Vlastnosti blesků, které způsobují hvízdavé tóny v okolí Země, prozkoumali dva čeští vědci ve spolupráci s finským kolegou. Zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech zachytila finská polární observatoř před sedmi lety. Toto hvízdání tehdy způsobily tři rozdílné bouřky na africkém pobřeží Středozemního moře a v Norsku. Výzkum pomůže s pokrokem při zkoumání takzvaných hustotních trubic, které obklopují magnetickou siločáru propojující obě polokoule.
Silné zimní blesky spustily dlouhotrvající hvízdání v okolí Země, popsali čeští vědci
Dne 3. ledna 2017 se objevil „hvizdovod“ v blízkosti finské polární přijímací stanice Kannuslehto, která patří Geofyzikální observatoři Sodankyla. Stanice začala brzy po půlnoci zaznamenávat řady hvizdů, které přicházely po dobu téměř osmi hodin.
Ve výjimečných případech hvizdy putují v jakési hustotní trubici, která se poté nazývá hvizdovod. Signál od blesku pak v něm cestuje mezi polokoulemi, odráží se opakovaně od ionosféry v atmosféře, přičemž část jeho energie může projít až na povrch Země.
„Analýzou záznamů stanice spolu se záznamy bleskových detekčních sítí EUCLID a WWLLN jsme zjistili, že zdrojové blesky pocházely překvapivě ze tří různých bouřek, jejichž elektromagnetické stopy sdílely tentýž hvizdovod,“ uvedl Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
„Řady hvizdů v nočních hodinách byly způsobeny dvěma mohutnými bouřkovými systémy nad Středozemím. Nad ránem se objevily nejsilnější hvizdy díky malé bouřce na západním pobřeží Norska, která vyprodukovala nepříliš četné, ale zato velmi silné blesky – z nichž celá jedna polovina byla schopná spustit řady hvizdů,“ dodal Santolík.
Blesky s dalekým dosahem
Vědce překvapilo, že blesky z bouřek nad Středozemním mořem měly po své cestě dlouhé více než čtyři tisíce kilometrů ještě dost síly vybudit řady hvizdů. Jejich přítomnost je podle nich jednoznačným důkazem existence hustotních trubic, o kterých toho vědci zatím moc neví.
„Z naší analýzy vyplývá, že je důležité se věnovat studiu zimních bouřek a zaměřit se na ty bleskové výboje, které udeří ve vyšších zeměpisných šířkách, neboť jsou schopné vybudit řady hvizdů a jsou tedy ideálními pomocníky při výzkumu hustotních trubic“" řekla kolegyně Santolíka Ivana Kolmašová.
Vědecké pozorování by nebylo možné bez přízně počasí – v tomto případě vědci využili jeho nepřízně. V lednu 2017 bylo ve Středozemí chladněji než obvykle a v severní Evropě naopak tepleji. Obě tyto anomálie umožnily zformování mohutných bouřkových oblaků v jižní i severní Evropě, které pak zásobily svými elektromagnetickými projevy hvizdovod s ústím blízko polární stanice, jež řady hvizdů zaznamenala.
