Klimatické změny strana 3 z 5

Lidstvu se podařilo zastavit ničení ozonové vrstvy. Stačila na to jedna konference a shoda, že stojí za to zachránit tento štít. Díky tomu se povedlo také zpomalit oteplování planety.

Nový rok přinesl nejen do Česka rekordní teploty vzduchu. Meteorologové přepisovali tabulky nejvyšších zaznamenaných teplot ve větší části Evropy, klimatologové zase řešili, co je příčinou situace, která zde po celé dějiny měření ještě nebyla.

Globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí, zmenšuje se o dvě procenta kusů za rok, odhadují nové vědecké výzkumy. Klesá i druhová pestrost. Od průmyslové revoluce mohlo vymřít až půl milionu druhů, varují ekologové.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to řekl český premiér Petr Fiala.

Geolog Václav Cílek v pořadu Události, komentáře uvedl, že situace se změnou klimatu časem dozraje do takové fáze, že lidé budou sami požadovat po vládách příslušné kroky k jeho zmírnění. Zakladatel iniciativy Fakta o klimatu Ondráš Přibyla zase ujistil, že lidstvo není na cestě přímého nárazu do klimatické katastrofy.

Lidstvo musí tváří v tvář globálnímu oteplování a jeho zrychlujícím se dopadům začít spolupracovat, nebo zahyne. Zástupcům zemí, kteří se sešli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, to v pondělí řekl generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého se svět řítí do klimatického pekla. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval na konferenci k přechodu ekonomik od uhlí k čistším zdrojům. Konference se účastní zástupci 195 států i Evropské unie.

Grant až do výše 30 milionů korun mohou v příštích šesti letech čerpat hydrochemik Martin Pivokonský, který se zaměřuje na odstraňování znečišťujících látek z vody, expertka na regenerativní medicínu a tkáňové inženýrství Lucie Bačáková a antropolog Viktor Černý. Získali Akademickou prémii – ocenění, které mohou obdržet jen jednou za život.

Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bude s pokračujícím trendem oteplování přibývat mimořádných veder, požárů, záplav a dalších dopadů klimatických změn na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Japonsko se aktivně připravuje na důsledky změn klimatu. Pod náporem přírodních katastrof posiluje infrastrukturu a podniká kroky, aby dokázalo rychle napravit škody. Redaktorka České televize Barbora Šámalová nahlédla do podzemního komplexu u Tokia, který patří k unikátům světové infrastruktury a odvádí povodňovou vodu z obytných oblastí.

Varování Čínského meteorologického ústavu před vedrem trvalo zcela nezvykle dvanáct dní, teprve ve středu ho snížil z nejvyššího červeného stupně na druhý nejvyšší, oranžový. Přesto historicky abnormální teploty v částech země pokračují dál a způsobují značné škody.

Největší lesní požár v historii Česka začal před měsícem. Postupně se rozšířil na plochu přes tisíc hektarů. Od prvních dní oslovovala ČT24 odborníky z různých oborů, kterých se lesní požáry týkají. Dvanáct z nich odpovědělo v anketě na tři otázky: co požár znamená z pohledu jejich oboru, lesa a také společnosti.

Povodně, vlny veder, požáry a další klimatické extrémy způsobují lidstvu obrovské přímé škody. Podle nového výzkumu ale také napomáhají podmínkám, v nichž se snadněji a rychleji šíří většina nemocí.

Údaje organizace Global Forest Watch ukazují, že za posledních dvacet let se na celém světě téměř zdvojnásobilo množství spálených lesů. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je podle zprávy změna klimatu, která vede k vyšším teplotám a sušším podmínkám.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Globální oteplování by se mohlo stát pro lidstvo „katastrofickým“, pokud by nárůst teploty byl vyšší, než předpovídá většina modelů. Klimatická změna by ale také mohla spustit něco jako zatím nepředvídaný dominový efekt – kaskádu událostí, které by vedly k doposud neznámým dopadům. Svět se musí začít připravovat na možnost „klimatického kolapsu“, upozorňuje mezinárodní tým vědců shromážděný kolem expertů z Univerzity v Cambridge.

Problémem národních parků v Česku je podle náměstka ministryně životního prostředí Tomáše Tesaře (TOP 09) to, že lidé se v přírodě shlukují jen na některých místech. V přírodě by se podle něj měli více rozptýlit, řekl v souvislosti se současným požárem v Českém Švýcarsku v Interview ČT24. Zároveň si ale nemyslí, že by bylo správnou cestou omezovat vstup do národních parků, případně vybírat vstupné. Lidé by podle něj měli hlavně změnit své chování v přírodě.

Na sucho související se změnami klimatu budou muset podle náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petra Ošlejška reagovat i sami hasiči. V Událostech, komentářích v reakci na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku řekl, že sbor hasičů bude potřebovat například leteckou techniku. O suchu hovořil i generální ředitel Povodí Labe Marian Šebesta. V případě požáru u Hřenska se ale podle něj nejednalo o nedostatek vody v Labi, ale o nedostatečnou hloubku pro plnění bambi vaků.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) zvažuje, zda vyhoví žádosti správy Národního parku České Švýcarsko zakázat vstup do parku kvůli požáru. Rozhodne ve čtvrtek, ale převažují argumenty proti zákazu. Sdělila to v pořadu Události, komentáře.

Letošní vlna veder je z hlediska meteorologie v mnoha ohledech výjimečná. Klimatologické modely ale ukazují, že právě tímto směrem se bude počasí vyvíjet i v budoucnosti. Jak moc, to záleží na schopnosti lidstva snížit emise skleníkových plynů.

Jedním z nejdůležitějších úkolů vědy je vedle samotného bádání také vzdělávání veřejnosti, aby přijala vědecké poznatky. Nový výzkum Portlandské státní univerzity (PSU) ale vysvětluje, proč snaha předat odborný konsensus široké veřejnosti mnohdy selhává.

Americký prezident Joe Biden varoval, že klimatické změny ohrožují existenci Spojených států i celého světa. Jeho administrativa proto podle exektutivního příkazu uvolní v přepočtu pětapadesát miliard korun na vybudování infrastruktury, která má zmírnit následky extrémního počasí i přírodních katastrof.

Železnice po celém světě by mohly pomoci zmírnit změnu klimatu a vyčistit ovzduší od oxidu uhličitého – nejrozšířenějšího skleníkového plynu. Americký start-up by chtěl využít vlaky jako obří mobilní lapače. Vědci systém popsali v odborném časopise Joule.