Bouře

V nadcházejícím týdnu by si Česko mohlo na čas odpočinout od tropických teplot z minulých dní. Nejchladněji bude ve středu a čtvrtek, kdy denní maxima nepřekročí 25 stupňů, a ráno ve čtvrtek a v pátek bude na mnoha místech i méně než deset stupňů. Ojediněle se objeví i přeháňky. O víkendu se ale opět vrátí vedro, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň v pondělí varují před silnými bouřkami.

Bouřky, které ve středu zasáhnou Česko, budou velmi silné. Doprovodí je přívalové srážky, při kterých ojediněle může v úhrnu napršet kolem 50 milimetrů, silný vítr a krupobití. Slábnout budou postupně od západu. Středa navíc zůstane stejně jako úterý tropická, přičemž v Polabí, na jižní a střední Moravě a na Ostravsku teploty překročí i 34 stupňů, hlásí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V Atlantiku se v minulých dnech vytvořil hurikán Beryl. Jde sice o první hurikán letošní sezony, ale už si zapsal několik „nej“. Například se stal nejdřívějším hurikánem páté, tedy nejsilnější kategorie podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice, s rychlostmi větru přes 250 kilometrů za hodinu.

Popadané stromy, ale i rozlitou vodu či spadlé plechy ze střechy zanechalo za sebou pásmo bouřek, které ve večerních hodinách prošlo Olomouckým krajem. Nejvíce zásahů měli hasiči na Olomoucku a Přerovsku, k 22:15 evidovali na dvě stovky událostí. Voda z polí opět zaplavila část obce Velký Týnec. Bouřky také zkomplikovaly provoz na železnici, voda zaplavila trať mezi Hranicemi na Moravě a Hustopečemi nad Bečvou, provoz tam byl přerušený. Před silnými bouřkami varovali meteorologové. Bouřky s přívalovými srážkami a krupobitím hrozí večer a v noci ve všech moravských krajích i ve východní části Pardubického kraje. Při opakovaných bouřkách tam může v úhrnu napršet až padesát milimetrů.

Teploty v Česku se tento týden dostanou až na 32 stupňů Celsia. Jasno bude ale zřejmě jen v pondělí a v úterý, poté se objeví bouřky, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Bouřky budou hrozit až do konce týdne, o víkendu mohou být i silné.

Hasiči v Českém Těšíně na Karvinsku stále likvidují následky bouřky, která se v sobotu nad ránem prohnala městem a způsobila značné škody. Poškozené je například městské koupaliště, sportovní areál nebo hřbitov, informovala mluvčí radnice Nataša Cibulková a mluvčí hasičů Jakub Kozák.

V Řeznu a Pasově dál panuje napjatá povodňová situace. Hladina Dunaje klesá jen pomalu. V Rakousku se situace stabilizovala a na slovenském úseku kulminaci čekají večer. Kde je to možné, se už uklízí. Ostatní musejí čekat, ale jak dlouho, zatím nikdo přesně neví. „Z předchozích povodní jsme se každopádně hodně poučili, protože v roce 2013 byly mnohem vyšší. Hodně se od té doby udělalo,“ říká obyvatel Pasova Ruthard Marsch. V Pasově nadále platí nejvyšší stupeň povodňové aktivity.

Většinu Česka zasáhnou ve čtvrtek večer a noci na pátek silné bouřky. Doprovázet je bude vítr o rychlosti v nárazech až osmdesát kilometrů za hodinu a krupobití. Vyplývá to z výstrahy , kterou ve středu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.

Blesky jsou jedním z nejčastějších potenciálně smrtících meteorologických fenoménů. Pravděpodobnost, že člověka smrtelně zasáhne blesk, je sice tisíckrát vyšší než hlavní výhra ve sportce, přesto zůstává velmi nízká.

Prudké bouře a tornáda v noci na neděli zasáhla americké státy Texas, Arkansas či Oklahoma. Nepříznivé počasí si podle agentury AP vyžádalo nejméně patnáct mrtvých, další lidé skončili v nemocnicích, řada rodin přišla o střechu nad hlavou. Bouře připravily desítky tisíc lidí o elektrický proud.

Minulý týden, konkrétně 15. května, oficiálně začala hurikánová sezona ve východní části Tichého oceánu. A příští týden, 1. června, začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Jaká ta letošní bude? Přesné prognózy samozřejmě možné nejsou, ale sezonní výhledy k dispozici máme.

Silné srážky, které v úterý večer zasáhly Plzeňský kraj, způsobily na několika místech potíže. V Blížejově na Domažlicku se večer po prudkém lijáku dostala voda do několika domů a dvorů, sdělil starosta Jiří Červenka (BLÍŽEJOVSKO 8). Hasiči měli v kraji desítky výjezdů k popadaným stromům a čerpání vody, vyplývá ze statistiky jejich zásahů. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) napršelo na Šumavě a v podhůří Českého lesa za 24 hodin až 75 milimetrů srážek. Na Radbuze ve Staňkově na Domažlicku platí třetí povodňový stupeň.

