Samota

Afrika se potýká s problémem, na který nejsou tamní státy připravené. Důchodové systémy nefungují nebo vůbec neexistují. Lidé se přitom i díky lékařské péči začínají dožívat vysokého věku – podle průzkumů se v subsaharské Africe za posledních patnáct let zvýšil počet obyvatel starších šedesáti let o padesát procent. Společnosti jsou nastavené tak, že se o stárnoucí generace mají postarat děti. Ty se však často stěhují do měst a lidé pak dožívají v chudobě a o samotě.

Ministerstvo zdravotnictví představilo koncepci, jak řešit nedostatek kapacit v péči o duševní zdraví. Počítá s navýšením akutních lůžek pro děti a taky podporou mladých lékařů. Dětem v těžkých situacích pomáhají i stovky nízkoprahových klubů. Některé z nich se tento týden mimořádně otevřely také veřejnosti.

V Česku přibývá lidí, kteří žijí sami. Už skoro třetina domácností má podle statistik jen jednoho člena. Před dvaceti lety jejich podíl nebyl ani čtvrtinový. Důvodů je hned několik. Patří mezi ně zvyšující se životní úroveň i skutečnost, že mladá generace odkládá založení rodiny. Častou příčinou zůstává také ovdovění. V seniorském věku žije v jednočlenné domácnosti každý druhý – hlavně ženy. Se stárnutím populace navíc může tento trend podle demografů dál sílit.

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.

Deprese, frustrace, osamocent, úzkost. Takové pocity zažívaly během koronovirových lockdownů spousty lidí po celém světě. Nový výzkum teď ukazuje, že nebyly jedinými primáty, kteří se takhle cítili.

Vánoce jsou považovány za svátky klidu a rodinné pohody. Ne každý však má to štěstí, že je má kde a s kým strávit. Toto období zároveň řadu lidí vybízí k myšlenkám, že vše mají, a část svých prostředků nebo času se rozhodnou věnovat jiným. Jak vypadají Vánoce v denním centru pro lidi bez domova, v nemocnici na onkologickém oddělení nebo doma u osamělých seniorů? A co vede některé k nezištné pomoci druhým zrovna v období koled, rozsvíceného stromečku a splněných přání?

Jeho kniha Raději zešílet v divočině o lidech, kteří dobrovolně odešli dál od civilizace, vzbudila široký zájem o téma samoty. A stále budí, obzvlášť v dnešní době. V rozhovoru se spisovatel Aleš Palán rozpovídal o tom, jak nezešílel v karanténě, jak mu práce pomáhá pochopit svět kolem sebe a jak může každý z nás využít izolaci k pohledu dovnitř.

Mladá generace je zvyklá pracovat s technologiemi každý den. Vědci ale varují, že příliš dlouhá doba strávená u obrazovek může vést až k depresím. Experti pracují s pojmem digitální samota, který se začíná objevovat u dětí: neustálé připojení paradoxně spouští pocit osamocení a izolace. Pomoci mohou rodiče třeba hraním deskových her. Důležitá je i osvěta on-line.