Vyloučení opoziční strany Jabloko z ruských zářijových parlamentních „voleb“ poukázalo na nejistotu a strach Kremlu, myslí si disident Vladimir Kara-Murza. Rozhodnutí soudu se opíralo o žalobu prokremelské strany Rodina, která Jabloko označuje za „extremistické“. Nyní je již jasné, jakým ze vznesených obvinění soud vyhověl. Jabloko je v současnosti jedinou stranou v Rusku, která vyjadřuje protiválečné postoje, čímž si vysloužila sympatie především mladých lidí.
Ruský nejvyšší soud vyloučil ze zářijových „voleb“ liberální opoziční stranu, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tento týden. Právník Jabloka již oznámil, že se strana proti verdiktu odvolá.
V pátek navíc prokurátorka navrhla soudu, aby místopředsedu Jabloka Lva Šlosberga poslal do vězení na dvanáct let a jeden měsíc za údajnou diskreditaci armády a šíření nepravdivých zpráv o ruské agresi na Ukrajině.
Jabloko ztělesňovalo naděje prozápadních liberálů v Rusku v 90. letech minulého století, strana ale od roku 2003 nemá žádného poslance v Dumě (dolní komoře parlamentu). Představitelé Jabloka prezentovali nadcházející „volby“ jako „referendum, které vládě ukáže, že miliony Rusů jsou proti válce“.
Rozsudek v pondělí vynesl soudce Vjačeslav Kirillov, který v dubnu zakázal činnost ruské lidskoprávní organizace Memorial a označil ji za extremistickou, připomněl portál Deutsche Welle (DW).
Kirillov rovněž již dříve zamítl stížnosti proti ruské vězeňské službě, které podal opoziční předák Alexej Navalnyj. Ten strávil v ruských věznicích několik let, v roce 2024 v jedné z nich zemřel. Podle jeho manželky Julije byl otráven.
Prokremelská strana Rodina vůči Jabloku vznesla obvinění hned několik. V den rozhodnutí soudu nebylo jasné, jaká z nich přijal, a jaká naopak zamítl, jelikož samotné rozhodnutí nebylo zveřejněno. Ve středu však několik ruských médií a samotná strana podrobnosti zveřejnily.
„Porušení autorských práv“ či „financování ze zahraničí“
Největší část obvinění z pera strany Rodina tvořila ta z porušení autorských práv, kterého se Jabloko údajně dopustilo ve své předvolební kampani. Nejvyšší soud s mnohými z těchto námitek souhlasil – za porušení bylo v tomto ohledu shledáno použití citátů ze dvou písní, výsledků průzkumů analytického centra Levada a obrázku z ChatGPT. K využití citátů, průzkumu a fotografie bylo podle soudu nutné získat souhlas držitelů práv.
Rodina dále poznamenala, že poté, co Ústřední volební komise zaregistrovala kandidátku Jabloka, se objevily tisíce příspěvků na podporu strany. Některé z nich byly publikovány na sociálních sítích v Rusku blokovaných a také prostřednictvím jednotlivců a projektů, které tamní úřady označily za „zahraniční agenty“.
- Ruský zákon o zahraničních agentech vyžaduje, aby se každá osoba nebo organizace, která dostává jakoukoli podporu ze zahraničí, nebo která je považována za osobu nebo organizaci pod zahraničním vlivem, registrovala jako takzvaný zahraniční agent.
- Na rozdíl od Foreign Agents Registration Act (FARA) v USA, který cílí na ty, kteří jednají specificky ve prospěch nebo pod kontrolou zahraničních zadavatelů, ruský zákon předpokládá zahraniční kontrolu na základě jakékoli podpory, jakkoli malé.
- Zatímco FARA dopadá hlavně na profesionální lobbisty a politické konzultanty pracující pro zahraniční vlády, ruský zákon postihuje velkou část občanské společnosti včetně nestátních neziskových organizací, médií, žurnalistů a soukromých osob.
Zdroj: Wikipedia
Strana Rodina v těchto příspěvcích shledala známky předvolební agitace a usoudila, že za ně zaplatilo samo Jabloko – a to z jiných financí než z těch určených na kampaň. V žalobě nebyly předloženy žádné důkazy, které by to potvrzovaly – proti tomuto nařčení se ohradili i právníci opoziční strany. Nejvyšší soud nicméně narativu prokremelské Rodiny vyhověl.
