Třináctimetrové vlny, sting jet, silné srážky. Británii zasáhne bouře Ciarán

Velká Británie se připravuje na příchod jedné z možná nejsilnějších bouří v moderních dějinách. Může přinést nejen silný a ničivý vítr, ale také další jevy spojené s ohrožením lidských životů i majetku.

S pokračujícím podzimem postupně zesiluje cirkulace nad severním Atlantikem a západní Evropou. Mimořádně teplé vody Atlantského oceánu totiž napomáhají prohlubování tlakových níží, které pak rychleji a snadněji zesilují a vedou k potenciálně nebezpečnému počasí, především silnému větru a vydatným srážkám. V tomto týdnu bude vrcholem tohoto vývoje hluboká tlaková níže respektive bouře pojmenovaná Ciarán. Ta v polovině týdne zasáhne Britské ostrovy i přilehlé oblasti západní části kontinentu.

Co vidí meteorologie dva dny předem

Bouře Ciarán vznikne z frontální vlny, která se vytvořila nad východem Severní Ameriky na rozhraní teplého a vlhkého vzduchu přicházejícího z jihu a studeného vzduchu původem z Arktidy. Nad nadprůměrně teplým mořem rychle získá další energii, která urychlí vývoj výrazné tlakové níže.

Její střed bude už ve čtvrtek nad ránem ležet v blízkosti Britských ostrovů. Rychlému postupu i vývoji pomůže také silné tryskové proudění nad Atlantikem, v jehož jádru rychlosti větru dosáhnou až 280 kilometrů za hodinu. To mimo jiné urychlí letecké cesty z Ameriky do Evropy, i když za cenu hrozby výskytu silnější turbulence.

Tlak v centru níže Ciarán klesne během 24 hodin, tedy do čtvrtečního poledne, o 25 až 30 hektopascalů (hPa), což je mimořádně intenzivní. Bohatě to splňuje kritéria pro jev, který se označuje jako explozivní cyklogeneze, tedy explozivní vývoj tlakové níže, v americkém prostředí se někdy nazývá i jako bombogeneze. Tlak v centru níže by mohl klesnout až k 950 hPa. Na přední straně této hluboké a poměrně rozsáhlé tlakové níže opět pronikne teplý vzduch ze západního Středomoří a jižní Evropy do střední Evropy i jižního Pobaltí, kde se tak postará o nadprůměrně teplý začátek listopadu.

Co se stane

To jsou čísla modelů, ale jaký bude reálný dopad na život lidí v Británii i kontinentální Evropě? Konkrétní projevy počasí a dopady bouře Ciarán závisí na přesné dráze jejího postupu. Zatím modely preferují trasu z Atlantiku jižně od Irska nad Anglii a následně nad Severní moře, kde se v pátek bude vyplňovat. Nejsilnější vítr lze čekat na jižní straně bouře, což znamená především oblast Lamanšského průlivu, pobřeží Francie (od Bretaně k severovýchodu) a zemí Beneluxu a také jižní Anglie a části Walesu.

Nárazy větru by na pobřeží v exponovaných oblastech mohly výjimečně dosáhnout až 150 kilometrů za hodinu, některé modely počítají dokonce s ještě silnějším větrem. Extrémně silnému větru může napomoci i vývoj takzvaného sting jetu. Jde o poměrně úzkou zónu velmi silného větru, která vzniká v týlové části prudce se vyvíjející tlakové níže. V podstatě se to dá docela dobře představit jako „bodnutí žihadla na ocase škorpiona“, což také naznačuje anglický název –⁠ naznačuje to nejen tvar, ale sílu a nebezpečí tohoto jevu.

Mezi oblasti bičované nejsilnějšími poryvy větru budou kromě exponovaných pobřežních lokalit zřejmě patřit ostrovy Jersey a Guernsey západně od Normandie vystavené plnému úderu západního až jihozápadní větru. Ve vnitrozemí budou nárazy sice slabší, většinou mezi 80 a 100 kilometry za hodinu, výjimečně i víc, i tak ale můžou způsobit značné problémy.

V pobřežních oblastech lze čekat největší škody způsobené větrem – včetně strukturálního poškození budov, značného narušení pozemní i lodní dopravy, vyvrácených stromů a podobně. Mimochodem na moři bude vítr zvedat obří vlny, které mimo pobřežní oblasti mohou v oblasti západně od Bretaně dosahovat 10 až 13 metrů. 

Očekávaná suma srážek do páteční půlnoci podle modelu Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: Charts.ecmwf.int

Vichřice není jediným nebezpečím, které Ciarán přinese. Díky teplému povrchu moře bude bouře bohatá na vlhkost, což se projeví vydatnými srážkami – lokálně může ve Velké Británii spadnout 40 až 80, ojediněle až 100 milimetrů. To zejména v oblastech s půdou nasycenou po předchozích deštích může vést i k rozsáhlejším povodním, a to hlavně v kopcovitých oblastech Walesu a jižní Anglie.

Během noci ze čtvrtka na pátek se Ciarán bude vyplňovat nad Severním mořem východně od Skotska a počasí na ostrovech i na západě kontinentu se bude uklidňovat. Ale jen částečně – během víkendu se totiž nad Britské ostrovy přesune další hluboká tlaková níže. Tentokrát by nejsilnější vítr měla přinést do oblasti Biskajského zálivu, v Británii a Irsku se ale postará o další porci deště, což opět zkomplikuje povodňovou situaci. A zřejmě i v příštím týdnu budou na ostrovy přicházet další níže z Atlantiku.

Pro střední Evropou bude Ciarán spíše okrajovou záležitostí, přesto se projeví čerstvým větrem především ve východní polovině území od čtvrtečního odpoledne do pátečního poledne – nárazy větru můžou dosáhnout 70, na horách až kolem 90 kilometrů za hodinu – příslušnou výstrahu vydají meteorologové nejspíš ve středu. S bouří spojená studená fronta přinese v pátek i trvalejší déšť s úhrny většinou mezi pěti a dvaceti milimetry, na návětří hor to může být i víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...