Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.
„Věřím, že dialog, respekt a láska k Chile převáží nad jakýmikoli rozdíly,“ uvedl končící prezident země Gabriel Boric, když pogratuloval oběma úspěšným kandidátům, jejichž politické programy se od sebe výrazně liší.
Jedenapadesátiletou Jaraovou favorizovaly i předvolební průzkumy, které se naposledy směly zveřejňovat 1. listopadu. Členka komunistické strany Jaraová je exministryní práce a sociálních věcí v kabinetu nynějšího prezidenta Borice. Ten se v březnu 2022 stal v šestatřiceti letech nejmladší hlavou státu v historii země a podruhé v řadě kandidovat nemůže. O prezidentský úřad se celkem ucházelo osm kandidátů.
Mezi řadou pravicových zájemců o úřad se v průzkumech nejvýše objevoval právě devětapadesátiletý právník Kast. Ten se o prezidentský mandát uchází už potřetí, média jej označují za krajně pravicového politika. V posledním roce však svou rétoriku zmírnil.
Podpora protikandidáta
Vyřadit Kasta ze souboje o nejvyšší úřad mohl dle médií devětačtyřicetiletý poslanec Johannes Kaiser, lídr Národní libertariánské strany (PNL), která je rovněž označována za krajně pravicovou.
Klíčoví budou pro druhé kolo voliči, kteří podpořili Franca Parisiho. Ten se se skoro dvaceti procenty hlasů umístil na třetím místě. Parisi, který je šéfem Strany lidí označované za populistickou, odmítl některého ze dvou postupujících soupeřů podpořit. Kastovi dle agentur vyjádřili podporu další dva pravicoví kandidáti – Johannes Kaiser a Evelyn Mattheiová. Společně tito tři kandidáti získali v prvním kole polovinu všech hlasů.
Kaiser i Kast jsou potomky německých imigrantů, oba v kampani slíbili tvrdý postup vůči nelegálním přistěhovalcům – včetně deportací. Toto téma spolu s nárůstem kriminality dominovalo volební kampani, velká část Chilanů si totiž spojuje zvýšenou kriminalitu právě s nelegální migraci. V téměř dvacetimilionovém Chile žije na 1,9 milionu cizinců, z nichž zhruba každý pátý je podle odhadů v zemi nelegálně. Chile nicméně patří k nejbezpečnějším zemím Latinské Ameriky, v posledních letech tam však kriminalita roste.
Kast i Kaiser se staví shovívavě k diktatuře Augusta Pinocheta (1973 až 1990), která dodnes rozděluje chilskou společnost. Mnozí Pinocheta oceňují, že vyvedl zemi z ekonomické krize, a puč, jímž se v září 1973 dostal k moci, považují za záchranu země před komunismem. Během Pinochetova režimu byly ale popraveny či zmizely přes tři tisíce lidí, další tisíce jeho oponentů byly mučeny.
Téměř 16 milionů voličů rozhodovalo i o novém složení Sněmovny poslankyň a poslanců a poloviny horní komory parlamentu. Volební místnosti se uzavřely v neděli v 18:00 místního času (22:00 SEČ). Parisiho Strana lidí bude mít klíčovou roli právě i v nové poslanecké sněmovně. Po sečtení skoro sta procent okrsků jí propočty přisuzují čtrnáct mandátů. Vládní levicové strany získaly v zákonodárné komoře, která má 155 křesel, 64 mandátů, zatímco pravicové a krajně pravicové strany 76 poslanců .
Povinná volební účast
Ve volbách v Chile byla po třinácti letech opět volební účast povinná a voličům starším osmnácti let hrozí pokuty až 105 tisíc chilských pesos (asi 2300 korun), pokud volit nešli. Výjimky měli nemocní, invalidé či lidé žijící dlouhodobě v zahraničí, kteří ale museli doručit policii příslušné potvrzení.
Hlasovat nemuseli ani ti, co bydlí víc než dvě stě kilometrů od svého volebního obvodu. Ti ovšem museli v den voleb požádat o potvrzení na příslušných webových stránkách, s nímž pak museli osobně na policejní stanici v místě pobytu. Pak měli dostat potvrzení, které poslouží jako případný důkaz u soudu a umožní vyhnout se pokutě. Podle deníku El País se tvořily dlouhé fronty před policejními stanicemi a webové stránky pro žádosti o kód zkolabovaly.
Mezi voliči v Chile je podle agentury AP i přes 800 tisíc imigrantů, kteří mají v zemi povolený pobyt na pět a více let. Jejich volební účast ale není povinná. Průzkumy ukazují, že tito voliči spíše dávají přednost pravici, jelikož velká část z nich pochází z Venezuely, odkud utekli před autoritářským levicovým režimem. Někteří imigranti se ale podle AP ze solidarity k ostatním uprchlíkům zdráhali volit pravicového kandidáta – Kasta či Kaisera, kteří v kampani slíbili, že všechny ilegální imigranty deportují.
