Opozice

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.

Syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví se pasoval do role lídra roztříštěné íránské opozice, burcuje davy do ulic a slibuje hladký přechod k demokracii. Část Íránců sice žádá návrat „krále“, osobnost Pahlavího žijícího v exilu ale vyvolává v řadě lidí negativní vzpomínky na zkorumpovanou monarchii používající represe proti opozici. Jeho návrat by tak vyvolal politické zemětřesení a možná i chaos, píše americký think tank Middle East Forum.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.

Americký prezident Donald Trump odmítá okamžitě podpořit lídryni venezuelské opozice Maríu Corinu Machadovou coby novou vůdkyni země. Ta uvítala intervenci USA do Venezuely, označila ji za „velký krok pro lidstvo a svobodu“. Neochota šéfa Bílého domu však podle zdrojů The Washington Post (WP) pramení z rozhodnutí Machadové přijmout Nobelovu cenu za mír, po níž prý Trump „otevřeně touží“.

María Corina Machadová nemůže převzít moc ve Venezuele, protože nemá respekt armády a ve vlasti ji hrozí nebezpečí, připustil Venezuelan žijící v Česku Juan Sánchez Téllez. V rozhovoru pro ČT tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Machadová není respektovanou osobou. Podle Télleze americký úder na Venezuelu vyvolává rozporuplné pocity, ale kroky Bílého domu zatím směřovaly ke konci venezuelského autoritativního režimu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.

Venezuela usiluje o mezinárodní spolupráci a život bez vnějších hrozeb, sdělila tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová v prohlášení, které adresovala světu a USA. Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly v sobotu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do Spojených států. Prezident USA Donald Trump řekl, že nad situací ve Venezuele drží kontrolu, a pohrozil další vlnou úderů, pokud nebude její vedení spolupracovat.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Uvedl to na instagramu. Americké síly při sobotním útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si pozve ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče kvůli jeho kritice projevu šéfa sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předsedové senátorských klubů ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL, SEN 21 a Piráti společně vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby dal Okamurovi jasně najevo, že jeho vyjádření škodí Česku a nejsou slučitelná s deklarovanými principy zahraniční politiky nynější vlády ANO, SPD a Motoristů.

Autoritářský vůdce Venezuely Nicolás Maduro, jehož v pondělí zadržely americké síly, se podle OSN držel u moci volebními podvody, porušováním lidských práv a masivní korupcí. Třiašedesátiletý politik si vystavěl kariéru na odkazu svého předchůdce prezidenta Huga Cháveze. Jeho nárok na funkci prezidenta zpochybňuje nejen venezuelská opozice, ale i mezinárodní společenství.

Šéf Bílého domu Donald Trump označil americkou operaci, při níž byl zadržen venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová, za „jednu z nejmocnějších ukázek americké vojenské síly“. Zároveň uvedl, že USA se budou podílet na rozhodování o tom, kdo bude jihoamerickou zemi vést, a zapojí se i do tamního ropného průmyslu. Maduro a jeho manželka jsou přepravováni do New Yorku, kde jsou oba obžalováni mimo jiné z podílu na pašování drog do USA.

Venezuelská opozice je připravena převzít moc, uvedla v prohlášení její vůdkyně María Corina Machadová. Zároveň zopakovala, že předloňské prezidentské volby vyhrál její kandidát Edmundo González, který by se tak měl ujmout mandátu. Ten na síti X označil současný stav za „rozhodující hodiny“. Venezuelany Machadová vyzvala, aby počkali na instrukce opozice.

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.

Nedělní prezidentské volby v africké Guineji podle očekávání vyhrál vůdce puče a šéf junty generál Mamady Doumbouya, vyplývá z předběžných výsledků. Podle nich získal Doumbouya 86,72 procenta hlasů, napsala v noci na středu agentura Reuters. Nejvyšší soud má nyní devět dní na ověření výsledků, pokud by se proti nim někdo ohradil. Opozice a kritici tvrdí, že junta tvrdě zasáhla proti svým protivníkům, kterým účast v hlasování znemožnila.

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.

Je dobře, že premiér Andrej Babiš (ANO) naplňuje, co slíbil. Zásadní ale bude, zda se skutečně nebude snažit chod holdingu Agrofert jakkoli ovlivňovat, míní předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Zda v pondělí oznámeným řešením prostřednictvím fondu RSVP Trust Babiš skutečně naplní evropskou a národní legislativu, musí dle šéfa opoziční KDU-ČSL Marka Výborného posoudit právní experti, a to především, až se tak skutečně stane. Dle šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba určení správce a protektora nemůže zakrýt fakt, že fond ze své podstaty není „slepý“.

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.

Je to téměř osm let, kdy exprezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval první, jednobarevný kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Ten nezískal důvěru, v lednu 2018 pro vládu zvedli ruku jen zástupci jeho hnutí. I druhý kabinet byl menšinový – někteří ministři si křesla udrželi, jiné vystřídali zástupci koaličního partnera, a to ČSSD (nyní SOCDEM). Ani s hlasy sociální demokracie neměla vláda zaručenou podporu, ve sněmovně nakonec prošla díky toleranci komunistů. Babiš za své vlády čelil nejen kritice opozice, ale také hnutí Milion chvilek pro demokracii. V době pandemie musel kabinet řešit, jak ochránit zdraví občanů. Na konci Babišova vládnutí navíc vyšlo najevo, že za výbuchem munice ve Vrběticích stojí ruské zpravodajské služby.

Desetitisíce lidí v sobotu demonstrovaly v Budapešti kvůli případu bití, ponižování a zneužívání ve státním výchovném zařízení pro mladistvé. Před několika lety takové jednání zachytila videa, která se teď dostala na veřejnost. Demonstranti procházeli ulicemi maďarské metropole s transparenty apelujícími na ochranu dětí. Někteří nesli plyšové hračky na znamení solidarity s oběťmi. Opozice, která protest svolala, případ považuje za systémové selhání.

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.