Opozice strana 4 z 5

Současné volební období je spojeno s rekordním počtem sněmovních schůzí. Ta v příštím týdnu má už číslo 123. Trojmístného čísla zákonodárci dosáhli i v minulém volebním období. Tehdy se ale počítaly po dnech. V tomto volebním období není až tak neobvyklé ani konání více schůzí s jedním datem. Vloni v březnu jich takto bylo i pět.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Tisíce lidí v Gruzii už osmý den v řadě protestují proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit na příští čtyři roky přístupová jednání s Evropskou unií. Demonstrace se ve čtvrtek večer konají nejen v hlavním městě Tbilisi, ale i v dalších městech, jako jsou Kutaisi, Zugdidi a Batumi, uvádí server Civil.ge. Zásahy bezpečnostních složek si za poslední týden vyžádaly stovky zadržených a desítky zraněných, včetně opozičních politiků. Premiér Irakli Kobachidze označil vládní kroky za součást ničení „liberálně-fašistické“ opozice.

Jihokorejské opoziční strany předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. To ale trvalo jen zhruba šest hodin; zrušila ho jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Svou rezignaci už nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, poté se přidali další členové vlády.

Vůdce jedné ze čtyř hlavních gruzínských opozičních stran byl zadržen policií poté, co byl v hlavním městě Tbilisi zbit do bezvědomí, uvedla jeho strana. Gruzínské úřady už kvůli rozsáhlým protestům zadržely přes tři sta lidí. Zároveň se ozývá kritika nepřiměřeného použití síly ze strany policie při rozhánění demonstrantů. Bezpečnostní složky zapojují vodní děla, slzný plyn či gumové projektily, ale roste i počet svědectví o brutálním bití. Nejméně desítky lidí již skončily v nemocnici. Násilí však panuje na obou stranách – někteří protestující na ozbrojence pálí pyrotechniku a hází na ně různé předměty.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji. Krok vyvolal chaos a odpor společnosti i jihokorejského parlamentu, jehož poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně avizoval, že stanné právo zruší po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Agentura Jonhap uvedla, že armáda už rozpustila velitelství stanného práva. Stanné právo formálně skončilo v 4:30 tamního času (20:30 SEČ). Opozice v reakci uvedla, že chce prezidenta odvolat.

Dva dny před očekávaným hlasováním o rozpočtu na příští rok koalice stále nemá finální dohodu, jasno není minimálně ve dvou otázkách. Část poslanců chce přesunout stamiliony korun na boj proti závislostem. Další se zase domáhají garance, že obce a kraje budou mít dost peněz na platy zaměstnanců ve školách. Někteří poslanci říkají, že pokud své požadavky neprosadí, jejich hlas by při schvalování celého rozpočtu mohl chybět.

Koalice už sbírá podpisy pro odvolání Karla Havlíčka (ANO) z vedení sněmovny. V Otázkách Václava Moravce to uvedla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ta čelí opětovnému návrhu opozičních hnutí ANO a SPD na odvolání z funkce. Poslanci by se k němu měli sejít ve čtvrtek na mimořádné schůzi, kterou vyvolalo ANO. Donedávna vládní, nyní už opoziční Piráti návrh schůze podle pirátské místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové nepodpoří.

V Srbsku v noci na čtvrtek pokračovaly střety opozičních a provládních demonstrantů v Bělehradě. Pěstní souboje před několika dny zažil i tamní parlament. Nevoli obyvatel vyvolalo neštěstí ve městě Novi Sad na začátku měsíce. Po zřícení střechy nádraží zemřelo patnáct lidí. Opozice kritizuje vládu, že korupce a nepotismus ve státní sféře ohrožují výstavbu i bezpečnost obyvatel.

Gruzínská vládní strana oznámila, že země do roku 2028 pozastaví přístupová jednání s Evropskou unií. Zároveň odmítne všechny granty z rozpočtu EU. Gruzínský sen se tak rozhodl vzhledem ke „kaskádám urážek“ ze strany sedmadvacítky, píše agentura Reuters. Kavkazská země se dlouhodobě ucházela o připojení k EU, vztahy Bruselu a Tbilisi ale v poslední době ochladly. Unie už přístupový proces pozastavila kvůli novému zákonu o zahraničním vlivu, jenž se podle kritiků inspiroval v Rusku.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se příští rok v květnu zúčastní v Moskvě oslav výročí konce druhé světové války. Přijal pozvání od ruského vůdce Vladimira Putina.

