Nejen lidé trpěli během covidu „blbou náladou“. Se stejným problémem se potýkali i primáti v zoo

Deprese, frustrace, osamocent, úzkost. Takové pocity zažívaly během koronovirových lockdownů spousty lidí po celém světě. Nový výzkum teď ukazuje, že nebyly jedinými primáty, kteří se takhle cítili.

Někteří se stali většími samotáři a lenochy, jiní se zase vůči ostatním chovali agresivněji. Tak se během covidové pandemie změnilo chování primátů v zoologických zahradách. Popsala to nová studie, která vyšla v odborném časopise Animals.

Výzkum porovnával chování bonobů, šimpanzů, paviánů a goril v zoologické zahradě a jednom safari parku v roce 2020, kdy byli během lockdownů oddělení od lidí, s dobou po návratu návštěvníků. Vědci například zjistili, že paviáni se po návratu lidí do safari, kde žili, chovali méně sexuálně a dominantně než během lockdownů. Také se častěji přibližovali k autům návštěvníků než k vozidlům strážců parku.

Když se návštěvníci do zoologických zahrad vrátili, také bonobové a gorily trávili méně času o samotě a gorily navíc méně často odpočívaly. Šimpanzi zase v době po otevření více jedli a také trávili více času ve venkovních výbězích.

Smutek, nebo radost?

Podle vědců je těžké říci, jestli se dá obecně konstatovat, zda byly zážitky z doby lockdownu pro jednotlivá zvířata pozitivní, negativní, nebo neutrální. Ale přinejmenším u šimpanzů a paviánů věří, že po návratu lidí došlo ke zlepšení stavu zvířat – vypadá to, jako by jim v době bez návštěvníků chyběly stimuly, na něž byli zvyklí. 

A jako podobně pozitivní změnu lze vnímat i to, že bonobové a gorily trávili méně času o samotě. Podle autorů studie ale současně změna chování u goril může také naznačovat, že je návštěvníci svou přítomností více rušili. Gorily v době jejich přítomnosti změnily využití svého výběhu, což podle vědců naznačuje, že byly schopné upravit své chování tak, aby snížily nadměrné podněty. 

Zdaleka nejsložitější je vysvětlení toho, jak se změnilo chování paviánů. Podle vědců sice zřejmě tyto primáty pozitivně motivovala přítomnost aut i návštěvníků, ale přitom existovala hranice, po jejímž překročení se už kladné dopady těchto podnětů nijak víc nezvyšovaly. A asi s tím souvisí i utlumení jejich sexuální aktivity – autoři práce se domnívají, že projíždějící automobily ji nějak zvyšují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...