Opozice

Vládní koalice prosadila své záměry změn v systému penzí. Odbory reformu kritizují. Podle jejich předáka Josefa Středuly jde o skutečnou deformaci penzí. Naopak další účastníci debaty se v Událostech, komentářích shodli, že změna důchodového systému byla nezbytná a je to krok správným směrem.

Vládní koalice nemá jisté, že se jí do konce roku podaří prosadit zákon zvyšující výdělky ústavních činitelů. Jak zjistila Česká televize, poslanci začnou projednávat návrh na růst platů politiků, soudců a státních zástupců až 19. listopadu. Od příštího roku přitom nebude existovat žádné pravidlo, jak platy stanovit, protože to stávající zrušil Ústavní soud.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že hlavními prioritami pro zbytek funkčního období jeho kabinetu je schválení důchodové reformy, revize sociálních dávek, další investice do dopravy i průmyslu nebo změny ve školství. O důchodové reformě chce vláda finálně hlasovat už příští pátek, revize sociálních dávek však nabrala zpoždění. Zásadní reformy už současná vláda neplánuje, prioritou jsou pro ministry již rozpracované změny. Opozice se v obou parlamentních komorách snaží přijetí některých pro vládu klíčových předloh zastavit.

Botswanská demokratická strana (BDP) poprvé od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1966 prohrála parlamentní volby, uvádí zpravodajský server BBC s odkazem na průběžné výsledky. Debakl už připustil prezident Mokgweetsi Masisi, který slíbil, že odstoupí. Jihoafrická země je „oázou“ demokracie na kontinentu, v posledních letech ji však začaly tížit ekonomické potíže včetně vysoké nezaměstnanosti spojené s poklesem zájmu o diamanty.

Koalice SPOLU pokračuje. Lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali memorandum o jednotné kandidatuře ve sněmovních volbách. Tvrdí, že chtějí podzimní hlasování vyhrát, sestavit středo-pravicovou vládu a dotáhnout započaté reformy. Kooperaci s dalšími subjekty zvažují také opoziční SPD a Piráti.

Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.

Před gruzínským parlamentem demonstrovaly tisíce lidí poté, co opozice svolala protest proti výsledkům sobotních voleb, píše Reuters. Premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen zdůraznil, že integrace země do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou. Obnovit diplomatické vztahy s Moskvou se podle něj Tbilisi nechystá. Gruzínský sen podle oficiálních výsledků hlasování vyhrál, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová to ale zpochybnily a odmítají výsledky uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Na dvě stovky předložených zákonů ještě rok před volbami poslanci nestihli projednat. U více než poloviny ani nezačali a k některým se už dostat ani neplánují. Řada dalších je opozičních. Na začátku procesu jsou i vládní normy – včetně těch, které chce koalice schválit do konce roku. To se týká třeba revize dávek. Ještě větší prioritu mají rozpočet na příští rok a penzijní reforma. Sněmovna o ní začne jednat v závěrečné fázi ve středu. Předchozí debaty zabraly několik dní.

Gruzie se při parlamentních volbách stala obětí ruské speciální operace. Podle tiskových agentur to prohlásila gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která podporuje směřování své země k Evropské unii. Sobotní hlasování vyhrála podle ústřední volební komise dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem.

