Šimpanz

Probíhá šesté vymírání druhů a člověk v tom hraje zásadní roli. Je snadné propadnout v takovém světě bezmoci, a mnoha lidem se to děje, říká v rozhovoru pro ČT bioložka zabývající se výzkumem primátů Jane Goodallová. Svět ale podle ní lze změnit k lepšímu. Přestaňte přemýšlet o tom, jak změnit svět. Změňte sebe, abyste změnili svět, vzkazuje.

Na rakovinu žaludku zemřel 14. března jeden z nejslavnějších vědců světa, primatolog Frans de Waal. Expert na život šimpanzů a bonobů byl roku 2007 vyhlášený časopisem Times za jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. Kromě vědecké kariéry se stal také respektovaným a úspěšným spisovatelem – jeho knihy se staly světovými bestsellery. De Waalovi bylo 75 let.

Místo šimpanzů budou v brněnské zoologické zahradě dželady, opice příbuzné paviánům. Rozhodli o tom brněnští radní, kteří schválili přestavbu expozice, do které se původně měli stěhovat šimpanzi, ale po dokončení se ukázalo, že je pro tato zvířata nevhodná. Původně přestavba pavilonu stála šedesát milionů korun, nyní se předpokládá, že celkové náklady dosáhnou téměř devadesáti milionů korun.

Deprese, frustrace, osamocent, úzkost. Takové pocity zažívaly během koronovirových lockdownů spousty lidí po celém světě. Nový výzkum teď ukazuje, že nebyly jedinými primáty, kteří se takhle cítili.

Nejstarší známý předek člověka už uměl chodit, ale přesto mohl šplhat po stromech jako opice, naznačuje studie, která zkoumala asi sedm milionů let staré kosti a která u některých odborníků vyvolává pochybnosti.

Šimpanzi z brněnské zoo jsou v on-line spojení se svými protějšky v Safari Parku Dvůr Králové. Jejich interakce mohou lidé sledovat na internetu. Hlavní pohnutkou projektu je pomoct zvířatům během uzavírky zoologických zahrad zahnat nudu.

Hvězdné nebe vždy přitahovalo pozornost lidí, kteří toužili prolomit jeho tajemství. Během 20. století ale technický pokrok přinesl skutečnou naději na jeho prozkoumání. Směrem k obloze se upíraly zraky mnohých odvážlivců, kteří toužili na vlastní oči spatřit Zemi z výšky. Prvním kosmonautům ale dláždila cestu řada pokusných zvířat. Nejprve šlo o octomilky. Před 60 lety, 31. ledna 1961, se do vesmíru podíval první lidoop. Jméno Ham nedostal po šunce, ale po laboratoři The Holloman Aerospace Medical Center. Jen deset týdnů po něm hranici kosmu překonal první lidský kosmonaut, Jurij Gagarin.

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.

Pandemie nemoci COVID-19 by mohla dopadnout i na ohrožené populace goril, šimpanzů a orangutanů, varovali experti na primáty. Lidské viry totiž mohou tato zvířata kvůli genetické blízkosti napadat.

Po požáru pavilonu opic v zoologické zahradě v západoněmeckém Krefeldu se policii přihlásily tři ženy, které o silvestrovské noci vypustily létající lampiony. Na tiskové konferenci to oznámil místní státní zástupce, uvedla agentura DPA. Při neštěstí v zoo zahynuly přes tři desítky zvířat včetně orangutanů, goril a šimpanzů.

Rozrůstání měst a lov dostaly šimpanze, nejbližší příbuzné člověka, do života v ostrůvcích divočiny. Oznámili to vědci po třítýdenním setkání v Německu; na konferenci v Lipsku si vyměňovali zkušenosti za desítky let výzkumů.

Nový rozsáhlý výzkum ukázal, že v Kongu existuje zatím neznámá kultura šimpanzů, kteří používají jiné nástroje než všechny ostatní šimpanzí skupiny.

Vědci ze Švýcarska, Španělska a Velké Británie studovali, jak spolu šimpanzi komunikují ve volné přírodě. Při srovnání se základy lidského jazyka se ukázalo, že pravidla této znakové řeči jsou založená na stejných základech, jimiž se řídí i všechny známé lidské gramatiky, bez ohledu na konkrétní jazyk.