Indická vláda chce poprvé od roku 1931 zahrnout kasty do sčítání lidu. Nečekané rozhodnutí může vést k překreslení geograficko-sociální mapy země a k prohloubení propasti ve společnosti, míní indolog Zdeněk Štipl. Opozice volá po navýšení stropu u kvót pro znevýhodněné kasty.
Vláda premiéra Naréndry Módího oznámila, že proces sběru dat začne začátkem příštího roku a poskytne přehled o populaci země k 1. březnu 2027. Cenzus se uskuteční ve dvou fázích. V první proběhne soupis domů, ve druhé samotné sčítání, avizuje server Indian Express. V Indii se obvykle sčítá obyvatelstvo v roce „jedna“, jen 2021 byl výjimkou kvůli epidemii covidu. Tehdy se cenzus kvůli komplikované situaci odložil na neurčito.
„Současná vláda je oddána holistickým zájmům a hodnotám národa a společnosti. Sčítání kast zajistí, aby naše sociální struktura nebyla pod politickým tlakem. Společnost tak bude ekonomicky i sociálně silnější a pokrok země bude pokračovat bez překážek,“ vysvětluje Módího kabinet krok, který v zemi vzbudil nebývalé emoce.
Kasty se do cenzu zahrnovaly jen za britské koloniální nadvlády, jež skončila v roce 1947. Sčítání za druhé světové války nicméně bylo podle Zdeňka Štipla z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy spíše polovičaté. Plnohodnotné se tak uskutečnilo naposledy v roce 1931. „V roce 1951 cenzus poprvé dělala nezávislá Indie, pod vedením (premiéra Džaváharlála) Nehrúa řekli, že to uvádět nebudou, protože to způsobí rozdělení ve společnosti,“ upozornil expert.
Systém z dob starověké Indie
Kastovní systém má kořeny v hinduistických písmech a historicky třídil populaci v rámci hierarchie, která definovala povolání lidí, kde mohou žít a s kým se mohou oženit. To vše na základě rodiny, do níž se narodili. Některé skupiny byly tradičně považovány za „nečisté“, nesměly do domů či chrámů vyšších kast a musely pít a jíst pouze z určeného nádobí ve sdílených prostorách.
„Ústava zakazuje i kriminalizuje praktikování nedotýkatelnosti. To znamená diskriminovat lidi na základě toho, že patří do nejnižších segmentů společnosti, je trestné už od roku 1950. Co ústava nezakazuje, ani o tom nemluví, jsou kasty, to je trošku paradox,“ řekl webu ČT24 Štipl.
Společnost se už od dob starověké Indie dělí na čtyři základní vrstvy – varny. Mezi ně patří bráhmani, kšatrijové, vaišjové a šúdrové. Samotných kast v rámci varen jsou pak tisíce, často jsou spojené s určitými regiony. Ve 21. století se přitom s určitými kastami ztotožňuje i mnoho nehinduistů v Indii, včetně muslimů, křesťanů, džinistů a buddhistů, uvádí americká stanice CNN.
Pozitivní diskriminace
Dillí v roce 1950 zavedlo specifické kategorie kast a vyhradilo jejich příslušníkům určitý počet pracovních míst ve státních a vzdělávacích institucích, ale i křesel ve volebních okrscích.
„V ústavě je jasně stanoveno, že určitá část indické společnosti, takzvané schedule castes a schedule tribes (SC a ST), tedy soupisné třídy a soupisné kmeny, mají pozitivní diskriminaci. Ústavodárci si byli vědomi, že část společnosti, hlavně ti, kterým se říkalo nedotýkatelní, což je dnes už nekorektní termín, těmto lidem se říká dalité, tak že jsou znevýhodněni ekonomicky, sociálně a že stát musí vyvinout nějaké kroky, aby je pozvednul,“ vysvětluje Štipl.
V osmdesátých letech pak vznikly Other Backward Classes (OBC), tedy ostatní zaostalé kasty, pro něž začala pozitivní diskriminace platit začátkem 90. let, popisuje vývoj expert. „Najednou je ve státní správě skoro padesát procent rezervací pro bývalé nedotýkatelné nebo pro tyto takzvané OBC, z nichž je i sám Módí,“ podotkl Štipl.
„Politická hra“ Módího strany
Módí dlouhodobě odmítá definovat obyvatelstvo podle kast a v minulosti se nechal slyšet, že čtyři největší z nich jsou chudí, ženy, mladí a farmáři. Ti by se podle premiéra měli podpořit, což by dle jeho názoru prospělo celé Indii.
„BJP (vládní Indická lidová strana) oficiálně vznikla začátkem 80. let a vždy to byla strana vyšších městských kast, dominovali jí bráhmani, vzdělané lidé, kteří vlivem nacionalistické ideologie hovořili hodně o rovnosti, ale bylo to trochu nevěrohodné, protože to byli elitní představitelé společnosti,“ konstatoval Štipl.
„To se teď mění, BJP je teď velikánská a bohatá strana a jde o politický zápas, takže si předchází určité segmenty, kasty, které jsou v určitém regionu dominantní. Je to politická hra. Musí obratně balancovat, protože když podpoří znevýhodněné, tak se to nebude líbit těm, kteří na základě toho přijdou o možnost se ucházet o řadu věcí,“ dodal expert.
