Nejen lidé trpěli během covidu „blbou náladou“. Se stejným problémem se potýkali i primáti v zoo

Deprese, frustrace, osamocent, úzkost. Takové pocity zažívaly během koronovirových lockdownů spousty lidí po celém světě. Nový výzkum teď ukazuje, že nebyly jedinými primáty, kteří se takhle cítili.

Někteří se stali většími samotáři a lenochy, jiní se zase vůči ostatním chovali agresivněji. Tak se během covidové pandemie změnilo chování primátů v zoologických zahradách. Popsala to nová studie, která vyšla v odborném časopise Animals.

Výzkum porovnával chování bonobů, šimpanzů, paviánů a goril v zoologické zahradě a jednom safari parku v roce 2020, kdy byli během lockdownů oddělení od lidí, s dobou po návratu návštěvníků. Vědci například zjistili, že paviáni se po návratu lidí do safari, kde žili, chovali méně sexuálně a dominantně než během lockdownů. Také se častěji přibližovali k autům návštěvníků než k vozidlům strážců parku.

Když se návštěvníci do zoologických zahrad vrátili, také bonobové a gorily trávili méně času o samotě a gorily navíc méně často odpočívaly. Šimpanzi zase v době po otevření více jedli a také trávili více času ve venkovních výbězích.

Smutek, nebo radost?

Podle vědců je těžké říci, jestli se dá obecně konstatovat, zda byly zážitky z doby lockdownu pro jednotlivá zvířata pozitivní, negativní, nebo neutrální. Ale přinejmenším u šimpanzů a paviánů věří, že po návratu lidí došlo ke zlepšení stavu zvířat – vypadá to, jako by jim v době bez návštěvníků chyběly stimuly, na něž byli zvyklí. 

A jako podobně pozitivní změnu lze vnímat i to, že bonobové a gorily trávili méně času o samotě. Podle autorů studie ale současně změna chování u goril může také naznačovat, že je návštěvníci svou přítomností více rušili. Gorily v době jejich přítomnosti změnily využití svého výběhu, což podle vědců naznačuje, že byly schopné upravit své chování tak, aby snížily nadměrné podněty. 

Zdaleka nejsložitější je vysvětlení toho, jak se změnilo chování paviánů. Podle vědců sice zřejmě tyto primáty pozitivně motivovala přítomnost aut i návštěvníků, ale přitom existovala hranice, po jejímž překročení se už kladné dopady těchto podnětů nijak víc nezvyšovaly. A asi s tím souvisí i utlumení jejich sexuální aktivity – autoři práce se domnívají, že projíždějící automobily ji nějak zvyšují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 3 mminutami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 1 hhodinou

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 2 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 20 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 23 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026
Načítání...