Po asteroidu přišla kilometr vysoká tsunami. Vědci popsali, jak vypadal den zániku dinosaurů

Podle nové studie asteroid, který před 66 miliony let zasáhl Zemi a vedl k masovému vymírání, vyvolal také celoplanetární vlnu tsunami. Na svém začátku měla na výšku více než jeden kilometr a byla dostatečně velká na to, aby narušila oceánské dno tisíce kilometrů od místa dopadu na mexickém poloostrově Yucatán.

Studie, která vyšla na začátku října v časopise AGU Advances, je první simulací tsunami, která vznikla dopadem asteroidu, jehož dopad vyhubil dinosaury.

Modely ukázaly, že voda těsně po dopadu dosáhla výšky kolem tisíce metrů, výška vln na otevřeném oceánu v Mexickém zálivu asi hodinu po dopadu přesáhla 300 metrů, přičemž maximální výška vln se obecně snižovala s časem a vzdáleností od nárazu.

Autoři vypočítali, že počáteční energie tsunami byla až třicettisíckrát větší než energie tsunami, kterou způsobilo zemětřesení v Indickém oceánu v prosinci 2004, tedy jedna z největších vln v novodobých záznamech. Modely dále ukázaly, že energie pravěké „přístavní vlny“ (jak zní význam japonského slova tsunami) byla tak velká, že jí trvalo přibližně týden, než úplně zmizela.

„Ve srovnání s takovým globálním dopadem blednou všechny historicky zdokumentované události,“ napsali autoři.

Důkazy o pravěké vlně se hledají těžko

Model je jedna věc, ale realita je něco úplně jiného. Proto se autoři pokusili najít v terénu důkazy, které by jejich modelování potvrdily. Prozkoumali asi 120 geologických lokalit z doby před a po dopadu asteroidu a našli v nich důkazy o globální tsunami, která dorazila až na území dnešního Nového Zélandu. 

„Tato tsunami byla dostatečně silná na to, aby narušila a erodovala sedimenty v oceánských pánvích na půlce zeměkoule a zanechala buď mezeru v sedimentárních záznamech, nebo změť starších sedimentů,“ uvedla hlavní autorka Molly Rangeová, která pracuje jako fyzikální oceánografka z Michiganské univerzity. „Rozložení eroze a mezer, které jsme pozorovali ve svrchnokřídových mořských sedimentech, je v souladu s výsledky našeho modelu, což nám dává větší důvěru v modelové předpovědi.“

„Geologické důkazy rozhodně posilují tuto práci,“ doplnil oceánograf Brian Arbic z Michiganské univerzity, který na výzkumu spolupracoval. Nejcennější jsou podle něj ty z východního pobřeží Severního a Jižního ostrova Nového Zélandu, které jsou od místa dopadu asteroidu na Yucatánu vzdálené více než 12 tisíc kilometrů.

Tyto silně narušené usazeniny byly původně považovány za výsledek místní tektonické činnosti – ale vzhledem ke stáří usazenin a jejich umístění přímo v modelované dráze tsunami způsobené dopadem asteroidu Chicxulub měl tým podezření na jiný původ. „Tyto usazeniny jsou ve skutečnosti záznamem účinků impaktní tsunami, což je zřejmě nejvýmluvnější potvrzení globálního významu této události,“ řekla Rangeová.

Přestože studie nemodelovala zaplavení pobřeží, výška vln se mohla přiblížit více než deseti metrům, když se tsunami přiblížila k severoatlantickým pobřežním oblastem a části jihoamerického pobřeží Pacifiku.

Jakmile se tsunami přiblížila k těmto pobřežím a narazila na mělké dno, výška vln by se dramaticky zvýšila v důsledku procesu zvaného „shoaling“. Taková výška vln mohla způsobit značné záplavy a další studie některých autorů tohoto výzkumu se budou tímto procesem zabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 12 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 13 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 15 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 17 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 18 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...