Část společnosti z vyšších kast má s pozitivní diskriminací dlouhodobě problém. „Třeba se stalo, že se na státní medicínu hlásí sto lidí a padesát míst je rezervovaných pro znevýhodněné a najednou bráhmanský student z vyšších kast, který se tam hlásí a umí toho víc, tak se tam nemá šanci dostat. V devadesátých letech to vedlo i k protestnímu sebeupalování studentů, jednalo se o stovky lidí,“ upozornil Štipl.
Dopady na výsledek voleb
Rostoucí nespokojenost mezi znevýhodněnými kastami podle CNN přispěla k posílení opozice v loňských parlamentních volbách, v nichž BJP sice zůstala u moci, nedosáhla však na absolutní většinu.
Kritici premiéra nyní tvrdí, že Módího názorový obrat může být snahou, jak si zajistit podporu v blížících se regionálních volbách, jež se konají za několik měsíců, a to hlavně ve východoindickém Biháru. Tamní průzkum kast před dvěma lety vedl ke zjištění, že ve znevýhodněných skupinách je mnohem více Indů, než se myslelo.
A Módí se bude snažit udržet si v tomto státě moc, podotýká agentura Reuters. „Je to velmi mocný politický nástroj. Jsou určité regiony jako Bihár, kde je hodně lidí, kteří by tento status (znevýhodněných kast) mohli mít,“ prohlásil Štipl.
Sondáže se uskutečnily i v dalších státech, přičemž současná vláda zpochybnila jejich transparentnost a spekulovala o možném politickém záměru. Plán na sčítání kast zveřejnily podle Reuters třeba jihoindické státy Ándhrapradéš a Telangána.
Indická ministryně informací Ašvíni Vaišnauová tvrdí, že zahrnutí údajů o kastách do cenzu by zajistilo přehledný a transparentní proces spíše než sondáže uskutečněné v jednotlivých státech.
„Rétorická zbraň“ v rukou opozice
Přední opoziční strana Indický národní kongres se mezitím chlubí, že Módí podlehl jejímu tlaku a chce prosadit ústavní dodatek, který by zvýšil padesátiprocentní strop kvót pro marginalizované kasty. „Cílem sčítání lidu v kastovním systému není jen zjistit počet různých kast, ale také jejich podíl na bohatství země,“ řekl loni opoziční lídr Ráhul Gándhí.
„Indický národní kongres o kastách také dost mluvil, byla to taková jeho rétorická zbraň a myslím, že byl překvapený, že to Módí udělá. Do značné míry totiž přepíše geograficko-sociální mapu Indie a nikdo neví, co to způsobí. Nejsou oficiální čísla, kolik kde je těch kast zastoupeno, kdo kam patří, a to bude mít obrovské důsledky,“ soudí Štipl.
BJP kritizuje, že opozice během let u moci nezvládla kastovní sčítání zařídit a teď věc zpolitizovala ve svůj prospěch. Předchozí vláda vedená kongresem sice v roce 2011 provedla celostátní průzkum kast, ale úplné výsledky nebyly nikdy zveřejněny a kritici tvrdili, že dílčí zjištění ukázala anomálie v datech a metodologické problémy, připomíná CNN.
Rozhodnutí vlády zahrnout kasty do cenzu překvapilo podle Štipla hodně lidí. „Skoro nikdo to nečekal, je to zvláštní rozhodnutí, protože vládní BJP pořád hlásí, jak jsou si lidé rovní a jak by se neměli diskriminovat. Tenhle krok na jednu stranu někomu pomůže, na druhou stranu propasti ve společnosti ještě prohloubí.
Provázanost s každodenním životem
Kasty jsou podle něj dál spojené se všemi aspekty života, v současné době ale nejsou vázané na ekonomický status jako v minulosti. „Vysoká kasta neznamená, že je člověk bohatý. Jedná se o rituální čistotu z pohledu hinduismu. Čím vyšší, tím lepší. Dalité jsou z tohoto pohledu absolutně znečištění. A to se promítá do uzavírání sňatků. Uvádí se, že k 95 procentům svateb, které jsou v Indii uzavírané, dochází podle pravidel tohoto systému a jen pět procent je mimo kastu,“ uvedl expert.
Na vysokých školách učí většinou bráhmani, existují ale výjimky z řad dalitů, upozornil Štipl. „Současná prezidentka například patří do soupisných kmenů, je tedy de facto nedotýkatelná, předchozí prezident byl pro změnu dalita – vzdělaný právník,“ připomněl Štipl.
Kasty se v Indii nikdo nesnaží zakázat, pouze zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci, řekl dále webu ČT24 expert. Toto úsilí je ale podle něj spíše neúspěšné.
Velké rozdíly mezi kastami i sociální segregace přetrvávají i ve 21. století. „Existují lidé, zejména dalité a adivasijové (původní obyvatelé pralesní oblasti), kteří nemají účty, a pak jsou tu tací, kteří účty mají, ale nemohou je spravovat, protože je má na starosti někdo jiný, buď jejich gramotný pronajímatel z vyšší kasty, nebo majitel obchodu s potravinami,“ řekl dříve CNN P. Sainath, zakládající redaktor platformy People's Archive of Rural India.
Podle Štipla zůstává otázkou, co se stane po případném sčítání, zda to nepovede k dalším „přehradám“ mezi lidmi. Proti zahrnutí kast do cenzu se proto staví i někteří dalité.
