Opozice strana 4 z 5

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Koalice polského premiéra Donalda Tuska vstřebává porážku z prezidentských voleb a čelí poklesu preferencí. Premiér už oznámil rekonstrukci, to se ale nelíbí menším koaličním stranám. Předseda jedné z nich se dokonce potají sešel s lídrem opozice kvůli možné budoucí spolupráci. V koalici za to sklidil tvrdou kritiku.

Bezpečnostní složky v Arménii zmařily pokus o státní převrat, prohlásil na konci června premiér Nikol Pašinjan. Zatčena byla od té doby více než desítka lidí, především duchovních – je mezi nimi arcibiskup i patriarcha Arménské apoštolské církve. Zatčen byl však také ruský miliardář Samvel Karapetjan, jenž vlastní hlavní arménskou energetickou společnost. Tu chce Pašinjan znárodnit.

Politické strany a hnutí pracují na kandidátních listinách pro podzimní volby do sněmovny. Mezi velkými i menšími uskupeními se tak vedou debaty o možném spojování do koalic a pořadí jejích zástupců na kandidátkách. U spojování politických sil záleží na konkrétní situaci, uvedla v Událostech, komentářích politoložka Vladimíra Dvořáková. Vyplatit se to podle ní může, pokud strana chce snížit konkurenci a tématy partnerské strany neodradí vlastní voliče. Spolupráce pak může drhnout například na ekonomických či bezpečnostních otázkách, upozornil politolog Miloš Brunclík. Debatu moderovala Barbora Kroužková.

Turecká justice pokračuje v zátazích proti opozičním republikánům. Jen za poslední týden skončilo v rukou policie několik čelných představitelů nejsilnější nevládní strany včetně starostů velkých měst, jako je Adana či Antalya. Jako jeden z posledních si obvinění z korupce vyslechl starosta jihotureckého Adiyamanu. Soudce navíc nařídil, že má do začátku procesu zůstat v domácím vězení. Kritici mluví o politických procesech a snaze prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ještě více utužit kontrolu nad státem.

Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení důchodové reformy. Zákon kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do penze. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň.

Srbská policie se v noci v Bělehradě znovu střetla s protivládními demonstranty. Největší nepokoje se odehrály ve čtvrti Vračar, kde bylo podle agentury AP zadrženo na osmdesát lidí. Více než osm měsíců trvající vlna odporu proti vládě prezidenta Aleksandra Vučiče pokračuje v nové podobě – protestující staví v Bělehradě i dalších městech barikády. Prezident už v úterý večer zdůraznil, že blokování důležitých objektů není povoleno. „Všichni budete zatčeni,“ pohrozil.

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Bělorusko nedávno propustilo skupinu politických vězňů včetně vůdce opozice Sjarheje Cichanouského. Stalo se tak v den návštěvy amerického vyslance Keitha Kellogga v Minsku. Podle analytiků usiluje běloruský vůdce Alexandr Lukašenko o zmírnění sankcí a izolace své země, USA se zase snaží získat Minsk pro ukončení ruské války na Ukrajině. Cíle obou ale narážejí na limity.

Slovensku kvůli pomalému čerpání propadlo 171 milionů eur (4,2 miliardy korun) z evropských fondů na podporu zemědělců, potravinářů a lesníků. Novinářům to v pondělí řekl slovenský ministr zemědělství Richard Takáč (Smer), který vinu za to připsal předchozím vládám. Opozice naopak obvinila Takáče z neschopnosti a uvedla, že za jejího vládnutí nepropadly zemi žádné peníze.

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla na síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Politik byl odsouzen k osmnácti letům vězení, připomněla agentura Reuters. Spolu s ním se dostalo na svobodu dalších třináct politických vězňů. Mluvčí běloruského vládce Alexandra Lukašenka sdělil, že všichni byli propuštěni na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis také zpomalil valorizace. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soud se vyjádřil také k údajnému omezení diskuze ve sněmovně při projednávání předlohy. Podle instituce vládní většina porušila jednací řád odůvodněně, měla by tak však činit jen v krajních situacích, kdy čelí obstrukcím menšiny. Soud zároveň vyzval k jeho reformě.

Úterní mimořádná schůze sněmovny svolaná opozicí k pokusu o vyslovení nedůvěry vládě je příležitostí pro obě strany, míní předsedkyně dolní komory parlamentu a vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V Interview ČT24, které vedla Tereza Řezníčková, také řekla, že bitcoinová kauza, kvůli které opozice hlasování vyvolala, podle ní nedosahuje takových rozměrů, aby o důvěru musela žádat sama vláda.

K jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se poslanci sejdou příští týden v úterý v 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) z podnětu opozičního hnutí ANO, které chce svrhnout kabinet kvůli bitcoinové aféře. Podle předběžné dohody s vládním táborem by schůze mohla pokračovat také ve středu, což potvrdil předseda frakce vládní ODS Marek Benda. Vláda pravděpodobně i čtvrtému opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry odolá.

Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.

Občanští demokraté a Starostové a nezávislí (STAN) mají zájem na tom, aby vláda pokračovala ve stávajícím složení, řekl po jednání obou koaličních stran premiér Petr Fiala (ODS). Starostové podle svého předsedy Víta Rakušana na jednání nešli se záměrem shazovat vládu. Obě strany chtějí také plně vyjasnit všechny okolnosti bitcoinového daru, který byl důvodem výměny ministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka, dodal Fiala.

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.

Poslanci se ve čtvrtek sešli na mimořádné schůzi ke kontroverznímu bitcoinovému daru, který přijal resort spravedlnosti a kvůli němuž končí ministr Pavel Blažek (ODS). „Projednáváme v podstatě největší skandál od roku 1989, který sahá do nejvyšších pater politiky. Kladli jsme konkrétní, jasné dotazy. Bohužel Pavel Blažek to pojal spíše jako rozlučkové vystoupení,“ postěžovala si v Interview ČT24 šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s tím, že odpovědí se dle ní opozice nedočkala. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že varoval končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (oba ODS) před přijetím miliardového daru v bitcoinech, avšak až po podpisu smlouvy. Uvedl to Deník N na základě vyjádření resortu financí. Stanjura přitom o věci podle webu věděl více než měsíc před převedením daru. Pád vlády podle šéfa státní kasy nicméně určitě nehrozí. Blažek minulý týden rezignoval na funkci. Spekuluje se, že by ho v čele resortu mohla nahradit advokátka Eva Decroix (ODS), která se loni stala místopředsedkyní strany.

Jižní Koreu čekají v úterý po půl roce politické i ekonomické nestability předčasné prezidentské volby. Favoritem je liberál I Če-mjong z opoziční Demokratické strany, který slibuje sociální spravedlnost a zasazení se o restart vztahů s KLDR. Jeho rival, exministr práce Kim Mun-sun z vládní konzervativní Strany lidové moci (PPP), chce podpořit podnikatele a udržet silné vztahy s USA. Oba politici mluví o potřebě sjednocení společnosti.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Gruzínská policie zadržela opozičního předáka Niku Meliu, oznámila podle agentury Reuters jeho Koalice za změnu. Jedná se o druhé zadržení představitele gruzínské opozice za o něco málo více než týden. Oba politici přitom kritizovali vládu za to, že podle nich zemi přibližuje k Rusku.