Mandát

Liberecký krajský soud chyboval při vyřizování stížnosti koalice Stačilo! vedené komunisty po letošních krajských volbách. Měl se blíže zabývat volební dokumentací z pěti okrsků, kde po volbách vyvstaly pochybnosti o správnosti sčítání hlasů. Ústavní soud tak rozhodnutí krajského soudu zrušil a dal prostor k nápravě. Podle ústavních soudců ale není důvod přepočítávat hlasy v celém kraji. Stačilo! zároveň vyzvalo zastupitelstvo kraje ke zdrženlivosti při rozhodování. Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) to ale odmítl.

Liberecká pobočka krajského soudu zamítla stížnost koalice Stačilo! (KSČM a ČSNS) na volby do krajského zastupitelstva. Vyplývá to z usnesení na úřední desce soudu. Koalice s rozhodnutím nesouhlasí. Ve stížnosti poukazovala na údajně špatné sečtení hlasů v některých okrscích. V kraji získala 4,99 procenta hlasů, skončila tak těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zvolení.

Slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové končí v sobotu její pětileté funkční období. V čele země ji vystřídá Peter Pellegrini. Na závěr svého mandátu pronesla Čaputová v pátek odpoledne rozlučkový projev, v něm shrnula prezidentské funkční období. Na konci projevu zazněla slovenská hymna.

Parlamentní obstrukce nemůže mít podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy podobu destrukce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce v reakci na rozhodnutí soudu o snížení valorizace penzí. Stížnost proti ní podalo hnutí ANO, které ale neuspělo. Baxa taky řekl, že ho zaskočila razance nenávistných projevů, které na svoji adresu od lidí dostal.

Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek ohlásil, že znovu omilostní politiky opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika. Ty policie zadržela v úterý přímo v prezidentském paláci. Stalo se tak poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury. Proti zadržení obou politiků protestovali ve čtvrtek ve Varšavě před polským Sejmem stoupenci PiS.

Brzy bude jasné, kdo stane v čele Ústavního soudu. Jmenovat nového předsedu chce prezident Petr Pavel v pátek 4. srpna. Jméno zatím neřekl. Dotyčný či dotyčná vystřídá Pavla Rychetského. Ani on, jak řekl, neví, kdo ze členů instituce se stane jeho nástupcem. Doporučení hlavě státu nedával.

O tom, že dlouholetý europoslanec Jan Zahradil (ODS) nebude příští rok obhajovat mandát v Evropském parlamentu (EP), je jasno už od začátku června. Kde bude jeho kariéra pokračovat? V Interview ČT24 naznačil několik možností. Svou politickou budoucnost nechává prozatím otevřenou.

Uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev v pondělí uvedl, že na 9. července vypisuje předčasné prezidentské volby. Uzbečtí voliči schválili koncem dubna v referendu balíček ústavních změn, který Mirzijojevovi umožňuje kandidovat na další dvě funkční období a prodlužuje každé z nich z pěti na sedm let.

Mandát prezidenta republiky Miloše Zemana zakončí o půlnoci na 9. března ceremoniální akt svěšení prezidentské standarty. Následně bude na znamení neobsazenosti prezidentského úřadu také uzavřena Brána gigantů Pražského hradu. Odemčena bude znovu ve čtvrtek dopoledne, až na Hrad přijede Petr Pavel složit slavnostní slib, řekl končící ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.

Andrej Babiš zůstává v politice, chce být ale méně vidět. Ponechá si poslanecký mandát, zůstane i předsedou ANO, hlavními tvářemi hnutí ale podle něj budou Alena Schillerová a Karel Havlíček. Oznámil to po středečním jednání předsednictva hnutí. Babiš v lednu neuspěl v prezidentských volbách a svým povolebním projevem vyvolal otázky ohledně své politické budoucnosti. Z vedení hnutí odpoledne rezignoval dosavadní místopředseda Ivo Vondrák, který v prezidentských volbách podpořil Babišova protikandidáta Petra Pavla.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila, že nejpozději 7. února odstoupí z čela vlády a již se nebude ucházet o další mandát. Řekla to v projevu před stranickými kolegy. Parlamentní volby slíbila svolat na 14. října. Její dosavadní působení ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Volby do Poslanecké sněmovny by v květnu podle průzkumu agentury Median vyhrálo ANO se ziskem 28,5 procenta hlasů. Pro druhou ODS by hlasovalo 16,5 procenta voličů a třetí SPD by získala 11,5 procenta hlasů. Do dolní komory by se dostali ještě Piráti, hnutí STAN a oproti říjnovým volbám i ČSSD. Vyplývá to z dat aktuálního volebního modelu agentury Median, která však do průzkumu nezahrnula volební koalice z minulých sněmovních voleb.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se rozhodl skončit v dozorčí radě ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Firma oznámila, že jí Schröder sdělil, že nemůže mandát v dozorčí radě dále vykonávat. Oznámení přišlo jen den poté, co rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.

Senátem vetovaná novela pandemického zákona se vrátila do sněmovny. Politici připouštěli v dolní komoře dlouhou debatu, předchozí schvalování trvalo kvůli obstrukcím poslanců SPD více než 35 hodin. I v úterý odpoledne zahájilo hnutí SPD obstrukce, předseda Tomio Okamura využil svého přednostního práva a mluvil téměř šest hodin. Ani po celé noci se poslanci nedostali k hlasování o podobě programu schůze, která má vést k hlasování o pandemické novele.

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na což mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států. Rakousko kvůli tomu podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Před deseti lety skončila první armádní mise, do které Česko vstoupilo jako člen NATO. Hlavní český kontingent opustil Kosovo v říjnu 2011. Aliance někdejší srbskou provincii převzala pod mezinárodní dohled, aby ukončila etnický konflikt. Po odchodu vojsk se česká přítomnost výrazně snížila, dnes jde o jednotky členů.

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

Zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) se vzdá poslaneckého mandátu. Nechce kumulovat funkce, prioritou je pro něj práce v kraji. Byl posledním na kandidátce, díky preferenčním hlasům voličů ale křeslo ve sněmovně dostal. Post tak připadne Margitě Balaštíkové.

Sněmovní volby přinesly v Česku neobvyklou a zdánlivě paradoxní situaci. Z hlediska celkového počtu hlasů zvítězila koalice SPOLU, když ji podpořilo 27,79 procenta voličů, mandátů má ale o jeden méně než hnutí ANO, které na hlasy skončilo druhé v pořadí a ve sněmovně obsadí dvaasedmdesát křesel. Přinášíme vysvětlení, jak je to možné.

Poslanecké mandáty by se po volbách měly rozdělovat automaticky, bez zásahů stranických sekretariátů. Ústavně právní výbor schválil návrh, který vyřešil poslední sporný bod. Novela volebního zákona by tedy měla již bez nesnází projít dalším schvalováním v Poslanecké sněmovně i v Senátu.

Konkrétní personální obsazení svých poslaneckých klubů by po volbách mohla spoluovlivňovat přímo stranická vedení. Předpokládá to změna volebních pravidel, kterou příslušnému poslaneckému výboru předložil Marek Benda z ODS a kterou podpořili i zástupci SPD a ANO.

Ústavní soud označil dosavadní volební systém za nespravedlivý, protože metodou přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje malé strany. Nápravu má parlament obstarat ještě před sněmovními volbami. Advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda v rozhovoru pro Interview ČT24 považuje krok za narovnání politické soutěže, jiní oslovení experti jej považují i za aktivistický zásah – a výhrady vznáší také k nastolené časové tísni, protože volby jsou už na podzim.