Společnost

V Portálu dopravy mají nově řidiči možnost nastavit si upozornění na končící platnost technických kontrol, které přijde SMS zprávou. Přístup do portálu získaly i firmy, takže statutární zástupci společností se dostanou k informacím o firemních vozidlech i bez návštěvy úřadu. Do konce roku řidiči z Portálu dopravy zjistí také informace o dálniční známce, slíbil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Čína má obavy o sociální stabilitu. V zemi roste počet útoků, při kterých umírají desítky osob. Komunistické vedení nyní řeší, jak v lidech posílit pocit bezpečí. Rozpory má utlumit nová kampaň, která se zaměřuje na řešení konfliktů a prevenci rizik. Bezpečnost je vedle hospodářského růstu ve společnosti hlavním předpokladem stability, která je podle analytiků zásadní pro přežití režimu.

Kůly nad vodní hladinou a palmové rákosí v malajském mořském parku u ostrova Borneo připomínají vesnici kdysi obydlenou mořskými kočovníky. Komunita Bajau Laut musela utéct před malajsijskými úřady, které jim příbytky nechaly zbourat. Většina členů komunity, jež je proslulá schopností potápět se i na více než deset minut, nemá základní doklady k prokázání jména, věku ani národnosti. Mnozí z nich žijí v jihovýchodní Asii v chudobě a nejistotě. Bez dokladů nemají přístup ke zdravotní péči nebo vzdělání. Komunita byla inspirací pro fiktivní kmen Metkayina ve filmu Avatar: Cesta vody.

Izrael si připomíná rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, které stále v Pásmu Gazy drží rukojmí, která islamisté při vpádu odvlekli. Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem však na podmínky pro jejich propuštění kladené Hamásem nechce přistoupit, proti čemuž v celé zemi protestují statisíce lidí. Přesto, že po říjnovém útoku obliba Netanjahua rapidně klesla, nyní v souvislosti se zahájením operací Izraele v Libanonu a vůči Íránu jeho popularita stoupá. Oblibě se těší také premiérova strana Likud.

Zaměstnanci Liberty Ostrava zřejmě budou muset odstupné vymáhat prostřednictvím insolvenčního správce, uvedli odboráři po jednání s českým vedením zadlužené huti. Výpovědi by měl podle nich podnik rozdat v srpnu, ještě v září a říjnu ale lidé budou muset chodit do práce. Hrozí přitom, že za tyto měsíce nedostanou mzdu. Zaměstnanci huti se mezitím s podnikem rozloučili na symbolickém pohřbu. Majitele Sanjeeva Guptu označili za zrádce. Vedení Liberty jednání s odbory považuje za uzavřené, zaměstnanci podle něj budou mzdové nároky moci uplatňovat v insolvenčním řízení.

Pracovníci úřadu práce v úterý přímo ve školicím středisku podniku Liberty Ostrava začali nabízet pomoc zaměstnancům huti ohroženým ztrátou zaměstnání. Ve speciálním projektu chtějí lidem nabídnout rekvalifikace, pomoci jim při hledání vhodného pracovního místa a hlavně nabídnout možnost příspěvku na mzdové náklady u nového zaměstnavatele. Ten může získat až patnáct tisíc korun měsíčně po dobu tři čtvrtě roku. Státní EGAP u soudu navrhl omezit majetková práva Liberty a převést je na insolvenčního správce, napsaly Seznam Zprávy.

Stavba liberecké náplavky u tamního krajského úřadu nabírá zpoždění. Práce měly začít už v březnu letošního roku, dosud si ale staveniště firma nepřevzala. Výsledek výběrového řízení totiž u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) napadl jeden z neúspěšných uchazečů a úřad mu dal zapravdu. Liberecký kraj tak bude muset znovu posoudit nabídky všech společností.

Okresní soud v Hodoníně nepravomocně potrestal bývalého ředitele společnosti Energie pod kontrolou Davida Tejmla, který sliboval obcím, městům nebo školám výhodnější nákup elektřiny. Společnost od nich vybrala zálohy, zůstaly za ní ale pohledávky za více než 240 milionů korun. Za poškození věřitelů či krácení daní dostal Tejml šest let vězení. ČT to řekla mluvčí soudu Sabina Trávníčková. Tejmlův obhájce už dříve označil obžalobu za vyfabulovanou.

Často se mluví o tom, že lidstvo se může na změny klimatu adaptovat. Takové přizpůsobení ale přináší i spoustu rizik. Včetně možnosti, že pokus o adaptaci daný problém ještě zhorší.

