V Česku přibývá lidí, kteří žijí sami. Už skoro třetina domácností má podle statistik jen jednoho člena. Před dvaceti lety jejich podíl nebyl ani čtvrtinový. Důvodů je hned několik. Patří mezi ně zvyšující se životní úroveň i skutečnost, že mladá generace odkládá založení rodiny. Častou příčinou zůstává také ovdovění. V seniorském věku žije v jednočlenné domácnosti každý druhý – hlavně ženy. Se stárnutím populace navíc může tento trend podle demografů dál sílit.
Slávka Kokošková žije většinu dospělého života sama. Nevýhodu vnímá třeba v nutných nákladech, se kterými jí nikdo nepomůže. „Potřebujete práci, která by byla adekvátní,“ zdůrazňuje. Za další malý nedostatek označuje, že zboží v obchodech bývá velmi často rodinné, a jde tak o „obrovská balení“.
„Velká část domácností o jednom členovi skutečně více navštěvuje restaurační zařízení nebo využívá dovážky jídla. Z ekonomického hlediska to totiž není o moc dražší než vařit sám pro sebe doma,“ uvádí hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Také stravovací podniky se ale podle Kokoškové často více než dospělým přizpůsobují rodinám. „Překvapivě někdy třeba i v barech, kde se podává alkohol, je to hodně uzpůsobené i pro děti a chodí tam rodiny s dětmi,“ říká.
Na druhou stranu vnímá zlepšení přístupu společnosti k takzvaným „singles“. Dříve lidé častěji řešili, pokud šla sama do kina nebo na kávu. „Předtím jsem vnímala, že pohledy lidí a okolí byly divné. Ale teď už vidím, že trend je takový, že si na to společnost zvykla,“ dodává.
Snižování velikosti domácností se týká téměř celé Evropy
„Samota už není stigmatizující. Co pozorujeme obecně, jde o celoevropský trend, je individualizace, která jde ale ruku v ruce i s tím, že ekonomicky jsme na tom tak, že si můžeme dovolit po nějaké období života žít sami,“ popisuje analytička veřejných politik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Eva Hejzlarová.
Ženy žijí samy především ve starším věku, od pětapadesáti let. U mužů je druhá nejčastější etapa, kdy mají samostatnou domácnost, mezi pětatřicátým a čtyřiačtyřicátým rokem. „Svůj vliv na podíl jednotlivců má také rozvodovost. Po rozvodu zůstávají děti častěji v péči matky, zatímco někteří muži žijí sami,“ upřesňuje Simona Měřinská z Českého statistického úřadu z odboru šetření v domácnostech.
- Obecně domácnostem členů ubývá. Stabilní zůstává jen podíl těch dvoučlenných, kterých je 32 procent. U početnějších domácností ale podíl za poslední dvě dekády klesl.
- Zhruba každá šestá rodina (šestnáct procent) žije ve třech a podobná čísla jsou i u čtyřčlenných domácností (15,5 procenta). Na 4,4 procenta pak klesl podíl pěti a vícečlenných domácností, kterých bylo v roce 2005 přes pět procent.
- Většina domácností nejvíc utrácí za bydlení, které dál rychle zdražuje. Za nájem v bytě o sedmdesáti metrech čtverečních se ve většině velkých městech platí přes 17 tisíc korun měsíčně, plus poplatky a energie. V Praze je to pak skoro dvakrát více.
Zdroje: ČSÚ, Bezrealitky
Jednočlenné domácnosti jsou podle demografů typičtější pro velká města typu Prahy či Brna. Tam by jich v následujících letech mohlo přibývat.
„Průměrná velikost domácnosti v Evropské unii činí 2,3 osoby, tedy stejně jako v Česku. Postupné snižování velikosti domácností se týká téměř všech evropských zemí,“ upřesňuje Měřinská. Hejzlarová však zároveň upozorňuje na krizi v oblasti bydlení a nejistotu budoucí ekonomické situace a dodává, že zejména v segmentu mladších lidí by si trendem snižování velikosti domácností nebyla až tak jistá.
Roste zájem o menší byty
Zatím ale jednočlenných domácností přibývá a na tento trend reaguje realitní trh. Například v rámci pražského Nového Města nyní developeři v některých ulicích přestavují staré činžovní domy.
Podle jednatele společnosti Century 21 – Stereo Reality Milana Krůčka se na adrese, kde bývaly hezké a velké byty velikosti 4+1, nyní tyto byty přestavují na menší velikosti 1+kk či 2+kk. „Vlastně je to nový trend, který nikdo neočekával,“ říká Krůček.
Realitní kanceláře mají na prodej i pronájem podobných bytů nedostatek. Z nabídky mizí velmi rychle. „Jsou to často startovní byty. Anebo o ně bývá zájem ze strany ekonomicky produktivních lidí, kteří se do měst stěhují za prací,“ vysvětluje regionální ředitel firmy Bidli reality David Jelínek.
Trend se projevuje i u cestování
Vyšší poptávku právě od mladých nebo lidí ve středním věku bez závazků sledují v posledních letech také cestovní kanceláře. „Je velký zájem klientů, kteří cestují individuálně – ať už to jsou mladí lidé, nebo lidé, kteří jsou ve věku čtyřicet let a výše. Od doby covidové máme nárůst kolem dvaceti procent,“ uvádí generální ředitel společnosti Flexi Tours Stanislav Bartoška.
Přibývá také ubytovacích zařízení zaměřených na pobyt dospělých bez dětí. Hotely podle Flexi Tours nabízejí standardní dvojlůžkové pokoje jednotlivcům až za polovinu běžné ceny. Kapacita slev podle Bartoška závisí na konkrétním kontinentu i sezónnosti. Menší výběr ubytování se slevou pro jednotlivce je tak třeba v červenci a srpnu, přes Velikonoce nebo Vánoce.
