Obří katastrofy ničily civilizace, ale i pomáhaly vzniku nových. Jednou z těch největších byla přibližně před 3600 lety erupce sopky, která zničila nejen kulturu na řeckém ostrově Santorini, ale zřejmě stála i za pádem minojské civilizace na Krétě. Nový výzkum prokoumal pozůstatky tohoto vulkánu a zjistil, že jeho dřívější erupce v pravěku byla ještě silnější než ta starověká.
Vědci prozkoumali sopku, která „potopila Atlantidu“. Byla ještě silnější, než se čekalo
Řecké souostroví Santorini (či starším výrazem Théra) vytvářejí pozůstatky mohutné sopky. Ta v minulosti způsobila celou řadu silných erupcí, přičemž nejslavnější je ta z roku 1627 před naším letopočtem. Sopka tehdy zcela zničila zdejší prosperující kulturu a podle některých historiků byla thérská civilizace zdrojem pověstí, z nichž čerpal filozof Platon, když psal o mytickém kontinentu Atlantida. Ten měl zaniknout stejným způsobem jako Théra, tedy po sérii sopečných erupcí.
Druhým možným zdrojem legendy o Atlantidě je osud ostrova Kréta, která se z vládce Středozemního moře stala na celá staletí prakticky opuštěnou. Také na ni měla erupce sopky vliv – pravděpodobně ji oslabila natolik, že to přispělo k zániku tamní minojské kultury spojované s kultem býků, minotaurem a labyrintem v Knóssu.
Mamutí erupce
Podle nové studie ovšem sopka na Santorini formovala celé Středozemní moře mnohem déle a možná ještě významněji než v antice. Členové mezinárodní expedice našli důkazy o jedné z největších erupcí, které kdy byly v jižní části Egejského oblouku zaznamenány. V článku, který vyšel v časopise Communications Earth & Environment, popsali nově objevené ložisko obří pemzy odebrané z mořského dna na sedmi místech v okolí ostrova Santorini.
Výsledky napovídají, že sopečné pole Christiana-Santorini-Kolumbo bylo v dávné minulosti ještě mnohem výbušnější, než se dosud předpokládalo. Tvoří ho totiž šedesátikilometrový řetězec více než dvaceti sopek, z nichž většina je pod vodou. Vulkanologové ho považují za výjimečně nebezpečné, protože tamní sopky mají za sebou řadu erupcí, z nichž některé byly vysoce explozivní, a současně je tamní oblast už tisíce let intenzivně obývaná.
„Například erupce sopky Santorini v pozdní době bronzové před přibližně 3 600 lety pravděpodobně způsobila pád minojské civilizace na Krétě – což je důležitá událost jak pro vulkanologii, tak pro archeologii,“ připomíná německý vulkanolog Steffen Kutterolf, který výzkum vedl. Jeho tým teď objevil v okolí ostrova naleziště, které svědčí o mnohem větší podmořské erupci před přibližně 520 tisíci lety.
„Nově objevené ložisko má objem více než 90 kilometrů krychlových a je až 150 metrů silné. Je tedy šestkrát větší než ložiska pyroklastických proudů z minojské erupce a desetkrát větší než ložiska z erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai z 22. ledna 2022,“ uvádí vědec.
Pyroklastické proudy jsou proudy žhavého popela, horniny a plynu, které v případě nově zmapované události na Santorini pocházely z tehdejší podmořské sopky a spolu s vodou se přeměnily v proudy bahna. A současně přenášely velké množství sopečného materiálu do okolních mořských pánví vzdálených až sedmdesát kilometrů – to je další důkaz o neobyčejné síle této erupce. Vrstvy hornin z této činnosti byly nalezeny také na třech sousedních ostrovech.
Nová erupce nehrozí
Vědci využili moderní analytické metody, jimiž dokázali přímo na místě nálezu popsat fyzikální a chemické vlastnosti vyvržené hmoty. Díky tomu dokázali spojit tyto vzorky přímo s místy na mořském dně, odkud původně pocházejí.
Souostroví Santorini má sice velmi explozivní minulost, ale v nejbližší době by neměla přijít podobě explozivní budoucnost. Tento výzkum poskytl další silné důkazy, že je velmi nepravděpodobné, aby toto sopečné pole v blízké budoucnosti zažilo další erupci takového rozsahu. „Znalost minulosti je základním stavebním kamenem pro předpovídání budoucnosti,“ dodává Kutterolf.