Společnost

Se současnou spolkovou vládou kancléře Friedricha Merze je v současnosti spokojených jen patnáct procent Němců. Ukazují to dubnové průzkumy. Naproti tomu sílí podpora pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Země už sedm let ekonomicky neroste a nedaří se to vyřešit, popsal v Událostech, komentářích německý sociolog Steffen Mau. Předjímá ale, že na spolkové úrovni nedojde rychle ke spolupráci s AfD, demokratické strany to odmítají. Na mapě jsou dle něj stále patrné rozdíly mezi Západním a Východním Německem – například ve vývoji ekonomiky, příjmech, počtu migrantů či výdajích na výzkum. AfD je na Východě dvakrát silnější než na Západě a volí ji zejména mladí lidé, dodává. Rozhovorem provázela Tereza Řezníčková.

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.

Hosté Událostí, komentářů probrali návrh na omezení prodeje alkoholu v nočních hodinách. „Jakékoli omezení alkoholu je důležité, ale pro reálnou změnu je zásadní změnit společenské vnímání,“ míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Mladiství vnímají skrze reklamu, že pití alkoholu je něco zcela normálního,“ dodal. Poradce Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jindřich Vobořil je vůči omezení prodeje alkoholu v nočních hodinách skeptický, protože na to není v Česku „nálada“. Podle něj je důležitější zaměřit se na prevenci a síť pomoci. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.

Společnost Oracle zabývající se cloudovými službami propouští tisíce zaměstnanců, uvedl server Business Insider a zprávu následně potvrdila stanice CNBC s odvoláním na dva informované zdroje. Propouštění přichází v době, kdy firma přesouvá značné množství prostředků do vývoje umělé inteligence (AI). Podobný postup již dříve oznámily další technologické firmy. Spoluzakladatelem a předsedou představenstva společnosti Oracle je Larry Ellison, jeden z nejbohatších lidí světa.

Od 1. dubna začne plně fungovat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které by podle bývalé vládní koalice mělo zaměstnavatelům ulevit od administrativy. Nahradí totiž velké množství stávajících formulářů jediným, souhrnným měsíčním podáním. Součástí novinky je i takzvané Osobní identifikační číslo (OIČ), které dostane každý zaměstnanec a které ho pak bude provázet celý profesní život. Část firem se ale změn obává. Administrativní zátěž totiž podle nich mohou naopak zvýšit.

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.

Ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg a protistrana se ve středu utkali v soudní síni v Los Angeles, kde Zuckerberg odpovídal na otázky týkající se používání Instagramu mladými lidmi a jeho výpovědi před Kongresem, píše AP. Zuckerberg například uvedl, že dříve měla Meta cíle spojené s maximalizací času stráveného na Instagramu, ale dodal, že on a společnost se vědomě rozhodli od těchto cílů upustit a místo toho se zaměřit na užitečnost. Zuckerbergova výpověď je součástí bezprecedentního soudního procesu, který se zabývá otázkou, zda platformy Meta záměrně způsobují závislost a škodí dětem.

Od srpna má městská firma Pražské služby postupně přebírat svoz odpadu z celé metropole. Společnost pro to ale nemá dostatek kapacit. K zajištění služeb chce využívat subdodavatele. Vypsala proto soutěž za více než čtyři miliardy korun. U některých členů pražské koalice a dozorčí rady Pražských služeb zakázka budí podezření. O sporu točili Reportéři ČT.

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.

Slovenští vědci prozkoumali, jak šíření konspiračních teorií způsobuje společenskou zpětnou vazbu, která poškozuje celou společnost.

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví a psychiatr Jiří Horáček v Interview ČT24 hovořil o společnosti, digitálním světě, psychickém zdraví a léčbě psychedeliky. „Doba, ve které žijeme, nám dává jistou šanci spokojenosti a štěstí. Problém je absence smyslu a cíle,“ uvedl. „Pokud společnost ztrácí smysl svého směřování, tak zbyde pouze její obrana, tedy nacionalismus,“ myslí si Horáček. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že výhoda léčby psychických onemocnění pomocí psychedelik je její okamžitost, ale musí se pravidelně opakovat.

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.

Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Doufá také, že rok 2026 bude rokem míru. Považuje za neodpovědné, když politici straší válkou, odmítá prý tezi, že mír je slabost.

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Přední norský provozovatel veřejné dopravy oznámil, že zavede přísnější bezpečnostní požadavky a posílí opatření proti hackerství poté, co test nových elektrických autobusů ukázal, že čínský výrobce je může na dálku vypnout. Problém se netýká jen čínských strojů, ale obecně moderních elektrobusů.