Podle volební komise v Gruzii vede v parlamentních volbách po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vládní strana Gruzínský sen, a to se ziskem 53 procent hlasů. Výsledky odmítá uznat opozice. Průběh hlasování provázely násilné incidenty, ombudsman vyzývá k jejich prošetření a prezidentka kavkazské země Salome Zurabišviliová je odsoudila.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Polská vláda Donalda Tuska po roce u moci oznámila novou migrační strategii, která předpokládá mimo jiné i dočasné pozastavení práva na azyl. Premiér současně odmítl unijní migrační pakt, což kritizovali aktivisté i opozice. Proti Tuskovým plánům se postavil i polský prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Poslanci v úvodním kole projednávali návrh státního rozpočtu na příští rok. Mají se propracovat ke schvalování jeho základních parametrů – tedy příjmů, výdajů a schodku. Ten má příští rok činit 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně, než má mít ten letošní upravený. Rozpočet není možné zamítnout, lze ho jen vrátit vládě k přepracování. To chce udělat opoziční ANO, SPD i Piráti. Šéf ANO Andrej Babiš návrh rozpočtu i kabinet ostře kritizoval, později se podobně vyjádřil i šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ostře hovořil i šéf SPD Tomio Okamura. Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh za více než rozumný kompromis. Poukázal na rekordní objem investic i plánovaný nejnižší rozpočtový schodek za posledních pět let. Středeční debata se protáhla i přes půlnoc na čtvrtek.

Maďarský premiér Viktor Orbán při příležitosti 68. výročí povstání vyzval Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako se v roce 1956 postavili sovětské armádě. Nacionalista Orbán, který kritizuje protiruské sankce, to uvedl v době, kdy v jednom z nejnovějších průzkumů Orbánovu stranu Fidesz poprvé po čtrnácti letech předstihla opozice, a to protikorupční strana Respekt a svoboda (Tisza) vedená právníkem a diplomatem Péterem Magyarem. Pro stranu by nyní hlasovalo 42 procent rozhodnutých voličů.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili pozměňovací návrhy svých úřadů, které by měly přispět ke snížení objemu peněz na dotace pro obnovitelné zdroje energií. Vláda příští rok vyčlení na zelené zdroje 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu přitom potřebnou sumu vyčíslilo na 31 miliard. Po jednání kabinetu zároveň šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že vláda bude pokračovat v debatě s odboráři o navýšení platů na příští rok. Ti žádají stejné přidání o 6,9 procenta jako u politiků.

Ve středu budou poslanci jednat o rozpočtu na příští rok. Opozice jej ostře kritizuje. „Není to účelové, vycházíme z výtek Národní rozpočtové rady,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Strana chce návrh vrátit ministrovi financí k přepracování, stejně jako ANO i SPD. „Nemalé otazníky nad některými kapitolami jsou, ale bylo by potřeba se zamyslet nad celkovou strukturou rozpočtu. Potřebujeme pokračovat v konsolidaci,“ myslí si ekonom Dominik Stroukal, který byl dalším hostem pořadu. Zástupci vládních stran ani největší opoziční strana ANO pozvání do pořadu nepřijali.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard začnou už ve středu projednávat poslanci. Deficit má oproti letošnímu plánovanému rozpočtu klesnout o čtyřicet miliard. Přesto vláda plánuje oproti letošku vydat víc peněz například na investice, vědu a výzkum, na důchody nebo na dávky pro zdravotně postižené. Opozice návrh rozpočtu nepodpoří, ANO a SPD vládě vytýkají, že špatně vybírá daně a málo šetří.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Přes 180 nelegálních billboardů je podle části opozice z pardubické radnice v ulicích krajského města. Úřady zatím potvrdily, že v rozporu s předpisy stojí především u hlavních silnic asi dvě desítky reklamních nosičů. Případů ale může být víc. Na tom, kdo má zajistit nápravu, se dohaduje Pardubický kraj se státem.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Všichni obvinění v kauze veřejných zakázek Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) jsou stíháni na svobodě. Dozorující státní zástupce Adam Borgula řekl, že v případu nebude navrhovat vazbu. Kontrolní výbor pražského zastupitelstva vyzval radu města, aby bezodkladně situaci v podniku projednala a doporučila dozorčí radě městské společnosti odvolat obviněné členy představenstva. Policie stíhá třináct fyzických a právnických osob za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek v DPP, mimo jiné na bezpečnostní systém metra. Podle serveru Seznam Zprávy se počet obviněných už rozšířil na čtrnáct. Borgula to nekomentoval. Odpoledne pouze uvedl, že k případu už nebude poskytovat další informace.