Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.
Jazyk je velmi složitá metoda komunikace, která lidem umožňuje sdílet myšlenky, kulturu, informace a technologie – a díky tomu pomohl lidstvu ovládnout svět. Tak složitě a strukturovaně žádný jiný druh nekomunikuje. Určení, proč a kdy se řeč vyvinula, je klíčové pro pochopení toho, co znamená být člověkem.
V článku, který tento týden vyšel v časopise Science Advances, mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora Simona Townsenda popsal vývoj takzvané „závislosti“ – tedy toho, podle čeho se řídí vzájemné vztahy mezi výrazy ve větě.
Schopnost zpracovat vztahy mezi slovy ve větě je jednou z klíčových kognitivních schopností, které jsou základem jazyka, ať už jsou tato slova vedle sebe, nebo vzdálená. Například ve větě „Petr, který pokousal Pavla, utekl“ chápeme, že je to Petr, kdo utekl, a ne Pavel – právě díky tomu, že dokáže zpracovat vztah mezi prvním a posledním slovem.
Jazyk má staré kořeny
Podle dosavadního poznání většina zvířat nedokáže pracovat se závislostí, pokud nejsou výrazy těsně vedle sebe – předchozí příklad, kde je vztah mezi slovy tak daleko, by tedy nepochopila.
Vědci pro nový experiment vytvořili „umělé gramatiky“, v nichž byly posloupnosti složené z bezvýznamných tónů místo slov použity ke zkoumání schopností zvířat a lidí zpracovat vztahy mezi zvuky. Pokusy proběhly na brazilských opicích kosmanech, šimpanzích a lidech.
Výzkumníci zjistili, že všechny tři druhy byly schopné zpracovat vztahy mezi blízkými i vzdálenými zvukovými prvky. Důsledky tohoto zjištění jsou velmi významné, říká profesor Townsend. „Naznačuje, že tento zásadní rys jazyka existoval už u našich pradávných prapředků primátů, ještě před vývojem jazyka samotného, tedy v době před nejméně 30–40 miliony lety.“
