Klimatické změny

Katastrofa, které se přezdívá Dust Bowl, zasáhla území šestkrát větší, než je Česká republika. Úrodná černozem se změnila v prach, z polí zůstala poušť.

Brazílie zaznamenala nejteplejší den v historii měření – 44,8 stupně Celsia. Vlna veder sužuje největší jihoamerickou zemi už druhým týdnem. Úřady připisují nezvykle vysoké teploty meteorologickému jevu El Niňo a globálním klimatickým změnám.

V Brazílii letos zažívají celé měsíce extrémů v řadě za sebou. Zatímco jih země zasáhly v minulých týdnech rekordní srážky, které mimo jiné rozvodnily i známé vodopády Iguazú, jihovýchod země trápila extrémní vedra. Ve druhé polovině října teplota vyšplhala až k 45 °C, na řadě stanic padly dosavadní historické rekordy. Centrální a severní části země pak hlásí extrémní sucho – to všechno v situaci, kdy je na jižní polokouli stále teprve jaro a největší vedra se teprve očekávají.

Oceány mění barvu z modré na zelenou. Klimatology překvapilo, že se tento proces, jehož příčinou je lidmi způsobená klimatická změna, odehrál během pouhých dvaceti let.

V České republice sice roste obliba bílého vína, ale dopady klimatických změn na tuzemské vinařské oblasti budou nahrávat pěstování odrůd, z nichž se připravují vína červená. Ukazuje to nová studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise Heliyon.

Podle vědců byly nedávné záplavy v Libyi kvůli klimatické změně až padesátkrát pravděpodobnější. Domnívají se totiž, že emise skleníkových plynů vyvolaly až o polovinu silnější srážky, než je v tomto období běžné. Před více než týdnem způsobila záplavy silná bouře a mohutné deště, kvůli kterým se protrhly dvě přehrady u města Darná. Humanitární situace je v zasažené oblasti velmi špatná, lidé navíc stále nacházejí další těla obětí.

V New Yorku začala všeobecná rozprava 78. zasedání Valného shromáždění OSN. Zahájil ji generální tajemník OSN António Guterres, jenž zdůraznil, že ve světě narůstá geopolitické napětí. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že soupeření s Čínou nesmí přerůst v konflikt. Vyjádřil se i k ruské invazi na Ukrajinu – jedině Rusko podle něj stojí v cestě míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, že je třeba agresora porazit, aby se svět mohl soustředit na palčivější problémy. Za Česko se zasedání účastní prezident Petr Pavel s projevem kolem 00:45 SELČ.

Nevídané vydatné srážky a následné extrémní přívalové povodně, které si v Libyi vyžádaly tisíce obětí. To jsou důsledky řádění bouře Daniel, jejíž dopady z ní činí historicky nejtragičtější medikán z hlediska počtu obětí i výše materiálních škod. A jde současně o tlakovou níži s největším počtem obětí od cyklonu Nargis v roce 2008, který tehdy hlavně v Myanmaru zabil přes 130 tisíc lidí. Před Danielem byl nejtragičtějším medikán v roce 1969, který v Alžírsku a Tunisku zabil kolem šesti set lidí.

Uznávaný americký odborník na klima zaskočil vědeckou obec, když se pokusil ukázat, že jednostranný klimatický narativ podle něj ovládá odborné časopisy. Vědec úmyslně upravil svou studii tak, aby zdůrazňovala vliv globálního oteplování. Šéfredaktorka časopisu Nature odmítla toto jednání jako „nezodpovědné“ a ohradila se proti tomu, že by měli preferovaný narativ.

Vědci na Novém Zélandu kvůli obavám o potravinovou bezpečnost v důsledku změn klimatu zkoušejí vypěstovat ovoce v laboratoři, a to bez částí, které se běžně vyhazují, jako je jádřinec jablka nebo slupka pomeranče. Zatímco o laboratorní verzi masa se pokouší několik týmů, u ovoce je to spíš výjimečné.

