Základy řeči vznikly už před 30 miliony lety, ukázal experiment na šimpanzích

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.

Jazyk je velmi složitá metoda komunikace, která lidem umožňuje sdílet myšlenky, kulturu, informace a technologie – a díky tomu pomohl lidstvu ovládnout svět. Tak složitě a strukturovaně žádný jiný druh nekomunikuje. Určení, proč a kdy se řeč vyvinula, je klíčové pro pochopení toho, co znamená být člověkem.

V článku, který tento týden vyšel v časopise Science Advances, mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora Simona Townsenda popsal vývoj takzvané „závislosti“ – tedy toho, podle čeho se řídí vzájemné vztahy mezi výrazy ve větě.

Schopnost zpracovat vztahy mezi slovy ve větě je jednou z klíčových kognitivních schopností, které jsou základem jazyka, ať už jsou tato slova vedle sebe, nebo vzdálená. Například ve větě „Petr, který pokousal Pavla, utekl“ chápeme, že je to Petr, kdo utekl, a ne Pavel – právě díky tomu, že dokáže zpracovat vztah mezi prvním a posledním slovem.

Jazyk má staré kořeny

Podle dosavadního poznání většina zvířat nedokáže pracovat se závislostí, pokud nejsou výrazy těsně vedle sebe – předchozí příklad, kde je vztah mezi slovy tak daleko, by tedy nepochopila.

Vědci pro nový experiment vytvořili „umělé gramatiky“, v nichž byly posloupnosti složené z bezvýznamných tónů místo slov použity ke zkoumání schopností zvířat a lidí zpracovat vztahy mezi zvuky. Pokusy proběhly na brazilských opicích kosmanech, šimpanzích a lidech.

Výzkumníci zjistili, že všechny tři druhy byly schopné zpracovat vztahy mezi blízkými i vzdálenými zvukovými prvky. Důsledky tohoto zjištění jsou velmi významné, říká profesor Townsend. „Naznačuje, že tento zásadní rys jazyka existoval už u našich pradávných prapředků primátů, ještě před vývojem jazyka samotného, tedy v době před nejméně 30–40 miliony lety.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 6 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 8 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 9 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 11 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 12 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
včera v 13:59

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
včera v 12:27
Načítání...