Americká ulička tornád se přesouvá. Meteorologové zatím nevědí proč

Američané byli po generace zvyklí na „tornádovou uličku“ – oblast, kudy se každý rok proženou silná tornáda. Jenže v poslední době se chování těchto větrných vírů mění a pronikají do oblastí, kde před nimi bylo doposud bezpečno.

Mezi prastarými vrcholky Apalačského pohoří na východě severoamerického kontinentu a ledovými čepicemi Skalistých hor se nachází takzvaná tornádová ulička – meteorologický koridor, který je na tento divoký atmosférický jev obzvlášť náchylný.

Každé jaro a léto, kdy se teplý vzduch proudící od rovníku setkává s chladným vzduchem ze severu, čelí obyvatelé rozlehlé oblasti Velkých planin v centrální části Spojených států tornádům – rotujícím sloupcům vzduchu s rychlostí větru dosahující až 483 kilometrů za hodinu. Objeví se bez varování a se zemí srovnají celé vesnice, vymrští do vzduchu auta nebo ze vzniklých trosek a sutin vytvoří smrtící projektily.

Město přímo v srdci této nebezpečné zóny nedávno utrpělo přímý zásah – texaským Perrytonem se ve čtvrtek 15. června prohnalo tornádo, které zabilo tři lidi a dalších 75 jich zranilo. Nejnovější výzkumy přitom naznačují, že podobných incidentů bude ve Spojených státech jen přibývat. Nejzranitelnější jsou nyní státy v centrální části USA, do budoucna může nebezpečí pravidelně čelit i jihovýchod země. Tornádová ulička se totiž rozšiřuje.

Tornáda v krajině

Tornádová ulička (z anglického tornado alley) není vědecký termín – jako označení pro prudké a bouřlivé počasí v okolí států Texas a Oklahoma ho v 50. letech minulého století vymysleli dva meteorologové amerického letectva. Přesné vymezení této oblasti neexistuje, podle některých map ale sahá až daleko na sever k Jižní a Severní Dakotě či až na východ k Illinois a Indianě. Obvykle je však tento pojem synonymem pro Velké planiny a běžně zahrnuje státy jako Texas, Oklahoma, Nebraska a Kansas. Není náhodou, že právě v posledním zmíněném státu začíná klasická dětská pohádka Čaroděj ze země Oz, ve které tornádo odnese celý dům i s hlavní hrdinkou Dorotkou a jejím psem.

Spojené státy ročně zaznamenají okolo 1200 tornád, která způsobí škody za stovky milionů až miliardy dolarů a v průměru si vyžádají 71 obětí. Většina z tornád udeří právě v tornádové uličce, ačkoliv to neplatí pro všechny. Letos na přelomu března a dubna se řada tornád prohnala i nad středozápadem a jihovýchodem USA, kde donutila lidi ukrývat se pod matracemi, ve skříních i ve vanách – jednu dokonce větrná smršť i s lidmi odnesla pryč.

Vědci z newyorské Městské univerzity (CUNY) loni upozornili na nečekaný vývoj: tornádová ulička se i se svým sporným geografickým vymezením stěhuje. Zatímco mezi 50. a 80. lety minulého století tornáda široce akceptovala hrubě nakreslené hranice uličky, v posledních třech desetiletích ve Spojených státech dochází k radikálnímu posunu. Četnost výskytu těchto atmosférických jevů je teď vyšší o stovky kilometrů jinde, na jihovýchodě a v takzvané uličce Dixie – regionu na jihu USA, který se stává v současné době známým právě pro obzvlášť silná tornáda.

Jiná studie dokládá, že v oblasti Velkých planin se nyní vyskytují tornáda méně. Velkou škodu ale nově působí v Alabamě, Tennessee a v Kentucky.

Není jasné, proč se tornáda přesunula na jihovýchod. Výzkumníci CUNY se domnívají, že je to způsobeno kombinací lokálních atmosférických podmínek, jako jsou vyšší teploty, a vlivem hurikánů. Může za to být ale zodpovědná i změna klimatu?

Teplo pomáhá tornádům

Většina tornád má svůj původ v supercelách, typech bouře rotujících okolo vlastní osy a jevících se jako obří oblačný kotouč. Jejich projevem je většinou obyčejná bouřka, kterou napájí teplý, vlhký vzduch. Občas supercely stvoří ničivé víry, vědci ale stále mají mnoho teorií i otázek ohledně toho, jak a proč tornáda vznikají.

Protože se tornádům daří v teple, předpokládá se, že změna klimatu by mohla v některých oblastech zvýšit jejich četnost. Vztahy a souvislosti mezi extrémními atmosférickými jevy a změnou klimatu jsou však velmi složité a vědecké poznatky jistou odpověď zatím nemají. Omezené jsou i důkazy o tom, že by se tornáda stávala častějšími.

Tornádová ulička se tedy zřejmě dala do pohybu – proč se to děje a kam až se může přesunout, se ale teprve ukáže.