Opozice

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.

Sněmovna ve středu schválila přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí podle zákona o podpoře bydlení z obcí na úřady práce. Ty mají nyní mimo jiné rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření. Část opozice se obává jejich přetížení. Počet poradenských kontaktních míst rozšiřuje novela z původních 115 na všech 205 obcí s rozšířenou působností. Předloha zákona teď zamíří k posouzení do Senátu.

Téměř třem pětinám příjemců dosavadních dávek po přepočtu na superdávku klesá podpora, vyplývá z analýzy ministerstva práce z údajů přibližně 155 tisíc domácností. Prozkoumání dat 128 400 domácností pak ukázalo, že pětině z nich po odečtení nákladů na bydlení nezůstává z příjmu i se superdávkou ani životní minimum. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i poslanci z koaličních a opozičních stran už navrhují změny v nastavení superdávky.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nepovažuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček za natolik aktuálně závažné téma, aby tím poslanci trávili čas ve sněmovně. Nechci radit opozici, ale jestli chtějí bojovat s koalicí, tak to není téma, na kterém můžou něco vyhrát, prohlásil v Interview ČT24 s tím, že nikdy nebude v tomto případě úplně objektivní. Zároveň se domnívá, že premiér udělal pro eliminaci střetu zájmů více než kdokoliv jiný v Evropě. Vondráček hovořil také o možném odblokování sněmovny. „Snažíme se najít z toho cestu ven, máme připravenou sérii možností, nebylo by taktické, abych to prozrazoval,“ řekl. Myslí si, že v červnu musí být buď dosažena dohoda s opozicí nebo zásadní změny v jednacím řadu sněmovny. Vondráček také doufá, že se vrcholní představitelé domluví na delegaci, která pojede na summit NATO v Ankaře. Kompetenční žalobu, o které mluvil prezident Petr Pavel, by považoval za ostudu. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.

Pravidla pro odvádění daně z přidané hodnoty (DPH) v přeshraničním obchodě v Evropské unii by se měla zjednodušit. Vláda schválila příslušný zákon, informovala po jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se také kabinet už nebude vracet k jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva, rozhodnutí je podle něj definitivní. Experti navrhovali místo převodu vznik sekce lidských práv v Úřadu vlády a samostatné Národní agentury pro problematiku závislostí po vzoru Národní sportovní agentury.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o připravovaných změnách v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Diskuse se týkala také koaličního sporu mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) o podmínkách podpory pro ukrajinské uprchlíky. Hosté se věnovali i případu ruského dronu, který zasáhl panelový dům v rumunském pohraničí. Probrali rovněž problematiku plošného testování žáků 5. a 9. tříd základních škol, které bylo po kritice zastaveno. Debaty se účastnili advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, herečka Bára Štěpánová, publicista Michael Durčák a novinářka z Reflexu Pavlína Horáková. Pořadem provázela Klára Radilová.

Poslanecká sněmovna řeší spory mimo jiné kvůli neobsazeným funkcím i napjatým vztahům mezi vládou a opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT hovořil o „bezskrupulózním blokování“ dolní komory ze strany současné opozice, naopak poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zkritizoval „kádrování“ kandidátů opozice do sněmovních funkcí. Poslanec ODS Jiří Havránek upozornil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Poslanci SPD Tomáši Doležalovi pak více než dlouhé projevy vadí osobní útoky na zákonodárce. Debatu moderoval Martin Řezníček.

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).

Poslanci v pátek v závěrečném kole řešili novelu zákona o podpoře bydlení. Ta zahrnuje mimo jiné přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na úřady práce. K hlasování o předloze se ale zákonodárci v pátek nedostali. Po 14:00 pak měli pokračovat ve druhém kole projednávání koaliční novely stavebního zákona, které přerušili ve čtvrtek v noci. Schůze však byla krátce před 14:20 přerušena do středy 3. června.

Premiér Andrej Babiš (ANO) s některými ministry ani na společném jednání nepřesvědčil odborníky o přesunu části agend z Úřadu vlády na ministerstva. Má jít třeba o lidská práva, protidrogovou politiku nebo rovnost žen a mužů. Daná atmosféra „vůbec nikoho nemotivuje, aby pracoval pro stát“, zhodnotil politický analytik Lukáš Jelínek. Zdůvodnil to nižšími příjmy než v soukromé sféře či zpochybňováním expertů. Jde podle něj o snahu učinit ze státní správy „něco, co bude naprosto loajální k politické reprezentaci“. V rozhovoru v Událostech, komentářích probral také nezvolení Barbory Urbanové (STAN) do pozice místopředsedkyně sněmovny. Moderoval Lukáš Dolanský.

Poslanecká sněmovna řeší změnu jednacího řádu, která má mimo jiné zajistit efektivnější jednání dolní komory. Na návrh nových bodů programu by tak zákonodárci měli omezenější čas – ti s přednostním právem půlhodinu, řadoví poslanci pak pět minut. „Žádný jednací řád politickou kulturu nenahradí, to je o jednotlivých poslancích,“ tvrdí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) „není za každou cenu správně, když parlament jedná rychle“. Opozici vytknul například dlouhé přestávky. Diskuse se v úvodu Událostí, komentářů zúčastnili také komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo a komentátor Listů Patrik Eichler. Pořadem provázela Tereza Řezníčková.

Přirozené zapojení prezidenta do summitu v Ankaře je nezbytné, uvedl šéf ODS Martin Kupka po jednání s hlavou státu Petrem Pavlem. „I proto, aby Česko působilo srozumitelně,“ řekl. Obranu označil za jednoznačnou prioritu národního zájmu. Schůzka se uskutečnila na žádost šéfa opoziční strany.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) musí být vyřešen, nebo na tom bude Česko bito, uvedl předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel v souvislosti s doptáváním se Evropské komise na řešení premiérova střetu. Podle Pirátů by měl stát okamžitě přestat vyplácet dotace firmám spojeným s Babišem. Podle šéfa ODS Martina Kupky se ukazuje, že premiér je ekonomickým parazitem na úkor tuzemských daňových poplatníků. Babiš však vzkázal, že střet zájmů vyřešil. Úředníci v Bruselu podle něj jen reagují na „posedlost“ opozice.

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.