Atlantický oceán

Více než dvanáct set záchranářů stále pátrá po přeživších ničivých záplav na jihovýchodě Španělska. Úřady hlásí více než dvě stě potvrzených obětí, většina je z Valencie. Vláda se zavázala pomoci s obnovou a do postižených míst posílá dalších pět set vojáků. Výstraha před velkou vodou ale dál platí i pro Katalánsko na severovýchodě země.

Kombinace klimatických změn s řekou, která již nepřináší písek na pláže v brazilském letovisku Atafona, způsobily jeho obyvatelům beznaděj a katastrofu. Eroze pobřeží pomalu ničí obydlí, která mizí ve vodách Atlantského oceánu. V Brazílii nejde o ojedinělou situaci. Podle zprávy OSN se u Atafony, vzdálené 320 kilometrů severně od Rio de Janeira, zvedla hladina oceánu za posledních 30 let o třináct centimetrů. Do roku 2050 by mohla stoupnout o dalších šestnáct. To by podle mořského geografa Eduarda Bulhoese mohlo znamenat, že v příštích letech dosáhnou vody oceánu až 150 metrů do vnitrozemí.

Nepotopitelná loď, jak se Titanicu v jeho nejslavnější době přezdívalo, leží v hloubce 3800 metrů už 112 let. Jeho nejnovější snímky pořídila expedice, která se k jeho slavné přídi do temných hlubin vydala rok po tragédii turistické ponorky. Snímky ukazují postupující korozi, která 269 metrů dlouhý zaoceánský parník pomalu rozkládá.

Hurikán Beryl v jihovýchodním Karibiku zesílil na pátý, tedy nejvyšší stupeň. Podle agentury AP o tom v noci na pondělí SELČ informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). V ostrovním státě Grenada si živel vyžádal jednu oběť, v oblasti nefungují komunikační linky.

Hurikány získávají svou energii z oceánu. Odebírají z něj teplo a tím pohánějí svůj ničivý pohyb. A protože letos mají oceány nejvyšší teplotu v dějinách měření, přibývá obav z toho, jak silná bude hurikánová sezona.

O hurikánech a tropických bouřích jsme zvyklí slýchat z oblastí kolem severní a střední Ameriky, případně z Karibiku. Zato nad regionem jižního Atlantiku, východně od Brazílie, znamená výskyt tropické bouře mimořádnou událost. Tedy až doposud tomu tak bylo.

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

V Brazílii letos zažívají celé měsíce extrémů v řadě za sebou. Zatímco jih země zasáhly v minulých týdnech rekordní srážky, které mimo jiné rozvodnily i známé vodopády Iguazú, jihovýchod země trápila extrémní vedra. Ve druhé polovině října teplota vyšplhala až k 45 °C, na řadě stanic padly dosavadní historické rekordy. Centrální a severní části země pak hlásí extrémní sucho – to všechno v situaci, kdy je na jižní polokouli stále teprve jaro a největší vedra se teprve očekávají.

Mořské vlny jsou jako kladiva, která neustále buší do mořského dna. Jak stoupají a klesají, vyvolávají tyto opakované údery mořské vody seismické vlny. Ty jsou pravidelné, rozsáhlé a zachycují je seismografy, přístroje využíváné pro sledování zemětřesení. Vědci teď porovnali data za uplynulé desítky let a sledovali, jestli se v nich něco nemění. Ukázalo se, že ano – a velmi výrazně.

Velká Británie se připravuje na příchod jedné z možná nejsilnějších bouří v moderních dějinách. Může přinést nejen silný a ničivý vítr, ale také další jevy spojené s ohrožením lidských životů i majetku.

Hasiči bojují s rozsáhlým požárem na portugalském ostrově Madeira. Podařilo se jim zachránit skupinu třinácti turistů, kteří byli dosud nezvěstní, píše agentura AFP. Portugalská vláda na ostrov vyslala posily. Plameny zřejmě sežehly území o rozloze desetiny ostrova u obce Calheta. Několik lidí muselo vyhledat lékařskou péči. Madeira je oblíbeným cílem turistů v Atlantickém oceánu.

