Volební kampaň

Do sněmovních voleb zbývá čtvrt roku. Velké debaty o české politice se v pátečních Událostech, komentářích účastnil Patrik Nacher (ANO), Michal Bláha (Piráti), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Petr Letocha (STAN) a Radek Koten (SPD). O tom, s čím jdou do volební kampaně jednotlivé politické strany, jak moc je zatěžují jejich kauzy a jak hodnotí dosavadní práci v Poslanecké sněmovně, po odborné stránce promluvila s politiky také ekonomická analytička Jana Klímová, sociolog Martin Buchtík a advokát Lukáš Trojan. Pořadem provázel moderátor Daniel Takáč.

O hlasování o vyslovení nedůvěry vládě nebo o významu parlamentní horní komory pro Česko debatovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska Pavel Mužný a Renata Vikartová za Demokratickou stranu zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT. Třetí oslovená strana, a to Spojení demokraté – Sdružení nezávislých, svého zástupce do diskuse neposlala.

O vývoji bitcoinové kauzy nebo podpoře tuzemských podnikatelů diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda hnutí Česká republika na 1. místě Ladislav Vrabel, první místopředseda Strany soukromníků České republiky Ladislav Linek a první místopředsedkyně hnutí SEN 21 Monika Shaw Salajová.

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.

Miliardář Elon Musk na své sociální síti X napsal, že lituje některých ze svých příspěvků o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi z minulého týdne. Zašly podle něj příliš daleko. Ve čtvrtek svět sledoval ostrou slovní přestřelku mezi Muskem a Trumpem na sociálních sítích. Musk následně některé ze svých příspěvků smazal. Trump v reakci listu New York Post řekl, že od Muska bylo velmi hezké, že se tak vyjádřil.

O podpoře zbrojního průmyslu nebo tuzemské energetice diskutovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Věnovali se také bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti. Diskuse se zúčastnili předseda hnutí Švýcarská demokracie Tomáš Raždík, předseda České strany národně sociální Michal Klusáček a předseda strany GEN Vojtěch Ryvola.

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.

O sněmovních volbách, daňovém systému, státním rozpočtu, dostavbě Dukovan i sankcích uvalených na Rusko diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili Tomáš Roud za hnutí Voluntia, ekonomický expert Trikolory Miroslav Ševčík a předseda hnutí JaSaN Vladimír Štěpán.

V mexickém státě Veracruz zastřelili během volební kampaně kandidátku na starostku a tři další lidi. Útok se stal v neděli a v pondělí ho potvrdila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, podle níž zatím není jasný motiv činu. Zavražděná kandidátka patřila k vládní straně Morena. Podle agentury AP jde už o druhého zavražděného kandidáta před červnovými volbami ve státě Veracruz.

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.

Členové KSČM se v letošních volbách objeví na kandidátkách koalice Stačilo!, které teprve loni na podzim založil Daniel Sterzik, který vystupuje jako blogger pod přezdívkou Vidlák. Reportéři ČT pátrali, kdo je v pozadí tohoto uskupení, kdo bude jeho volební kampaň financovat a co ze spojení budou mít sami komunisté. Natáčeli Václav Crhonek a Zuzana Černá.

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).

Prezident Petr Pavel zvažuje termín, na který připadnou letos volby do Poslanecké sněmovny. Výběr přesného data je jeho pravomocí. České televizi řekl, že o nových poslancích lidé rozhodnou buď během posledního víkendu v září, anebo během toho prvního v říjnu. Termín sdělí hlava státu pravděpodobně v červnu. Šlo by o nejzazší možnost, oficiální vyhlášení totiž musí zaznít nejpozději devadesát dnů před samotnými volbami.

Sněmovna se místo schvalování zákonů stala opět místem, v němž se v pátek střetli hlavně předseda ANO Andrej Babiš a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tématem byly zejména akvizice pro armádu. Sněmovna se ke schvalování zákonů dostala až hodinu před koncem jednacího dne. Ani na třetí pokus nedokončila schvalování školské novely, odmítla však zákaz tlumičů na pistole a revolvery pro běžné použití.

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.

Policie zahájila trestní stíhání předsedy SPD Tomia Okamury a hnutí SPD kvůli kontroverzním plakátům z loňské volební kampaně. Okamura o tom ve čtvrtek dostal zprávu do datové schránky, oznámila mluvčí SPD Lenka Čejková. Informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policie podle dřívějších informací podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Plakáty podle ní měly rasistický nebo xenofobní podtext.

Prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci koaličních ODS a TOP 09 navrhli v úterním druhém čtení doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce o spornou možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Poslanci se dostali také k debatě o nových pravidlech pro financování volebních kampaní, i tento návrh míří do finálního schvalování.

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump žaluje CBS News. Důvodem je rozhovor, který televizní stanici začátkem října poskytla jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Exprezident tvrdí, že stanice rozhovor sestříhala „klamavým“ způsobem ve snaze ovlivnit prezidentské volby, a požaduje odškodné ve výši deseti miliard dolarů (232,6 miliardy korun). Informovaly o tom zpravodajský web stanice Fox News a agentura Reuters.

Britští politici zahájili poslední den kampaně před čtvrtečními parlamentními volbami. Podle posledních průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů pod vedením Keira Starmera a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy. Ti naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.