Základy řeči vznikly už před 30 miliony lety, ukázal experiment na šimpanzích

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.

Jazyk je velmi složitá metoda komunikace, která lidem umožňuje sdílet myšlenky, kulturu, informace a technologie – a díky tomu pomohl lidstvu ovládnout svět. Tak složitě a strukturovaně žádný jiný druh nekomunikuje. Určení, proč a kdy se řeč vyvinula, je klíčové pro pochopení toho, co znamená být člověkem.

V článku, který tento týden vyšel v časopise Science Advances, mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora Simona Townsenda popsal vývoj takzvané „závislosti“ – tedy toho, podle čeho se řídí vzájemné vztahy mezi výrazy ve větě.

Schopnost zpracovat vztahy mezi slovy ve větě je jednou z klíčových kognitivních schopností, které jsou základem jazyka, ať už jsou tato slova vedle sebe, nebo vzdálená. Například ve větě „Petr, který pokousal Pavla, utekl“ chápeme, že je to Petr, kdo utekl, a ne Pavel – právě díky tomu, že dokáže zpracovat vztah mezi prvním a posledním slovem.

Jazyk má staré kořeny

Podle dosavadního poznání většina zvířat nedokáže pracovat se závislostí, pokud nejsou výrazy těsně vedle sebe – předchozí příklad, kde je vztah mezi slovy tak daleko, by tedy nepochopila.

Vědci pro nový experiment vytvořili „umělé gramatiky“, v nichž byly posloupnosti složené z bezvýznamných tónů místo slov použity ke zkoumání schopností zvířat a lidí zpracovat vztahy mezi zvuky. Pokusy proběhly na brazilských opicích kosmanech, šimpanzích a lidech.

Výzkumníci zjistili, že všechny tři druhy byly schopné zpracovat vztahy mezi blízkými i vzdálenými zvukovými prvky. Důsledky tohoto zjištění jsou velmi významné, říká profesor Townsend. „Naznačuje, že tento zásadní rys jazyka existoval už u našich pradávných prapředků primátů, ještě před vývojem jazyka samotného, tedy v době před nejméně 30–40 miliony lety.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
před 21 hhodinami

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.