Státní duma

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.

Třída Těreškovové v Karviné zůstane i nadále pojmenována po první ženě ve vesmíru a podporovatelce ruského vládce Vladimira Putina Valentině Těreškovové. Rozhodli o tom zastupitelé města. Nevyhověli tak požadavku ministerstva vnitra na přejmenování více než kilometr dlouhé ulice v městské části Mizerov. Pro záměr nepřejmenovat ulici a tím pádem zachovat její současný název se vyslovilo 33 z 39 přítomných zastupitelů.

Ruský soud nařídil zatčení jednoho z čelných představitelů hnutí Golos, které monitoruje průběh voleb v Rusku, Grigorije Melkonjance. Stalo se tak poté, co ve čtvrtek ruské bezpečnostní složky provedly u řady zástupců této skupiny domovní prohlídky. Při té příležitosti byl také zadržen Melkonjanc, který působí jako spolupředseda hnutí, informuje portál Meduza. V září čekají Rusko volby různé úrovně, v několika regionech se bude rozhodovat o gubernátorech a poslancích místních zákonodárných sborů. V Moskvě budou volit starostu.

Ruský generál Sergej Surovikin je podle informací ruských vojenských blogerů, které cituje server Politico, držen v domácím vězení. Byl prý také odstřižen od všech rozhodovacích procesů v armádě. Americká CNN uvádí, že generál byl od roku 2018 tajným, ale důležitým členem Wagnerovy skupiny. Ta se koncem června pokusila v Rusku o vzpouru.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý schválil zákon, který má usnadnit tamní armádě odvody nových branců. Pomůže si elektronickými obsílkami a databází. Z Ruska podle ukrajinských médií uprchly od podzimu tisíce bojeschopných mužů. Těm, kteří povolávací rozkaz neuposlechnou, hrozí režim sankcemi. Kvůli velkým ztrátám na východní frontě ale chystá odvody i Ukrajina. Obránců vlasti, kteří vstupují do armády dobrovolně, je totiž méně než v začátcích ruské invaze.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila změnu zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu. Odpírači vojenské služby budou čelit tvrdým restrikcím. Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov zároveň uvedl, že Kreml zatím možnost nové vlny mobilizace nezkoumá. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.

Rusko provedlo zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině patrně neúspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety. Informoval o tom server televize CNN s odvoláním na dva nejmenované americké zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Tuzemské úřady v souvislosti se sankcemi prověřují majetek ruských politiků a podnikatelů podezřelých z krádeže desítek tun zlata. Vyšetřovatelé a novináři pracují s verzí, že z jeho prodeje Rusové následně financovali zakládání firem v Česku. Web Investigace.cz upozorňuje, že si dotyční v tuzemsku pořídili i luxusní byty.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska stovky tisíc lidí.

Finsko se podle svých poslanců již dokázalo dostatečně vyrovnat s ruským vlivem. Politici to přičítají zejména zákonům, které umožňují zablokovat ruským oligarchům a politikům nákupy nebo převody majetku. Některé české nevládní organizace volají po tom, aby podobné úpravy platily i v Česku.

Na podzim se v Rusku uskutečnila částečná mobilizace a nyní se množí spekulace o dalších vlnách odvodů. Americká organizace Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě uvedla, že ruští představitelé vytváří byrokratické podmínky pro povolání dalších branců, i když oficiálně to odmítají. Některé ruské a ukrajinské zdroje popsaly, že rozsáhlá mobilizace přijde kolem přelomu roku. Zůstává však nejasné, jestli pro její realizaci má Kreml dostatek prostředků.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, přijala v třetím čtení novelu, která zakazuje propagovat „netradiční sexuální vztahy“ a pedofilii, ale také šířit informace o sexuálních menšinách (LGBT) v médiích, na internetu, v reklamě, knihách a ve filmu.

Česko se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu. Platit by mohl od příštího roku. Národní sankční seznam by se v první fázi měl dotknout zejména těch Rusů a Bělorusů, kteří prokazatelně napomáhají Putinovu režimu. Stát chce jít i nad rámec unijních sankcí. Spolupracovat chce s policií i s tajnými službami. V první fázi se má v databázi ocitnout několik desítek lidí.

Finanční analytický úřad (FAÚ) podle informací ČT aktuálně prověřuje hned několik desítek případů lidí napojených na Putinův režim, kteří v tuzemsku ukryli majetek přes třetí osoby. Jde i o exposlance ruské Státní dumy Sergeje Sopčuka. Ten dle webu Investigace v Česku investoval desítky milionů do nemovitostí. V Rusku je stíhaný za zpronevěru v řádu miliard.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

Populární ruská zpěvačka Alla Pugačovová veřejně kritizovala válku, kterou vede Rusko na Ukrajině a která podle ní zabíjí vojáky pro iluzorní cíle, zatěžuje obyčejné lidi a mění Rusko v globálního vyvrhele. Pugačovová to uvedla na Instagramu, který je v Rusku zakázaný. Vyjádření zpěvačky, která je v Rusku ikonou, kritizoval místopředseda státní Dumy Pjotr Tolstoj a televizní propagandista Vladimir Solovjov. Kreml, jenž se dříve tento měsíc vyjádřil o Pugačovové pozitivně, zatím příspěvek nekomentoval.

České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce z bývalého Sovětského svazu Valentině Těreškovové. Na pondělním zasedání o tom rozhodlo městské zastupitelstvo. Pro bylo 32 ze 41 přítomných zastupitelů. Důvodem odebrání občanství jsou mimo jiné i současné aktivity bývalé kosmonautky, která podpořila invazi Ruska na Ukrajinu.

Ruský plynárenský podnik Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že země nezaplatily v rublech. Gazprom konstatoval, že dodávky obnoví až poté, co země za plyn zaplatí. Země zdůrazňují, že krok porušuje uzavřené smlouvy. Podle Bruselu je Evropa připravena a zareaguje společně. Agentura Bloomberg informovala, že už čtyři evropské země platí Moskvě za plyn v rublech. Moskva musí platit pokutu za zastavení plynu, rubly platit nebudeme, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Evropská unie dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard korun). V Kyjevě po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Země, která má zájem o vstup do EU, v současné době čelí nové rozsáhlé ofenzivě Ruska na východě země. Německá armáda ve středu oznámila, že chce přepravit další raněné Ukrajince do své země. Šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ve středu dovezla na polsko-ukrajinské hranice neprůstřelné vesty.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.