Deprese, frustrace, osamocent, úzkost. Takové pocity zažívaly během koronovirových lockdownů spousty lidí po celém světě. Nový výzkum teď ukazuje, že nebyly jedinými primáty, kteří se takhle cítili.
Nejen lidé trpěli během covidu „blbou náladou“. Se stejným problémem se potýkali i primáti v zoo
Někteří se stali většími samotáři a lenochy, jiní se zase vůči ostatním chovali agresivněji. Tak se během covidové pandemie změnilo chování primátů v zoologických zahradách. Popsala to nová studie, která vyšla v odborném časopise Animals.
Výzkum porovnával chování bonobů, šimpanzů, paviánů a goril v zoologické zahradě a jednom safari parku v roce 2020, kdy byli během lockdownů oddělení od lidí, s dobou po návratu návštěvníků. Vědci například zjistili, že paviáni se po návratu lidí do safari, kde žili, chovali méně sexuálně a dominantně než během lockdownů. Také se častěji přibližovali k autům návštěvníků než k vozidlům strážců parku.
Když se návštěvníci do zoologických zahrad vrátili, také bonobové a gorily trávili méně času o samotě a gorily navíc méně často odpočívaly. Šimpanzi zase v době po otevření více jedli a také trávili více času ve venkovních výbězích.
Smutek, nebo radost?
Podle vědců je těžké říci, jestli se dá obecně konstatovat, zda byly zážitky z doby lockdownu pro jednotlivá zvířata pozitivní, negativní, nebo neutrální. Ale přinejmenším u šimpanzů a paviánů věří, že po návratu lidí došlo ke zlepšení stavu zvířat – vypadá to, jako by jim v době bez návštěvníků chyběly stimuly, na něž byli zvyklí.
A jako podobně pozitivní změnu lze vnímat i to, že bonobové a gorily trávili méně času o samotě. Podle autorů studie ale současně změna chování u goril může také naznačovat, že je návštěvníci svou přítomností více rušili. Gorily v době jejich přítomnosti změnily využití svého výběhu, což podle vědců naznačuje, že byly schopné upravit své chování tak, aby snížily nadměrné podněty.
Zdaleka nejsložitější je vysvětlení toho, jak se změnilo chování paviánů. Podle vědců sice zřejmě tyto primáty pozitivně motivovala přítomnost aut i návštěvníků, ale přitom existovala hranice, po jejímž překročení se už kladné dopady těchto podnětů nijak víc nezvyšovaly. A asi s tím souvisí i utlumení jejich sexuální aktivity – autoři práce se domnívají, že projíždějící automobily ji nějak zvyšují.
