Středozemní moře

Více než dvanáct set záchranářů stále pátrá po přeživších ničivých záplav na jihovýchodě Španělska. Úřady hlásí více než dvě stě potvrzených obětí, většina je z Valencie. Vláda se zavázala pomoci s obnovou a do postižených míst posílá dalších pět set vojáků. Výstraha před velkou vodou ale dál platí i pro Katalánsko na severovýchodě země.

Izraelská armáda provedla úder na město Džabalíja v severní Gaze, informovala agentura Reuters. Podle Izraelců byl cílem útoku areál bývalé školy. Uvedli, že se tam ukrývaly desítky teroristů z palestinského hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu. Naopak podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem škola sloužila jako útočiště pro uprchlíky a při úderu na ni zemřelo nejméně 28 lidí a dalších 98 bylo zraněno. Tamní úřady také tvrdí, že jedenáct lidí v důsledku izraelského úderu zahynulo ve městě Gaza.

Izraelské letectvo v pondělí během jedné hodiny zasáhlo 120 objektů Hizballáhu v Libanonu, uvedla podle serveru The Times of Israel armáda. V noci měla v tamním hlavním městě Bejrútu udeřit i na ústředí tajné služby šíitského teroristického hnutí. To na židovský stát vypálilo asi 135 raket, ostřelovalo Haifu a další města na severu země, zraněno bylo několik lidí, informovala agentura DPA. Palestinští teroristé z Hamásu zase uvedli, že dopoledne ostřelovali Tel Aviv. Izrael také uvedl, že brzy zahájí operace na jižním pobřeží Libanonu a varoval obyvatele, aby se drželi mimo pláže, a rybáře, aby se vyhnuli části Středozemního moře. Zabití zvažovaného vůdce Hizballáhu Hášima Sáfí ad-Dína podle něj zatím nelze potvrdit.

U italského ostrova Lampedusa ztroskotal člun s migranty. Sedm Syřanů se na poslední chvíli podařilo zachránit, jednadvacet lidí včetně tří dětí se ale pohřešuje. Podle výpovědí loď vyrazila v neděli od libyjských břehů a už po prvním dni plavby začala klesat pod hladinu. Italská pobřežní stráž nyní zveřejnila záběry z dramatické záchranné akce.

Vlastnosti blesků, které způsobují hvízdavé tóny v okolí Země, prozkoumali dva čeští vědci ve spolupráci s finským kolegou. Zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech zachytila finská polární observatoř před sedmi lety. Toto hvízdání tehdy způsobily tři rozdílné bouřky na africkém pobřeží Středozemního moře a v Norsku. Výzkum pomůže s pokrokem při zkoumání takzvaných hustotních trubic, které obklopují magnetickou siločáru propojující obě polokoule.

Teplota povrchové vody Středozemního moře dosáhla v uplynulých dnech nového rekordu za dobu měření. Podle údajů agentury Copernicus Marine průměr pro 15. srpen dosáhl hodnoty 28,47 stupně Celsia. Hodnotu přes 28 stupňů mělo Středomoří už od 6. srpna, což znamená taky nejdelší řadu s tak vysokými teplotami. Horká voda má řadu důsledků pro mořský život, jevy v atmosféře i dovolené na plážích.

Tuniské sdružení Notre Grand Bleu vede iniciativu na ochranu a obnovu posidonie mořské, důležité trávy ve Středozemním moři. Tým pracuje na aktivní obnově pomocí pěstování a také sleduje její vývoj. Dosud vysadil tisíc metrů čtverečních této rostliny pro vědecké účely. Posidone mořská, známá jako „plíce Středozemního moře“, je endemitem tohoto regionu a hraje zásadní roli v produkci kyslíku a pohlcování oxidu uhličitého.

Obyvatelé Baleárských ostrovů odklízejí škody způsobené bouří. Silné přívalové deště způsobily na mnoha místech záplavy, výpadky elektřiny a zastavily provoz na letištích. Ten se už podařilo plně obnovit. Nejhůř bouře zasáhla východ Menorcy a sever Mallorcy.

Jemenští hútíové jsou stále sebevědomější a slibují potopit americkou letadlovou loď Theodore Roosevelt, která do oblasti právě míří. Ozbrojenci už tři čtvrtě roku ohrožují mezinárodní obchod útoky na tankery a obchodní lodě na trase z Asie do Evropy.

