Po asteroidu přišla kilometr vysoká tsunami. Vědci popsali, jak vypadal den zániku dinosaurů

Podle nové studie asteroid, který před 66 miliony let zasáhl Zemi a vedl k masovému vymírání, vyvolal také celoplanetární vlnu tsunami. Na svém začátku měla na výšku více než jeden kilometr a byla dostatečně velká na to, aby narušila oceánské dno tisíce kilometrů od místa dopadu na mexickém poloostrově Yucatán.

Studie, která vyšla na začátku října v časopise AGU Advances, je první simulací tsunami, která vznikla dopadem asteroidu, jehož dopad vyhubil dinosaury.

Modely ukázaly, že voda těsně po dopadu dosáhla výšky kolem tisíce metrů, výška vln na otevřeném oceánu v Mexickém zálivu asi hodinu po dopadu přesáhla 300 metrů, přičemž maximální výška vln se obecně snižovala s časem a vzdáleností od nárazu.

Autoři vypočítali, že počáteční energie tsunami byla až třicettisíckrát větší než energie tsunami, kterou způsobilo zemětřesení v Indickém oceánu v prosinci 2004, tedy jedna z největších vln v novodobých záznamech. Modely dále ukázaly, že energie pravěké „přístavní vlny“ (jak zní význam japonského slova tsunami) byla tak velká, že jí trvalo přibližně týden, než úplně zmizela.

„Ve srovnání s takovým globálním dopadem blednou všechny historicky zdokumentované události,“ napsali autoři.

Důkazy o pravěké vlně se hledají těžko

Model je jedna věc, ale realita je něco úplně jiného. Proto se autoři pokusili najít v terénu důkazy, které by jejich modelování potvrdily. Prozkoumali asi 120 geologických lokalit z doby před a po dopadu asteroidu a našli v nich důkazy o globální tsunami, která dorazila až na území dnešního Nového Zélandu. 

„Tato tsunami byla dostatečně silná na to, aby narušila a erodovala sedimenty v oceánských pánvích na půlce zeměkoule a zanechala buď mezeru v sedimentárních záznamech, nebo změť starších sedimentů,“ uvedla hlavní autorka Molly Rangeová, která pracuje jako fyzikální oceánografka z Michiganské univerzity. „Rozložení eroze a mezer, které jsme pozorovali ve svrchnokřídových mořských sedimentech, je v souladu s výsledky našeho modelu, což nám dává větší důvěru v modelové předpovědi.“

„Geologické důkazy rozhodně posilují tuto práci,“ doplnil oceánograf Brian Arbic z Michiganské univerzity, který na výzkumu spolupracoval. Nejcennější jsou podle něj ty z východního pobřeží Severního a Jižního ostrova Nového Zélandu, které jsou od místa dopadu asteroidu na Yucatánu vzdálené více než 12 tisíc kilometrů.

Tyto silně narušené usazeniny byly původně považovány za výsledek místní tektonické činnosti – ale vzhledem ke stáří usazenin a jejich umístění přímo v modelované dráze tsunami způsobené dopadem asteroidu Chicxulub měl tým podezření na jiný původ. „Tyto usazeniny jsou ve skutečnosti záznamem účinků impaktní tsunami, což je zřejmě nejvýmluvnější potvrzení globálního významu této události,“ řekla Rangeová.

Přestože studie nemodelovala zaplavení pobřeží, výška vln se mohla přiblížit více než deseti metrům, když se tsunami přiblížila k severoatlantickým pobřežním oblastem a části jihoamerického pobřeží Pacifiku.

Jakmile se tsunami přiblížila k těmto pobřežím a narazila na mělké dno, výška vln by se dramaticky zvýšila v důsledku procesu zvaného „shoaling“. Taková výška vln mohla způsobit značné záplavy a další studie některých autorů tohoto výzkumu se budou tímto procesem zabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...