Nový rok přinesl nejen do Česka rekordní teploty vzduchu. Meteorologové přepisovali tabulky nejvyšších zaznamenaných teplot ve větší části Evropy, klimatologové zase řešili, co je příčinou situace, která zde po celé dějiny měření ještě nebyla.
Novoroční teploty byly i 15 stupňů nad průměrem. Nebýt klimatické změny, nejspíš by k tomu nedošlo
Přelom roku 2022 a 2023 se ve velké části Evropy nesl ve znamení mimořádně teplého počasí. Nejméně v osmi státech byla 1. ledna překonána nejvyšší lednová teplota v historii měření. V Česku to bylo v Javorníku (na Jesenicku), kde pomyslná rtuť teploměru vyšplhala k 19,6 stupně Celsia.
Rekordy ale padaly také v Polsku, Nizozemsku, Dánsku, Litvě, Lotyšsku, Bělorusku nebo Lichtenštejnsku a mimořádně teplo bylo i na Ukrajině nebo v Rumunsku. Tisíce stanic zaznamenaly nejvyšší lednové i prosincové teploty. A mimořádně teplé byly rovněž noci.
Odchylka teploty vzduchu ve dvou metrech oproti průměru (1979–2000) ukazuje ve střední Evropě hodnoty o 10 až 18 stupňů Celsia vyšší
Nejnižší teploty ve střední Evropě občas zůstávaly vysoko nad desetistupňovou hranicí – i minima byla na stovkách stanic vyšší než během dosud nejteplejších prosincových, respektive lednových nocí.
Teploty tak byly často o 15 stupňů Celsia vyšší, než je na přelomu roku obvyklé, a odpovídaly spíš dubnu a během některých nocí dokonce i létu; například v Polsku v Glucholazech u hranic s Českem naměřili 18,7 stupně Celsia, což už je docela blízké takzvané tropické noci.
Extrém extrémů
Primární příčinou mimořádně teplého počasí na přelomu roku byl příliv až extrémně teplého vzduchu od jihu až jihozápadu, který se do nitra evropského kontinentu dostával ze severozápadní Afriky, a to mezi rozsáhlou brázdou nízkého tlaku vzduchu nad severovýchodním Atlantikem a mohutným hřebenem vysokého tlaku nad Středomořím a Balkánem.
Tento teplý vzduch proudil přes Pyrenejský poloostrov a v Bilbau se postaral o nejvyšší lednovou teplotu ve výši 24,9 stupně Celsia. Pak postupoval přes Francii do střední Evropy a na Balkán, pronikl ale až k Baltu a zasáhl i celou Ukrajinu a jih evropského Ruska. Nad Českem byl vzduch nejteplejší v noci na Nový rok, kdy jeho teplota ve výšce jednoho kilometru dosáhla dvanácti až patnácti stupňů Celsia.
Nové národní lednové rekordy
K tomuto faktoru se přidal ještě jeden – k výše uvedené mimořádně vysoké teplotě vzduchu v Javorníku přispělo i závětrné fénové proudění za Rychlebskými horami a Jeseníky. I díky tomu mohl být rekord naměřen poměrně neobvykle nad ránem, a nikoliv odpoledne.
Jde o vliv klimatické změny?
Situace samotná sice není z klimatologického pohledu úplně překvapivá nebo nová, přesto je výjimečná. Extrémně vysokým teplotám určitě napomáhá i vyšší teplota mořské vody v okolí Evropy a svou roli rovněž hraje celkový nárůst teploty vzduchu v atmosféře. Za oba faktory drtivou měrou může lidská činnost, především spalování fosilních paliv vedoucí k zesilování skleníkového efektu.
Dochází tak k častějšímu a výraznějšímu překonávání teplotních rekordů. Celkově tak skončená rekordně teplá epizoda zapadá do obrázku oteplujícího se klimatu, kdy nás překonávání extrémů posouvá do dosud neprozkoumaného klimatického „teritoria“. Bez změny klimatu by tak rozsáhlá a intenzivní vlna veder s největší pravděpodobností nebyla možná.