Opozice

Poslanci ve středu večer hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kabinet snaze opozice odolal. V debatě během dne převažovaly opoziční výtky nejen k vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, ale také třeba k navrženému schodkovému rozpočtu. Opozice kritizovala, že během úterý na jednání chyběl přímo šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, ve středu odpoledne na schůzi dorazil poté, co mu počasí znemožnilo cestu do USA.

Sněmovna v úterý začala jednat o návrhu pětice opozičních stran na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. V úvodu schůze vystoupil předseda ODS Martin Kupka, který kabinet kritizoval. Premiér Babiš se ve svém projevu následně naopak ostře vyjadřoval směrem k opozici. Kolem 21. hodiny se sněmovna dostala k rozpravě. Jednání bylo ve 23 hodin přerušeno a pokračovat bude ve středu od 9 hodin.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Rozepře v Poslanecké sněmovně panují kolem volby místopředsedy dolní komory. O tuto funkci se uchází šéf hnutí STAN Vít Rakušan, koalice jej však dosud nepodpořila. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by hnutí mělo navrhnout jiného kandidáta, zmínil údajné zapojení v kauze Dozimetr. S jiným kandidátem nepřijdeme, prohlásila místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová. Hovoří o naschválech ze strany koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Čtveřice koaličních poslanců navrhuje nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Vláda složená z ANO, SPD a Motoristů se záměrem souhlasí a již ve čtvrtek se jím zřejmě bude na mimořádné schůzi zabývat Poslanecká sněmovna. Předloha stanovuje mimo jiné to, že zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Proti změnám se nicméně bouří odbory a kritika zní i z opozice.

Poslanci se v úterý na sněmovní schůzi měli původně věnovat novele stavebního zákona či návrhu na přerozdělení peněz mezi zdravotními pojišťovnami, nakonec se ale zabývali především kauzou zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) prezidentovi Petru Pavlovi. Zástupci opozice Macinkovo jednání označili za bezprecedentní a vyzvali předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), aby jej odvolal, pokud ministr nerezignuje sám.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová v neděli vyzvala k nalezení dohody s opozicí. Stalo se tak tři týdny po americké operaci, která vedla k zajetí vůdce Nicoláse Madura, uvedla agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento týden řekl, že vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová by se nějakým způsobem mohla podílet na dění ve Venezuele.

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.

Syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví se pasoval do role lídra roztříštěné íránské opozice, burcuje davy do ulic a slibuje hladký přechod k demokracii. Část Íránců sice žádá návrat „krále“, osobnost Pahlavího žijícího v exilu ale vyvolává v řadě lidí negativní vzpomínky na zkorumpovanou monarchii používající represe proti opozici. Jeho návrat by tak vyvolal politické zemětřesení a možná i chaos, píše americký think tank Middle East Forum.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.

Americký prezident Donald Trump odmítá okamžitě podpořit lídryni venezuelské opozice Maríu Corinu Machadovou coby novou vůdkyni země. Ta uvítala intervenci USA do Venezuely, označila ji za „velký krok pro lidstvo a svobodu“. Neochota šéfa Bílého domu však podle zdrojů The Washington Post (WP) pramení z rozhodnutí Machadové přijmout Nobelovu cenu za mír, po níž prý Trump „otevřeně touží“.

María Corina Machadová nemůže převzít moc ve Venezuele, protože nemá respekt armády a ve vlasti ji hrozí nebezpečí, připustil Venezuelan žijící v Česku Juan Sánchez Téllez. V rozhovoru pro ČT tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Machadová není respektovanou osobou. Podle Télleze americký úder na Venezuelu vyvolává rozporuplné pocity, ale kroky Bílého domu zatím směřovaly ke konci venezuelského autoritativního režimu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.

Venezuela usiluje o mezinárodní spolupráci a život bez vnějších hrozeb, sdělila tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová v prohlášení, které adresovala světu a USA. Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly v sobotu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do Spojených států. Prezident USA Donald Trump řekl, že nad situací ve Venezuele drží kontrolu, a pohrozil další vlnou úderů, pokud nebude její vedení spolupracovat.