Volební kampaň

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.

Členové KSČM se v letošních volbách objeví na kandidátkách koalice Stačilo!, které teprve loni na podzim založil Daniel Sterzik, který vystupuje jako blogger pod přezdívkou Vidlák. Reportéři ČT pátrali, kdo je v pozadí tohoto uskupení, kdo bude jeho volební kampaň financovat a co ze spojení budou mít sami komunisté. Natáčeli Václav Crhonek a Zuzana Černá.

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).

Prezident Petr Pavel zvažuje termín, na který připadnou letos volby do Poslanecké sněmovny. Výběr přesného data je jeho pravomocí. České televizi řekl, že o nových poslancích lidé rozhodnou buď během posledního víkendu v září, anebo během toho prvního v říjnu. Termín sdělí hlava státu pravděpodobně v červnu. Šlo by o nejzazší možnost, oficiální vyhlášení totiž musí zaznít nejpozději devadesát dnů před samotnými volbami.

Sněmovna se místo schvalování zákonů stala opět místem, v němž se v pátek střetli hlavně předseda ANO Andrej Babiš a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tématem byly zejména akvizice pro armádu. Sněmovna se ke schvalování zákonů dostala až hodinu před koncem jednacího dne. Ani na třetí pokus nedokončila schvalování školské novely, odmítla však zákaz tlumičů na pistole a revolvery pro běžné použití.

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.

Policie zahájila trestní stíhání předsedy SPD Tomia Okamury a hnutí SPD kvůli kontroverzním plakátům z loňské volební kampaně. Okamura o tom ve čtvrtek dostal zprávu do datové schránky, oznámila mluvčí SPD Lenka Čejková. Informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policie podle dřívějších informací podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Plakáty podle ní měly rasistický nebo xenofobní podtext.

Prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci koaličních ODS a TOP 09 navrhli v úterním druhém čtení doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce o spornou možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Poslanci se dostali také k debatě o nových pravidlech pro financování volebních kampaní, i tento návrh míří do finálního schvalování.

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump žaluje CBS News. Důvodem je rozhovor, který televizní stanici začátkem října poskytla jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Exprezident tvrdí, že stanice rozhovor sestříhala „klamavým“ způsobem ve snaze ovlivnit prezidentské volby, a požaduje odškodné ve výši deseti miliard dolarů (232,6 miliardy korun). Informovaly o tom zpravodajský web stanice Fox News a agentura Reuters.

Britští politici zahájili poslední den kampaně před čtvrtečními parlamentními volbami. Podle posledních průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů pod vedením Keira Starmera a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy. Ti naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.

Americký prezident Joe Biden a bývalý šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek na různých místech v Texasu navštívili americko-mexickou hranici. Imigrace do USA z Mexika je zásadním tématem kampaně před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž se Biden a Trump s velkou pravděpodobností znovu utkají. Oba tak při návštěvě hranice, kdy je dělilo zhruba 480 kilometrů, zdůrazňovali, že jsou schopni problémy nelegální migrace řešit, a navzájem se obviňovali z nefunkčnosti imigračního systému.

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil pokutu 27 tisíc korun, kterou dostal spolek Svoboda projevu za to, že před volbami v roce 2017 v sérii veřejných debat propagoval film Selský rozum a knihu Žlutý baron o předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Podle předchozího rozsudku se tak zapojil do kampaně bez registrace, ale Babiš tehdy ještě nebyl formálně kandidátem, a spolek se tedy podle nynějšího rozhodnutí soudu nemohl přestupku dopustit.

V Polsku naplno odstartovala kampaň před říjnovými volbami. Jedním z hlavních témat bude odpor proti evropské migrační dohodě nebo podpora Ukrajiny. Zástupci vlády oživili také spor o důl Turów. Liberální opozice sází na změnu stylu vládnutí, krajní pravice láká na výrazně nižší daně.

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Tvrdou kritikou postupů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) skončilo čtyřleté šetření údajného ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. FBI neměla pro prověření prezidentské kampaně Donalda Trumpa „skutečné důkazy“ a příliš se spoléhala na tipy, které jí poskytli Trumpovi političtí oponenti, uvedl americký prokurátor John Durham, který ovšem nevznesl žádná obvinění, informovala agentura AP.

Donald Trump využil první mítink své prezidentské kampaně před volbami v roce 2024 k tvrdé kritice státních zástupců, kteří ho vyšetřují. Píše to agentura Reuters, podle níž přitom neváhal používat konspirační tvrzení, aby nabudil své příznivce před republikánskými primárkami v příštím roce.

Kampaň uchazečů o Pražský hrad bude před druhým kolem prezidentských voleb mířená hlavně na negativní emoce, domnívá se odborník na politické kampaně Radim Pařík. S dalšími analytiky se shoduje na tom, že cílem hlavně pro kandidáta a expremiéra Andreje Babiše (ANO) bude odradit od hlasování zejména voliče neúspěšných kandidátů, kteří podpořili Petra Pavla. „Je to nejtvrdší politická kampaň, kterou jsme od roku 1989 v politice zažili,“ myslí si pak expert na politický marketing Jakub Horák. Očekává, že výsledek voleb ovlivní účast mladých lidí. O šancích jednotlivých kandidátů odborníci diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nezahájila úkony trestního řízení v souvislosti s propagací bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na sociální síti Instagram. Věc takzvaně uložila, uvedl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Rozhodnutí nyní přezkoumá státní zástupce. NCOZ se začala financováním fotografií a dalších příspěvků na soukromých sociálních sítích Schillerové zabývat v dubnu. Jako první o tom informoval server Neovlivní.cz.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podal podnět k Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, aby prošetřil dodržení pravidel financování volební kampaně v souvislosti s činností spolupracovníků bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) a zveřejňováním příspěvků na sociálních sítích.