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Až šedesát lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře mezi Libyí a Itálií, tvrdí přeživší migranti, které ve středu zachránila po sedmi dnech na moři loď neziskové organizace, informovala agentura Reuters. Organizace SOS Méditerranée zachránila pětadvacet lidí ve velmi špatném stavu, dva z nich upadli do bezvědomí a byli helikoptérou dopraveni do sicilské nemocnice.

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí rozhodli o zahájení společné vojenské námořní mise v Rudém moři v reakci na opakované útoky jemenských povstalců na obchodní lodě v oblasti. Děje se tak jen den poté, co jemenští hútíové vážně poškodili nákladní loď Rubymar plující pod vlajkou Belize v úžině Báb al-Mandab. Posádka musela opustit palubu a lodi nyní hrozí potopení, uvedl v pondělí podle tiskových agentur mluvčí povstalců.

Izraelská armáda uvedla, že při leteckém úderu zničila na severu Pásma Gazy dům vůdce teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji, který trvale žije v Kataru. Pokračovala také v prohledávání nemocnice Šífa, kde podle ní měl své velitelství Hamás. Podle reportérky BBC vojáci na místě našli vedle zbraní a munice také laptopy se záběry rukojmí. Izraelská armáda tvrdí, že v areálu našla rovněž vstup do tunelu Hamásu. Oblast jižního Izraele nedaleko hranic s Gazou navštívil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který Izrael vyzval, aby se v reakci na brutální útok Hamásu ze 7. října „nenechal pohltit hněvem“.

Při vojenském cvičení nad Středozemním mořem v pátek večer zahynulo pět amerických vojáků. S letounem neupřesněného typu tankovali ve vzduchu a jejich stroj se při incidentu zřítil do vody. Na svém webu to oznámilo velení evropského okruhu americké armády.

Zbraně ruské výroby zřejmě míří do rukou libanonského extremistického hnutí Hizballáh, uvedla média. Podle agentury Reuters disponují teroristé protilodními raketami Jachont, deník The Wall Street Journal informoval o možných dodávkách protivzdušného systému Pancir. V Izraeli to vzbuzuje obavy – Hizballáh je spojencem hnutí Hamás, proti němuž po útoku 7. října vede Jeruzalém válku v Pásmu Gazy. Jako znepokojivé hodnotí informace i Spojené státy. Rostou obavy z možnosti, že také Hizballáh zaútočí na Izrael, otevře tak severní frontu a rozšíří konflikt do dalších oblastí regionu.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Britský premiér Rishi Sunak slíbil svému izraelskému protějšku Benjaminu Netanjahuovi, že Spojené království bude při Izraeli v jeho „nejtemnější hodině“ stát. Předseda britské vlády to řekl při návštěvě Jeruzaléma. Sunak ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby.

Na migračním paktu Evropské unie (EU) je pozitivní detence migrantů v okrajových členských státech, míní místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). V pořadu Interview ČT24 zároveň kritizoval, že návrh dohody stále obsahuje přerozdělování, které dle jeho mínění nefunguje. Naopak vyzýval k zvýšení diplomatického tlaku na země, odkud migranti do EU přicházejí. Zavedení namátkových policejních kontrol na hranicích se Slovenskem však podle něj přišlo včas.

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 tisíc migrantů. Z nich 130 tisíc registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom podle agentury DPA ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Papež František v pátek odpoledne dorazil do jihofrancouzského města Marseille na dvoudenní návštěvu, kterou hodlá věnovat zejména tématu nové migrační vlny ve Středozemním moři. V největším francouzském přístavním městě Františka přivítala premiérka Elisabeth Borneová. Do města hlava katolické církve zamířila po pěti stech letech.

Podle vědců byly nedávné záplavy v Libyi kvůli klimatické změně až padesátkrát pravděpodobnější. Domnívají se totiž, že emise skleníkových plynů vyvolaly až o polovinu silnější srážky, než je v tomto období běžné. Před více než týdnem způsobila záplavy silná bouře a mohutné deště, kvůli kterým se protrhly dvě přehrady u města Darná. Humanitární situace je v zasažené oblasti velmi špatná, lidé navíc stále nacházejí další těla obětí.