveřejnila ruská volební komise, ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X oznámil, že Ukrajina v moskevském regionu zasáhla rafinerii, která patří ke klíčovým zařízením tamního ropného průmyslu. Předtím starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na metropoli. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC šlo o největší ohlášený ukrajinský útok na Moskvu. Gubernátor Andrej Vorobjov tvrdí, že v Moskevské oblasti si údery vyžádaly tři mrtvé. Rusko naopak udeřilo na Ukrajinu, při útocích zemřelo několik lidí.

Druhým dnem ze tří pokračují v Rusku „volby“ do Státní Dumy. Ruská volební komise tvrdí, že systém on-line hlasování v Moskvě je od noci pod masivním vnějším útokem, ale situaci označuje za „pod kontrolou“. Jde o první „volby“ do parlamentu od ruského rozpoutání plnohodnotné války proti Ukrajině. Mezinárodní organizace a nezávislí pozorovatelé je tradičně hodnotí jako zmanipulované. Čeká se, že hlasování opět ovládne Jednotné Rusko podporující vůdce Vladimira Putina.

Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, opozice už hlásí porušování pravidel. „Volby“ se konají i na okupovaných územích. Putin hlasoval on-line.

Vyloučení opoziční strany Jabloko z ruských zářijových parlamentních „voleb“ poukázalo na nejistotu a strach Kremlu, myslí si disident Vladimir Kara-Murza. Rozhodnutí soudu se opíralo o žalobu prokremelské strany Rodina, která Jabloko označuje za „extremistické“. Nyní je již jasné, jakým ze vznesených obvinění soud vyhověl. Jabloko je v současnosti jedinou stranou v Rusku, která vyjadřuje protiválečné postoje, čímž si vysloužila sympatie především mladých lidí.

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.

Ruský opoziční politik a někdejší kandidát na prezidenta Boris Naděždin opustil svou rodnou vlast. V Rusku ho v poslední době stále intenzivněji pronásledovaly úřady. Na telegramu zveřejnil video, kdy stojí před Eiffelovou věží v Paříži.

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.

Ruský opoziční politik Boris Naděždin tvrdí, že byl zatčen a převezen na policejní stanici. Stalo se tak jen několik dnů poté, co byl označen za takzvaného „cizího agenta“. Naděždin se hodlal ucházet v zářijových volbách o křeslo poslance ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, ale takzvaní „cizí agenti“ mají v Rusku zakázáno zúčastnit se voleb. Později ale podle agentury Reuters uvedl, že byl propuštěn a 17. července se má dostavit k soudu.

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Ruští poslanci schválili zákon, který postihuje vyhledávání internetového obsahu, jenž úřady označují za extremistický. Zpřísňování cenzury bude mít dopady na soukromí ruských občanů a dále omezí přístup k sociálním sítím či alternativním zdrojům informací ze zahraničí. Nejasnosti však panují kolem výkladu a následné formy postihování. Proti zákonu vystoupilo už šedesát poslanců i prokremelští podporovatelé.

Zákonodárce za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o jeho smrti. Píše to server BBC News. Jiný ruský zákonodárce situaci později vysvětloval „technickou závadou“.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Jsi jako zahradník, který v zahradě plody své těžké práce sklízí… Vlastenecké verše Gennadije Rakitina si za poslední rok získaly v Rusku nemalou oblibu a dosáhly i na literární ceny. Jenže, jak se nyní ukázalo, Rakitin vůbec neexistuje a jeho údajná poezie věnovaná Putinovi a jeho válce proti Ukrajině jsou ve skutečnosti do ruštiny přeložené básně z dob nacistické třetí říše. Básníkovou existencí i jeho tvorbou chtěli současný režim nachytat jeho kritici.

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.

Třída Těreškovové v Karviné zůstane i nadále pojmenována po první ženě ve vesmíru a podporovatelce ruského vládce Vladimira Putina Valentině Těreškovové. Rozhodli o tom zastupitelé města. Nevyhověli tak požadavku ministerstva vnitra na přejmenování více než kilometr dlouhé ulice v městské části Mizerov. Pro záměr nepřejmenovat ulici a tím pádem zachovat její současný název se vyslovilo 33 z 39 přítomných zastupitelů.

Ruský soud nařídil zatčení jednoho z čelných představitelů hnutí Golos, které monitoruje průběh voleb v Rusku, Grigorije Melkonjance. Stalo se tak poté, co ve čtvrtek ruské bezpečnostní složky provedly u řady zástupců této skupiny domovní prohlídky. Při té příležitosti byl také zadržen Melkonjanc, který působí jako spolupředseda hnutí, informuje portál Meduza. V září čekají Rusko volby různé úrovně, v několika regionech se bude rozhodovat o gubernátorech a poslancích místních zákonodárných sborů. V Moskvě budou volit starostu.

Ruský generál Sergej Surovikin je podle informací ruských vojenských blogerů, které cituje server Politico, držen v domácím vězení. Byl prý také odstřižen od všech rozhodovacích procesů v armádě. Americká CNN uvádí, že generál byl od roku 2018 tajným, ale důležitým členem Wagnerovy skupiny. Ta se koncem června pokusila v Rusku o vzpouru.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.