Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
Čcheng Li-wen, která převzala vedení Kuomintangu v loňském roce, řekla, že s radostí přijala pozvání čínského prezidenta a doufá, že bude „mostem k míru“. Předpokládá se, že se během svého pobytu v Číně se Siem setká, dodala agentura Reuters. Šéfka Kuomintangu si stojí za tím, že bezpečnost nezajistí americké zbraně, ale dialog. „Na obloze by měli létat ptáci, ne rakety. V moři by měly plavat ryby, ne válečné lodě,“ dodala.
Tchaj-pej ji za to ale kritizuje. Tím, kdo k ostrovu denně vysílá válečné lodě a letadla, je podle tamní vlády Peking. Tchajwanská opozice navíc zdržuje jednání o obranném rozpočtu. Jde o čtyřicet miliard dolarů (bezmála 855 miliard korun). „Když v parlamentu schválíte zvláštní rozpočet, je to signál Číně i zbytku světa, že Tchaj-wan bere mír skrze sílu vážně. A to je teď důležitější než kdy dřív,“ upozornil americký senátor Jim Banks.
Návštěva navíc přichází v citlivé době – krátce před summitem čínského vůdce Si Ťin-pchinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání se zaměří hlavně na obchod, Tchaj-wan jako jedno z nejvýbušnějších témat vzájemných vztahů ale v debatě určitě chybět nebude. Peking může využít návštěvu jako argument proti americkým dodávkám pro Tchaj-wan.
„Pevný odpor Číny vůči vojenským kontaktům mezi USA a Tchaj-wanem je dlouhodobý a jednoznačný,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Peking odmítá jednat s vládou, kterou vede tchajwanský prezident Laj Čching-te, jehož Čína označuje za separatistu.
„Doufám, že Čcheng Siovi řekne, že Tchaj-wan je svrchovaná a nezávislá země. Také ji žádám, aby jednu věc řekla velmi jasně: na Tchaj-wanu si volíme svého vlastního prezidenta,“ řekl Laj Čching-te.
Část Tchajwanců doufá, že kontakty by mohly vést ke zlepšení ekonomických vztahů, většina je ale skeptická. „Když jednáte s demokratickými zeměmi, dohoda může být užitečná. Ale když jednáte s Čínskou komunistickou stranou, zaděláváte si na problémy,“ varoval tamní obyvatel Mac Peng.
Ani Tchaj-wanu se nevyhýbají rostoucí ceny paliv kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Válka poukázala na jeho energetickou závislost. Blokáda v kombinaci s diplomatickým tlakem na dodavatele by v budoucnosti mohla posloužit čínské komunistické straně jako nástroj, jak uvrhnout ostrov do krize i bez vojenské invaze.