Americké pojišťovny napříč USA zhoršují podmínky pro klienty nebo zcela přestávají nabízet pojištění nemovitostí kvůli obavám z ničivějších živelních pohrom a rostoucích nákladů na obnovu domů. Mnozí Američané tak ztrácí přístup k zabezpečení svého majetku, zatímco jsou podle expertů vystaveni sílícímu riziku lesních požárů nebo hurikánů. Na fenomén upozorňuje v posledních týdnech řada světových médií.

Oteplování planety způsobované v současné době lidskou činností se projevuje v celé řadě oblastí. Mezinárodní vědecký tým se zaměřil na to, jaký dopad bude mít na oblíbenou evropskou zábavu – sjezdové lyžování.

Před desítkami tisíc let došlo u Grónska několikrát k extrémní klimatické změně. Vědci teď popsali, že následky této události byly znát po celé planetě.

Světu začíná docházet pitná voda. Tvrdí to nová zpráva, která uvádí, že už nyní trpí nedostatkem životadárné tekutiny asi čtvrtina lidí, přičemž do roku 2050 jich přibude nejméně další miliarda. Příčiny jsou dvě: rostoucí poptávka a klimatické změny.

Země pod městy se výrazně otepluje. Plochy původně porostlé zelení totiž zakryla výstavba dálnic, silnic a budov. Rostliny, které dopadající sluneční paprsky dokázaly přeměnit a zužitkovat, nahradil beton a asfalt – ten ale tuhle proměnu nedokáže. Díky tomu se spousta sluneční energie hromadí v podobě tepla pod povrchem země a to vede ke vzniku podpovrchových tepelných ostrovů, které představují hned několik rizik.

Klimatická změna nejméně dvakrát zvýšila pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Vyplývá to ze studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA).

Následující dekáda je obdobím zlomu, pod dvěma stupni ale zvýšení globální teploty už neudržíme, míní Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny ČHMÚ. Klimatická opatření podle něj nemusejí znamenat pokles ekonomiky, stačí je správně implementovat. I když Česko a další vyspělé země si s následky změn poradí, miliarda lidí z chudých regionů se dá do pohybu, upozornil klimatolog v Interview ČT24. Varoval také před vědci z jiných oborů, kteří mluví o klimatické změně, aniž by jí rozuměli.

K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů, řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění. Postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to rychlostí zhruba půl výškového metru za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, popisuje Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK). S týmem vědců od roku 2017 zkoumá úbočí nejvyšších vrcholů Krkonoš v takzvané přechodové zóně, kde se mění les v alpínské bezlesí.

Čínští vědci popsali, co bylo údajně příčinou klimatické změny, která se odehrála v pravěku. K vysvětlení jim pomohl průzkum severočínských jezer s velmi zásaditou vodou. Právě v ní se měla skrývat neviditelná příčina toho, co se odehrálo před 304 miliony lety.

Ochránci zvířat upozorňují na dramatické zmenšování populace lvů. Vlivem lidské činnosti a klimatické změny přichází takzvaný král zvířat o své přirozené prostředí i zdroje potravy. Často lvy hubí také farmáři, kteří se snaží bránit svá stáda. Světový den lvů, který připadá na 10. srpen, má přitáhnout k problému pozornost.

Letošní červenec se zřejmě stane nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na analýzu Lipské univerzity v Německu. K omezení růstu globální teploty a zabránění nejhorším dopadům změny klimatu jsou nutná „dramatická a okamžitá“ opatření, reagoval na oznámení vědců generální tajemník OSN António Guterres. Především rychlý konec vypouštění skleníkových plynů.

Podle nové studie by se část systému oceánského proudění napojená na Golfský proud mohla zhroutit již v roce 2025. Zastavení životně důležitých oceánských proudů, kterým vědci říkají Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), by mělo katastrofální dopady na klima a život v severních částech Evropy. Tyto výsledky ovšem odporují závěrům nejnovější zprávy Mezivládního klimatického panelu (IPCC).

Vedra, která nyní panují v Evropě a Spojených státech, by byla téměř nemožná bez klimatické změny. Uvedli to vědci z mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).