Obyvatelé amerického státu Michigan pokračují v odstraňování škod poté, co oblast zasáhla tři tornáda. V několika městech poničila desítky domů. Víc než desítka lidí utrpěla zranění, tisíce domácností zůstaly bez proudu. Přívalové deště, silné krupobití a ničivá tornáda zasáhly v předchozích dnech i další části Spojených států. Dva mrtvé si vyžádaly v Tennessee a jednu oběť v Severní Karolíně. Meteorologové varují, že vlna nebezpečných bouří by mohla ve čtvrtek projít některými částmi jihu USA.

Hurikány získávají svou energii z oceánu. Odebírají z něj teplo a tím pohánějí svůj ničivý pohyb. A protože letos mají oceány nejvyšší teplotu v dějinách měření, přibývá obav z toho, jak silná bude hurikánová sezona.

O hurikánech a tropických bouřích jsme zvyklí slýchat z oblastí kolem severní a střední Ameriky, případně z Karibiku. Zato nad regionem jižního Atlantiku, východně od Brazílie, znamená výskyt tropické bouře mimořádnou událost. Tedy až doposud tomu tak bylo.

Nebezpečnost hurikánů se měří na Saffirově-Simpsonově stupnici, která má pět bodů. Jenže v posledních letech přibývá bouří, které jsou tak silné, že si podle vědců zaslouží kategorii novou – šestý stupeň.

Druhá bouře, kterou má na svědomí takzvaná atmosférická řeka, zasáhla v pondělí jižní část Kalifornie. Zanechala za sebou statisíce lidí bez elektřiny a nejméně tři mrtvé. Atmosférická řeka Pineapple Express prozrazuje svým názvem, že vzniká v okolí Havajských ostrovů v tropické oblasti Pacifiku. Někdy může představovat až několik tisíc kilometrů dlouhý a několik set kilometrů široký pás s vysokým obsahem vlhkosti. Bouře se dotkla desítek milionů obyvatel. V neděli vyhlásil guvernér Kalifornie nouzový stav v osmi okresech. V Los Angeles hasiči vyjížděli k desítkám sesuvů a zaplavených míst, hrozba v oblasti stále nepominula.

Nejsilnější bouře minimálně za třicet let – tak hovoří o hluboké tlakové níži pojmenované Ingunn norští meteorologové. Ingunn zasáhla nejvíc centrální části Norska v širším okolí města Trondheim, a dále region ostrovů Lofoty v pobřežních oblastech za polárním kruhem.

Bouře Isha v Británii v noci na pondělí silně narušila dopravu, kvůli popadaným stromům přišli o život dva lidé. Na mnoha místech země zaznamenali nejsilnější poryvy větru za posledních dvacet let. V Northumberlandu na severoanglickém pobřeží vál vítr rychlostí 159 kilometrů za hodinu. Ráno bylo bez proudu zhruba sedmdesát tisíc domácností, většina z nich v Severním Irsku, píše zpravodajský server BBC News.

Nejméně šest mrtvých a více než dvacet zraněných si v sobotu vyžádaly silné bouře a tornáda v americkém státě Tennessee. Mezi mrtvými je i nejméně jedno dítě, informuje agentura AP. Více než osmdesát tisíc lidí je podle agentury Reuters bez elektřiny.

Nepřízeň počasí si na Ukrajině vyžádala už deset obětí, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zemi od neděle sužují prudké poryvy větru a velmi silné sněžení. V pondělí média psala o třech mrtvých v Oděse na jihu země, lidé nejspíše umrzli na ulici.

Bouře v oblasti Černého moře zasáhla okupovaný Krymský poloostrov a jih Ruska. Kvůli nepříznivému počasí zemřel jeden člověk, téměř půl milionu obyvatel se ocitlo bez elektrického proudu. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka bouře poškodila ruské obranné linie, které okupanti na Krymu vybudovali v obavě před hrozbou ukrajinského vylodění. Bouře zasáhla i území Ukrajiny pod kontrolou Kyjeva, tam způsobily komplikace také sněhové vánice.

Písečné a prachové bouře způsobují v některých částech Asie a Afriky v současné době velké škody. Jsou totiž stále častější; podle nové zprávy OSN jich přibývá dokonce dramaticky.

Mořské vlny jsou jako kladiva, která neustále buší do mořského dna. Jak stoupají a klesají, vyvolávají tyto opakované údery mořské vody seismické vlny. Ty jsou pravidelné, rozsáhlé a zachycují je seismografy, přístroje využíváné pro sledování zemětřesení. Vědci teď porovnali data za uplynulé desítky let a sledovali, jestli se v nich něco nemění. Ukázalo se, že ano – a velmi výrazně.