K vymizení velryb z evropských vod přispěl nejen jejich průmyslový lov v 19. a 20. století, ale už velrybářství středověkých Evropanů. Ukazuje to analýza dávných velrybích kostí, kterou vydal odborný časopis Royal Society Open Science, napsal list The New York Times.

Francie – země, jejíž jméno se stalo téměř synonymem pro dobré jídlo, skvělé víno a také pro dovolenou. Své místo si země galského kohouta našla i v srdcích českých návštěvníků. Do Paříže se jezdí za kulturou, uměním nebo módou. Údolí řeky Loiry turisty láká svými zámky a vinicemi a na azurovou riviéru se lidé vydávají po stopách filmového četníka nebo si zariskovat v kasinech Monte Carla. Atlantické pobřeží Francie se hlavnímu turistickému zájmu zatím vyhýbá, za návštěvu ale stojí.

Bouře Lee se dostala k americké pevnině. Naplno zasáhla kanadské Nové Skotsko, kde kvůli ní zůstalo přes sto tisíc domácností bez proudu. V sousedním americkém státě Maine zahynul kvůli špatnému počasí člověk.

Čtveřice astronautů v pondělí úspěšně dokončila sestup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když jejich loď Dragon od společnosti SpaceX dosedla za pomoci padáků na hladinu Atlantického oceánu východně od amerického státu Florida. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Evropská kosmická agentura (ESA) dokončila bezprecedentní manévr, při němž nasměrovala vyřazenou družici Aeolus do Atlantského oceánu. Sonda, která posledních pět let z oběžné dráhy monitorovala počasí, nebyla navržena pro kontrolovaný návrat na Zemi, kosmické agentuře se ale přesto podařilo použít zbývající palivo, aby Aeolus navedla do „vodního hrobu“, informovala agentura DPA. Poprvé se tak povedlo řízeně navést do zemské atmosféry družici, která k tomu nebyla určena.

Podle nové studie by se část systému oceánského proudění napojená na Golfský proud mohla zhroutit již v roce 2025. Zastavení životně důležitých oceánských proudů, kterým vědci říkají Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), by mělo katastrofální dopady na klima a život v severních částech Evropy. Tyto výsledky ovšem odporují závěrům nejnovější zprávy Mezivládního klimatického panelu (IPCC).

Rozmach fotografování pomocí dronů pomohl vrhnout nové světlo na temný oceán a setkání lidí se žraloky, kteří jsou blíže, než si myslíme. O tajuplném životě těchto vrcholových predátorů, který pomáhají odhalit snímky z ptačí perspektivy, napsal server BBC News.

Americká a kanadská pobřežní stráž pátrají po pohřešované turistické ponorce, která plula k vraku parníku Titanic. Na palubě byl jeden pilot a čtyři cestující, plavidlo bylo schopno být pod vodou 96 hodin. S pátráním, které se rozšířilo do větší hloubky, pomáhá i Francie. Expedice se podle BBC účastnil i britský miliardář a cestovatel Hamish Harding. Vzduch v ponorce podle Reuters dojde ve čtvrtek v poledne.

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

V letech 1979 až 2020 se na leteckých trasách v severním Atlantiku zvýšil výskyt turbulencí o 55 procent a bude jich stále přibývat. Zjistili to vědci z britské univerzity v Readingu, kteří studovali nerovnoměrné proudění vzduchu v bezoblačném prostoru, kde je pro piloty obtížnější se turbulencím vyhnout. Tento nárůst přičítají oteplování způsobenému lidskou činností a emisemi oxidu uhličitého, kvůli kterým se mění rychlost větru ve velkých výškách

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Námořníci během několik měsíců trvající cesty napříč světovými oceány našli mikroplasty ve všech vzorcích vody, které testovali. V některých oblastech byla koncentrace až osmnáctkrát vyšší než při jejich poslední plavbě v rámci závodu Ocean race v roce 2018. Vědci z britského Národního oceánografického centra (NOC) ve vzorcích naměřili až 1884 částic na metr krychlový vody.