Zvuky

Vlastnosti blesků, které způsobují hvízdavé tóny v okolí Země, prozkoumali dva čeští vědci ve spolupráci s finským kolegou. Zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech zachytila finská polární observatoř před sedmi lety. Toto hvízdání tehdy způsobily tři rozdílné bouřky na africkém pobřeží Středozemního moře a v Norsku. Výzkum pomůže s pokrokem při zkoumání takzvaných hustotních trubic, které obklopují magnetickou siločáru propojující obě polokoule.

Německá farmářka se rozhodla sousedský spor o příliš hlasitě kokrhajícího kohouta dohnat až před soud, protože zvuky vydávané zvířaty podle ní k venkovu patří a nemají být důvodem ke stížnostem. Chovatelka kohouta Karin Pfeiferová-Rockenfellerová rozlítila svého souseda, který požadoval, aby byl pták na noc zavřený uvnitř, a nerušil tak noční klid. To ale farmářka odmítá, a dokonce spustila petici, kterou chce dosáhnout prohlášení zvuků venkova za národní dědictví, které je třeba chránit, napsal deník The Times.

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.

Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky studie také ukázaly překvapivou podobnost čolčího klikání jak mezi druhy, tak mezi samci a samicemi i mezi jednotlivci.