Opoziční ANO požádalo o svolání mimořádné schůze sněmovny k návrhu na odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně dolní komory. Poslanci by se na ní mohli sejít příští týden, na kdy je plánovaná také řádná schůze. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová označila za vyhrožování úvahy koaličních politiků, že odvetou za vyvolání hlasování o Pekarové Adamové by mohlo být odvolání některého z místopředsedů sněmovny za opoziční hnutí.

Poslanci slovenské vládní koalice odsunuli na únor projednávání opozičního návrhu na odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas). Opozice návrh zdůvodnila mimo jiné nedávnými případy policejní brutality, za které by podle opozice měl ministr převzít politickou odpovědnost. Kritikům vlády vadí i personální změny v policii čí smír ministerstva se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem ohledně jeho evidence jako agenta StB. Opozice ale nemá dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády.

Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.

V Gruzii se v pondělí poprvé sešel parlament v novém složení. Část poslanců ale chyběla, protože opozice jednání bojkotuje a výsledky říjnových voleb neuznává. Podle agentury AFP v zemi na Kavkaze pokračuje politický chaos. Prezidentka Salome Zurabišviliová označila zahajovací zasedání zákonodárného sboru za protiústavní i kvůli tomu, že ústavní soud zatím nerozhodl o její stížnosti na volby. Budovu rovněž obklopili demonstranti.

Jednáním se starosty začalo rozsáhlé rušení poboček úřadu práce, postupně jich zanikne osmdesát tři z 369. Velká část z nich skončí už do poloviny příštího roku, další po dohodě s jednotlivými obcemi. Úředníci se o místa bát nemusejí, přesunou se do větších poboček, které zůstanou v provozu. S vyřizováním některých dávek má také pomoci Česká pošta. Rušení kritizuje Sdružení místních samospráv i někteří opoziční politici.

Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.

Poslanci ve třetím čtení zákona schválili předlohu o obchodování s emisními povolenkami. Ta počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Předseda ANO Andrej Babiš dopoledne více než dvě hodiny blokoval svým projevem páteční jednání sněmovny. V jeho úvodu jí neúspěšně navrhl projednat psychický stav předsedy vlády a ODS Petra Fialy, mimo jiné kvůli jeho příslibu srovnat české platy s německými. Jednací sál v reakci opakovaně opustili představitelé vlády. Jednání bylo odpoledne přerušeno, pokračovat bude až 3. prosince.

Vládní koalice prosadila své záměry změn v systému penzí. Odbory reformu kritizují. Podle jejich předáka Josefa Středuly jde o skutečnou deformaci penzí. Naopak další účastníci debaty se v Událostech, komentářích shodli, že změna důchodového systému byla nezbytná a je to krok správným směrem.

Vládní koalice nemá jisté, že se jí do konce roku podaří prosadit zákon zvyšující výdělky ústavních činitelů. Jak zjistila Česká televize, poslanci začnou projednávat návrh na růst platů politiků, soudců a státních zástupců až 19. listopadu. Od příštího roku přitom nebude existovat žádné pravidlo, jak platy stanovit, protože to stávající zrušil Ústavní soud.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že hlavními prioritami pro zbytek funkčního období jeho kabinetu je schválení důchodové reformy, revize sociálních dávek, další investice do dopravy i průmyslu nebo změny ve školství. O důchodové reformě chce vláda finálně hlasovat už příští pátek, revize sociálních dávek však nabrala zpoždění. Zásadní reformy už současná vláda neplánuje, prioritou jsou pro ministry již rozpracované změny. Opozice se v obou parlamentních komorách snaží přijetí některých pro vládu klíčových předloh zastavit.

Botswanská demokratická strana (BDP) poprvé od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1966 prohrála parlamentní volby, uvádí zpravodajský server BBC s odkazem na průběžné výsledky. Debakl už připustil prezident Mokgweetsi Masisi, který slíbil, že odstoupí. Jihoafrická země je „oázou“ demokracie na kontinentu, v posledních letech ji však začaly tížit ekonomické potíže včetně vysoké nezaměstnanosti spojené s poklesem zájmu o diamanty.

Koalice SPOLU pokračuje. Lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali memorandum o jednotné kandidatuře ve sněmovních volbách. Tvrdí, že chtějí podzimní hlasování vyhrát, sestavit středo-pravicovou vládu a dotáhnout započaté reformy. Kooperaci s dalšími subjekty zvažují také opoziční SPD a Piráti.

Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.