Erupce tichomořské sopky Tonga měla sílu stovky bomb, které zničily Hirošimu, spočítala NASA

Vědci z NASA uvedli, že výbuch tichomořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai uvolnil explozivní sílu, která mnohokrát předčila explozi jaderné pumy, jež v roce 1945 zasáhla Hirošimu. To podle nich vysvětluje, jak mohl vulkán vychrlit tak obrovské množství popela tak vysoko do atmosféry.

První analýza NASA tvrdí, že vulkán Hunga Tonga-Hunga Ha'apai během erupce 15. ledna, která vyvolala obrovské vlny tsunami, vychrlil do atmosféry oblak sopečného materiálu až do výšky čtyřiceti kilometrů.

„Domníváme se, že množství energie uvolněné při erupci odpovídalo přibližně pěti až třiceti megatunám (pět až třicet milionů tun) TNT,“ uvedl v tiskové zprávě vědec NASA Jim Garvin. Podle NASA byla tedy tato erupce asi stokrát silnější než americká atomová bomba svržená na japonské město Hirošima v srpnu 1945, jejíž síla se odhaduje na patnáct kilotun (patnáct tisíc tun TNT).

Následky zasáhly okolí i velkou část planety

Agentura uvedla, že erupce zcela „vymazala“ sopečný ostrov vzdálený asi pětašedesát kilometrů severně od hlavního města Tongy Nuku'alofa. Ostrovní království s přibližně sto tisíci obyvateli pokryla vrstvou jedovatého popela, otrávila pitnou vodu, zničila úrodu a  nejméně dvě vesnice.

Vyžádala si také nejméně tři oběti na životech v Tongu a způsobila utonutí dvou návštěvníků na pláži v Peru poté, co k jihoamerickému pobřeží dorazily extrémní vlny. Peruánské úřady také vyhlásily ekologickou katastrofu poté, co vlny zasáhly ropný tanker vykládající ropu nedaleko Limy a vytvořily na pobřeží obrovskou skvrnu.

Novinářka Mary Lyn Fonua z Nuku'alofy uvedla, že místní obyvatelé na Tonga se s rozsahem katastrofy stále vyrovnávají. „Je to něco, co tu nikdo nikdy nezažil,“ řekla agentuře AFP. Fonuaová uvedla, že povlak jemné šedé špíny, který vše pokrývá, se ukazuje jako problém, který brání běžnému životu a vyvolává obavy z dlouhodobých zdravotních problémů.

„Dostane se to všude,“ řekla. „Dráždí vám oči, v koutku úst máte boláky, všichni mají zčernalé nehty – vypadáme jako špinavci. Potřebujeme pořádný tropický déšť , aby se všechno smylo.“

Japonské, novozélandské a australské obranné síly začaly dodávat naléhavou pomoc, zejména vodu, a zároveň dodržují přísné zdravotní protokoly, aby Tonga zůstala bez koronaviru.

Následky erupce byly cítit také v České republice, několikrát ji zasáhly tlakové vlny z erupce, které zaznamenaly i méně citlivé přístroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 1 hhodinou

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 3 hhodinami

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
včera v 10:02

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026
Načítání...