Michal Žák strana 5 z 5

Tento týden přináší první výraznější bouřkovou epizodou tohoto roku. Bouřky můžou být doprovázeny i krupobitím, přičemž velikost krup může výjimečně přesáhnout i tři centimetry. A jejich dopad může způsobit nejen vážné zranění, ale dokonce i smrt.

V debatách o změně klimatu způsobené člověkem se v drtivé většině případů mluví o skleníkových plynech. Poněkud stranou zůstávají aerosoly. Na klima ale mají naprosto zásadní vliv v regionálním i globálním měřítku.

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

Letošní teplota oceánů překvapuje meteorology i klimatology. Vyšší totiž ještě od začátku měření nebyla – a to se očekává, že hlavní vlna oceánských veder teprve přijde.

Meteorologové vydávají první předpovědi letošního léta. Vyplývá z nich, že by mělo být i v České republice nadprůměrně teplo, zejména v červnu a srpnu.

Zatímco ve střední Evropě pokračují chladné dny, severozápad Spojených států amerických a většina západní až severozápadní poloviny Kanady zažívá naopak počasí mimořádně teplé. Zejména v případě Kanady se teplotně výrazně nadprůměrné dny vyskytují už od začátku května. V řadě oblastí panují vedra, za která by se nemuselo stydět ani vrcholné léto.

V metropolích bývá mnohem větší horko než na venkově. Je to způsobené efektem takzvaných tepelných ostrovů, které na oteplující se planetě způsobují obyvatelům měst hlavně v létě spoustu nepohody, zejména kvůli nesnesitelně teplým nocím.

Teplotně podprůměrný, srážkově nadprůměrný a z hlediska slunečního svitu podprůměrný, takový byl letošní duben v Česku. Po třech měsících s kladnou odchylkou teplot přišel konečně teplotně podnormální měsíc. S průměrnou měsíční teplotou sedm stupňů Celsia byl podle předběžných údajů o 1,4 stupně chladnější, než činí dlouhodobý normál za období 1991 až 2020.

Tento týden zveřejněná zpráva o kvalitě ovzduší v Evropě sice konstatovala, že se celková situace mírně zlepšuje, u některých druhů látek ale zůstává jejich množství v ovzduší vysoké a dlouhodobé koncentrace přesahují doporučené zdravotní limity. Jednou z nich je přízemní ozon (O3) – látka, jejíž negativní dopad veřejnost podceňuje.

Zatímco v České republice zatím zažíváme spíš chladnější dubnové dny, v jižní a jihovýchodní Asii je tomu naopak. Duben je tam pravidelně obdobím, kdy teploty v této části světa obecně stoupají. Může za to zejména zvyšující se množství energie dopadající od Slunce s tím, jak postupně stoupá jeho výška nad obzorem mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Vyšší příkon energie pak znamená i vyšší teploty. Letošek je ale extrémní.

Zatímco v Česku skončila zima, která moc sněhu nepřinesla, v americké Kalifornii po dlouhé době zažili zimní období na sníh mimořádně bohaté. Nejde přitom jen o výšku pokrývky jako takovou, ale hlavně o vodu, která je v ní uložená.

Meteorologické jaro sice začalo už před čtyřmi týdny a kalendářní před více než týdnem, venku to tento týden ale vypadalo spíš jako na sklonku zimy. Což je docela velký kontrast ve srovnání s teplým počasím v minulém týdnu, kdy maxima šplhala až nad dvacet stupňů Celsia. A do jisté míry i v porovnání s extrémně teplým začátkem letošního roku.

V jihovýchodní Asii padají historické teplotní rekordy, v Japonsku vykvetly sakury dříve, než je obvyklé, a Austrálii neopouští letní horka, přestože už tam nastal podzim.

Je teplo, krajina má dost vody a po nadprůměrně horkém podzimu je v rostlinách dostatek chlorofylu. Díky tomu v Česku už nyní kvetou rostliny, které měli naši předkové spojené až s dubnem.

El Niño je klimatický jev, který se pravidelně vrací. Letos opět s nejvyšší pravděpodobností převládne – a pro planetu i lidstvo to bude mít velké důsledky.

Před pár dny skončila klimatologická, respektive meteorologická zima. Ta letošní byla nadprůměrně teplá, poměrně chudá na sníh a méně než obvykle bylo i slunečních paprsků.

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Rozsah ledu kolem Antarktidy je rekordně malý. Za jeho zmizení může zejména teplá voda v oceánech. Doposud přitom byl mořský led kolem jižního pólu stabilnější než kolem severního.

Na horách je počasí jiné než v nížinách – týká se to teploty, síly větru i srážek. Lidé to berou jako samozřejmost, přitom fyzikální procesy, které za těmito rozdíly stojí, jsou fascinující. Jedním z faktorů odlišnosti počasí je i takzvaná infekce mraků, ke které může dojít díky proudění vzduchu přes hory.

Počasí má v některých zemích jasný vliv na volební účast. Je pouze jedním z mnoha faktorů, v kombinaci s dalšími ale může rozhodovat o výsledcích, jsou-li těsné.

Lidstvu se podařilo zastavit ničení ozonové vrstvy. Stačila na to jedna konference a shoda, že stojí za to zachránit tento štít. Díky tomu se povedlo také zpomalit oteplování planety.

Nový rok přinesl nejen do Česka rekordní teploty vzduchu. Meteorologové přepisovali tabulky nejvyšších zaznamenaných teplot ve větší části Evropy, klimatologové zase řešili, co je příčinou situace, která zde po celé dějiny měření ještě nebyla.

Každý obor má svůj slang, tedy sadu specifických pojmů a označení. Nicméně občas některé z těchto pojmů proniknou i k veřejnosti, a naopak někdy se hovorové označení postupně vžije i mezi odborníky. Platí to i o meteorologii.

Bílé Vánoce jsou spíše sen než realita, a to dlouhodobě. Skutečnou ladovskou zimu Česko  o svátcích zažilo naposledy v roce 1981, podle meteorologů navíc v posledních letech na Štědrý den významněji stoupají teploty.