Využívání genetické analýzy v archeologii umožňuje rekonstruovat velmi přesně rodinné vazby u lidí, kteří žili v dávno zaniklé minulosti. Teď tuto metodu vědci využili na ranou keltskou kulturu a odhalili v ní nečekanou společenskou strukturu.

Státní podnik Diamo propustí stovky lidí, první výpovědi rozdá v pondělí 3. června. Cílem reorganizace je snížení nákladů a zefektivnění činnosti podniku. V současné době státní podnik zaměstnává 3450 lidí napříč sedmi odštěpnými závody po celé zemi. Zaměstnanci, kteří dostanou výpověď, skončí k 31. srpnu letošního roku. Podle ředitele podniku Ludvíka Kašpara přijde o práci v důsledku reorganizace 341 lidí, dalších 42 zaměstnanců pak z jiných důvodů, například jim nebudou prodlouženy smlouvy na dobu určitou.

V areálu Automatických mlýnů v Pardubicích je od čtvrtka nové dílo sochaře Davida Černého. Jde o interaktivní technologicko-umělecké dílo, které bude sloužit k podpoře handicapovaných dětí. Instalace má podobu lodičky, kterou mohou lidé rozpohybovat finančním příspěvkem, ten pak zamíří na základní školu Svítání, kterou právě handicapované děti navštěvují.

Čeští hokejisté se po čtrnácti letech stali mistry světa. Hovoří se tak o „druhém Naganu“ či o tom, jak úspěch dokázal spojit rozdělený národ. Historik sportu z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK František Kolář však podotýká, že stmelení společnosti je jen dočasné. Až slavení opadne, společnost se podle něj opět rozdělí. Nadšení dlouho nevydrží ani dle sociologa Jana Herzmanna. Podle něj navíc nejde hovořit o radosti českého národa jako celku, když část společnosti hokej nezajímá. Hovořit o „národním nadšení“ je přehnané, řekl v 90' ČT24.

Příčiny rozdělení společnosti v Česku i na Slovensku nevidí bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek přímo v politicích, viní z toho lidi. Politici podle něj pouze reagují na poptávku ve společnosti, a pokud má část veřejnosti „proruský resentiment“, projeví se to i v parlamentu. O dopadu polarizace na ekonomiku i o rozdílu národních mentalit debatoval v Otázkách Václava Moravce s bývalým úřednickým premiérem Jiřím Rusnokem a exšéfem slovenské vlády Eduardem Hegerem.

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors propustí ke konci července 160 lidí, tedy víc než polovinu ze současných tří stovek zaměstnanců. Jako důvod hromadného propouštění firma v tiskové zprávě uvedla změny ve výrobě. Zetor loni na podzim oznámil, že v Brně ukončí výrobu vlastních motorů a převodovek, zůstane vývoj, marketing, obchod a sestavování traktorů pro Evropu a USA. Změna výroby je naplánovaná od roku 2025.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyšetřuje zakázku na dětské hřiště v Pardubicích, které stálo téměř deset milionů korun. Výběrové řízení na hřiště vypsal pátý městský obvod. Ten za pochybení už dostal pokutu sto tisíc korun, podal však proti ní odpor, a správní řízení se tak opakuje. Na zakázku upozornili opoziční zastupitelé, kteří o ní měli pochybnosti.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Situace na Slovensku je vážná a tamní politici by měli zasednout k jednomu stolu, domnívá se předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je optimistická a věří, že i díky projevům současné prezidentky a jejího nástupce po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica dojde ve společnosti nakonec k uklidnění. Oba se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité zabránit podněcování nenávisti mezi lidmi platnou legislativou.

Část zaměstnanců strojírenské firmy Kovosvit ze Sezimova Ústí na Táborsku nedostala březnové mzdy. Jde přibližně o polovinu ze 450 zaměstnanců, řekl mluvčí odborové organizace OS Kovo Jan Exner. Firma nemá dostatek zakázek, a proto někteří zaměstnanci zůstávají doma. Situaci už řeší i vedení města a jedná o pomoci zaměstnancům.

Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice. Na Slovensku si silného lídra přálo 69 procent lidí. Výsledky průzkumu v 28 zemích světa, které jsou součástí studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), agentura Ipsos poskytla ČTK. Ukázaly také, že 58 procent populace v Česku má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají.

Čínský vlastník největšího povrchového dolu v Srbsku musel dočasně přerušit těžařské práce. Způsobily to protesty místních obyvatel, lidé z vesnice ohrožené těžbou totiž zablokovali jednu z přístupových cest. Tvrdí, že důl ohrožuje jejich zdraví a majetky, čínská firma ani srbské úřady jim prý nenabízejí ani odpovídající odškodnění.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.