Ruský soud vyloučil Jabloko z „voleb“ také kvůli tomu, že údajně přijímalo peníze od osob, které obdržely finanční prostředky ze zahraničních zdrojů.
Rodina také přirovnala protiválečný postoj Jabloka k „extremismu“, jelikož dle prokremelské propagandy mír s Ukrajinou brání Rusku „osvobodit“ Donbas, který už Moskva označila za svůj, dosud se jí ho ale nepodařilo ovládnout celý. „Extremismus“ vidí Rodina i v nesouhlasu Jabloka s represemi komunity LGBTQ – ruský soud totiž už dříve hnutí LGBT zakázal.
Mírová holubice nevadila
Nejvyšší soud nicméně této části žaloby nevyhověl. Ne však proto, že by obvinění považoval za absurdní, ale proto, že se jimi vůbec nezabýval, uvedl portál Meduza.
Soud rovněž neshledal nic protiprávního na tom, že má Jabloko ve svých volebních materiálech znázorněnou holubici míru.
Jabloko chce v práci pokračovat
„Je zřejmé, že ruské úřady a elity se cítí stále více nejistě, pokud jde o to, zda v ruských ‚volbách‘ připustit alespoň nějaký symbolický pluralismus. Samozřejmě pochybuji, že by účast strany Jabloko změnila celkový výsledek (zářijových, pozn. red.) ‚voleb‘. Je však zřejmé, že Jabloko má určitou podporu mezi mladými lidmi, zejména těmi, kterým bylo odepřeno vyjádřit své protiválečné postoje,“ sdělila DW Natia Seskuriová z britského Royal United Services Institute.
Bývalý šéf pobočky Jabloka v Nižním Novgorodu Oleg Rodin doufá, že strana dokáže svou kampaň „Za mír!“ uskutečnit. „Zůstali nám kandidáti v jednomandátových volebních obvodech, které je potřeba podpořit,“ vyzval.
„Navzdory situaci v Rusku, autoritářskému režimu a dalším okolnostem má Jablko velmi silnou podporu. Vyloučením kandidátní listiny Jabloka z ‚voleb‘ činnost samotné strany neukončí. Ta od 24. února 2022 vede kampaň ‚Za mír!‘ a dělá vše pro to, aby tuto válku zastavila,“ prohlásil Rodin.
Kara-Murza: Kreml ukázal strach a nejistotu
Za Jabloko se postavila už zmíněná vdova po opozičním vůdci Navalném Julija, která dříve na sociálních sítích vyzvala voliče, aby pro stranu hlasovali. Stejně tak se vyjádřil i opoziční politik Vladimir Kara-Murza.
V rozhovoru pro portál Current Time prohlásil, že verdikt nebyl rozhodnutím soudu, nýbrž Kremlu a osobně jeho šéfa Vladimira Putina. „Nepamatuji si, kdy naposledy kremelský režim v takové míře ukázal svůj strach a nejistotu,“ podotkl Kara-Murza.
„Když se koncem července v Kremlu rozhodlo o registraci strany Jablko do takzvaných ‚voleb‘, úvaha byla jednoduchá a srozumitelná – předstírat demokracii (...), poté této protiválečné straně připsat 1,5 až dvě procenta s tím, že ‚to jsou všichni, kdo zastávají protiválečné opoziční názory‘,“ míní Kara-Murza.
Podle opozičního politika však Kreml podcenil fakt, že už nejde jen o Jabloko. „Dvacátého září měly miliony ruských občanů legální, mírovou a relativně bezpečnou příležitost říci ‚ne‘ této válce – válce, kterou miliony ruských občanů nikdy nechtěly začít a kterou chtějí ukončit,“ uvedl Kara-Murza.
„Právě ta panická reakce, kdy se Kreml zalekl masového, mnohamilionového hlasování proti válce, vypovídá o skutečném stavu věcí v Rusku a o skutečných náladách tamní společnosti mnohem lépe než jakékoli zmanipulované průzkumy a falešné výsledky ‚voleb‘, stejně jako jakékoli lživé zprávy kremelské propagandy,“ uzavřel Kara-Murza.
