Otřesy u Santorini sílí, poprvé měly magnitudo pět

Stovky lidí v úterý hned ráno opouštěly řecký ostrov Santorini. Na trajektu se dostaly do bezpečí do Athén. Oblíbený turistický ostrov sužuje v posledních dnech série zemětřesení. Podle agentury DPA se jedná o dvanáctý den otřesů v řadě, přičemž v těch posledních síla otřesů stoupá.

V úterý ve 14:04 středoevropského času byl u Santorini zaznamenán zatím nejsilnější otřes, měl magnitudo pět. Na krátkou dobu dokonce úřady vydaly i informace o možné vlně tsunami, tu ale následně odvolaly.

Speciální zpráva Evropského středomořského seismologického centra uvádí, že od 28. ledna se na ostrově Santorini výrazně zvýšila seismická aktivita: „Bylo zaznamenáno více než 815 zemětřesení s magnitudem do 5,1. Tato zemětřesení se soustřeďují asi 25 kilometrů severovýchodně od ostrova Santorini a 25 kilometrů jihozápadně od ostrova Amorgos.“

To přimělo úřady, aby uzavřely školy na Santorini a malých blízkých ostrovech Ios, Amorgos a Anafi. „Všechno je uzavřené. Nikdo teď nepracuje. Celý ostrov se vyprázdnil,“ řekl agentuře DPA osmnáctiletý místní obyvatel Dori, který si nepřál uvést své příjmení, než nastoupil na trajekt do řecké metropole. „Pojedeme do Athén, dokud neuvidíme, jak se to tady vyvíjí,“ dodal.

Také lety ze Santorini do Athén byly plné, uvedl řecký letecký dopravce Aegean Airlines. Očekává se, že do konce dne odletí z ostrova 2500 až 2700 lidí. „Chystáme se odletět, protože se bojím. Jsou tu neustále zemětřesení, musíme odletět kvůli dětem, aby se uklidnily,“ řekl 38letý Beni Ouklala, který má na ostrově brigádu. Naopak jiní obyvatelé Santorini působí smířeně. „Zůstaneme tady, proč bychom měli odcházet? Když se něco stane, tak se to stane,“ řekl agentuře Reuters 63letý kapitán turistické lodi Eftichis Diamantopulos.

Santorini
Zdroj: Reuters/Alkis Konstantinidis/File Photo

Před zvýšenou seismickou aktivitou na Santorini a okolních ostrovech varoval už v neděli také český resort zahraničí. Občanům cestujícím do Řecka doporučil, aby dbali zvýšené opatrnosti a sledovali pokyny místních úřadů. V případě nouze by měli kontaktovat české velvyslanectví v Athénách nebo nouzovou linku ministerstva +420 222 420 222.

Nahrávám video

„Chápeme, že tato situace není pro obyvatele regionu jednoduchá, proto prosím naslouchejte řeckým úřadům a uvědomte si, že jako obvykle mnoho lidí na sociálních sítích vydává nesmyslná prohlášení. Zůstaňte v bezpečí,“ doporučuje Evropské středomořské seismologické centrum s varováním, že „otřesy mohou být předzvěstí zemětřesení většího rozsahu, proto jsou v oblasti přijata bezpečnostní opatření“.

  • Velikost zemětřesení je vyjádřena veličinou magnitudo. Používá se několik magnitudových stupnic, jež se dají převést jedna na druhou pomocí empirických vzorců. Nejpoužívanější stupnici vytvořil americký seismolog Charles Richter roku 1938.
  • Richterova stupnice – nebo také místní magnitudo zemětřesení – představuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) zemětřesení. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z vodorovné amplitudy největšího posunu od nuly na seismografu. Čím vyšší číslo, tím silnější zemětřesení.

Proč je tato oblast tak aktivní

Řecko je jednou ze zemí s největším rizikem zemětřesení v Evropě, protože se nachází na rozhraní africké a euroasijské tektonické desky, jejichž neustálá interakce vyvolává častá zemětřesení.

Santorini dodnes ukazuje erupci starou 3600 let. Uprostřed snímku je zbytek kaldery
Zdroj: Wikimedia Commons/ASTER

Ostrov Santorini už v minulosti soptil mnohokrát. Poslední a současně nejslavnější erupce se odehrála někdy kolem roku 1600 před naším letopočtem, tehdy byl ostrov známý ještě jako Théra. Masivní výbuch uvolnil do atmosféry přes 40 kilometrů krychlových hmoty, erupce způsobila obří vlnu tsunami a došlo i k dalším lokálním následkům, včetně ochlazení atmosféry vlivem velkého množství prachu ve vzduchu.

Dopady na Středomoří byly podle historiků a archeologů zásadní. Vlna, která zasáhla Krétu, měla na výšku možná až devět metrů a zničila řadu lokalit na pobřeží i ve vnitrozemí ostrova. Některé hypotézy tvrdí, že dlouhodobě se už Mínojská civilizace na tomto ostrově z následků nevzpamatovala a v důsledku toho zanikla.

Posuzovat zpětně důsledky je pro historiky velmi složité, v mnoha případech jde o teorie a spekulace, pro něž chybí kvalitní důkazy. Některé náznaky přisuzují erupci vliv i na kolaps čínské společnosti v té době: měla by být zodpovědná za konec dynastie Šang. O temné obloze a chladu informují také egyptské a starořecké záznamy. A dokonce existují spekulace, jež tuto katastrofu spojují s mýtem o pádu Atlantidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 10 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 11 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.