Michal Žák

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.

Takový březen zatím Spojené státy nezažily. Pokud se vyplní předpovědi na nejbližší dny, padnou nejen březnové, ale zřejmě i dubnové teplotní rekordy.

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Dívat se na oblohu dnes může být odpočinková činnost. Ale ještě v nedávné minulosti na ni lidé hleděli s obavami a snažili se z ní vyčíst znamení, jestli brzy nezemřou. Proč bylo pozorování počasí tak důležité, že v USA dostalo vlastní významný den?

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.

Americké úřady pro letošek předpovídaly nadprůměrnou hurikánovou sezonu. Ta teď končí a ve skutečnosti byla spíše podprůměrná. A v mnoha ohledech velmi výjimečná.

V listopadu by – už podle jména tohoto měsíce – mělo padat spíše listí než sníh. Jenže ono i sněžívá, a to vlastně nečekaně často a někdy i hodně.

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?

Hurikán Melissa, který prochází Karibikem, má extrémní vlastnosti. Protože odebírá energii z výjimečně teplé mořské vody, má rekordní sílu i rychlost větru. To může mít na karibských ostrovech ničivé dopady.

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

S nástupem podzimu bude přibývat zhoršených rozptylových podmínek. Poprvé se tak projeví v praxi nový index, který je popisuje.

Na Evropu přichází bouře, která vznikla z pozůstatků hurikánu. Ovlivní počasí na velké části kontinentu, nejvíc se její dopady projeví ve Velké Británii.

Hurikánová sezona se letos v Atlantiku výrazně opozdila. S příchodem podzimu se ale aktivita hurikánů i tajfunů v Asii výrazně zesiluje. V těchto dnech sledují meteorologové rovnou několik takových bouří.

Radary nesledují jen počasí, ale také hejna ptáků a roje hmyzu. Díky technologickému pokroku výsledky těchto výzkumů pomáhají energetickým společnostem, ochraně přírody nebo bezpečnosti leteckého provozu.

V Česku bylo letošní léto teplotně průměrné – ale to nemůže říct většina jiných zemí. Celkově se totiž léto 2025 zařadí mezi ta úplně nejteplejší v historii měření.