Tornádo, které ve čtvrtek zasáhlo jihomoravská města, mělo sílu F3 nebo F4. Na střední Evropu je to výjimečná situace, jinde se ale vyskytují i mnohem silnější tornáda, která způsobují obrovské materiální škody a zabíjí stovky lidí.
Tornáda mohou zničit celá města a zabít stovky lidí. Víc zasahují Ameriku než Evropu
Tornádo je jedním z nejvíc ničivých meteorologických jevů. Větrný vír se zhruba svislou osou rotující rychlostí až 500 kilometrů v hodině se při něm pohybuje vpřed rychlostí bouře. Býval na území Čech a Moravy poměrně výjimečný, ale od poloviny 90. let minulého století je v tuzemsku ročně nahlášeno několik tornád.
Čtvrteční případ na Hodonínsku je nejničivější v posledních desetiletích. Druhé nejhorší tornádo v červnu 2004 zpustošilo třetinu Litovle na Olomoucku, rychlost větru tehdy přesáhla 330 kilometrů v hodině. První zaznamenané tornádo popisuje Kosmova kronika jako „satana v podobě víru“, který 30. července 1119 v Praze na Vyšehradě zničil velkou část knížecího paláce.
Redaktor Ondřej Topinka mluvil ve vysílání o nejsilnějších českých tornádech (zdroj: ČT24)
Jak vzniká tornádo
Tornáda vznikají, pokud se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu a v případě, že střet nastane v bouřkovém oblaku, proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí jej do vertikální polohy. Spojení vertikálního a otáčivého pohybu vytváří velmi široký sloup zvířeného vzduchu.
Z dosud nedostatečně známých příčin se někdy uvnitř objeví vír, který se stává viditelným, jestliže je vzduch dostatečně vlhký. Poté se spustí dolů, až dosáhne země, čímž se vytvoří tornádo v pravém slova smyslu.
Letecké záběry tornádem zničené obce Hrušky. Z domů zbyly jen trosky (zdroj: ČT24)
Průměr tornáda se zpravidla pohybuje mezi stem a šesti sty metry – naštěstí tedy zasahují jen relativně úzký pás země. Jde ale o natolik proměnlivý fenomén, že se i tady najdou výjimky: roku 2004 zasáhlo Nebrasku tornádo, které mělo průměr přes čtyři kilometry.
Tornáda se vyskytují po celé zeměkouli, nejčastěji jsou ale v oblasti středozápadu a jihu USA. Jde o takzvaný tornádový pás, který se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím a pokrývá území států Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Nejvíce tornád se zde vyskytuje na jaře.
Vítr, který přináší smrt
Tornáda mohou mít extrémní dopady – naštěstí většinou netrvají příliš dlouho, na rozdíl od hurikánů proto nejsou tak ničivé. Rychle přicházejí, rychle zanikají, procházejí jen úzkým, několik stovek metrů širokým pásem. Typicky trvají desítky sekund, pokud vydrží déle, pak se škody zvyšují.
Není tedy náhodou, že ta nejvíce ničivá tornáda byla současně ta, která vydržela nejdéle.
Tím vůbec nejextrémnějším tornádem v historii bylo „Tri-State Tornado“. V polovině března roku 1925 prošlo třemi státy USA, mělo zřejmě sílu F5, tehdy se ale ještě podle této stupnice neměřilo. Bylo nejdelším změřeným, prošlo trajektorií přes 352 kilometrů, ale také nejdéle trvalo – vydrželo zuřit asi tři a půl hodiny. Nikdy také nebyla naměřena vyšší rychlost tornáda při pohybu vpřed – protože se pohybovalo rychlostí asi 117 kilometrů za hodinu, nedalo se před ním uniknout.
Fujitova stupnice intenzity tornád
A tak byly i ztráty na majetku a životech výjimečné, nejhorší v dějinách Spojených států – zanechalo po sobě 695 mrtvých. Protože tehdy ještě nebyly USA tak hustě obydlené jako později ani neměly tak drahou infrastrukturu, výší škod ho překonala jiná dvě tornáda v druhé polovině dvacátého století.
Přestože jsou tornáda nejčastěji spojená se Severní Amerikou, zasahují i jiná místa na Zemi. Vůbec nejsmrtonosnější tornádo se neobjevilo v USA, ale v Bangladéši. Stalo se to 26. dubna 1989 a podle míst, která zasáhlo, se mu říká Daulatpur-Saturia. Podle expertních odhadů zabilo přibližně třináct set lidí, dalších 12 tisíc bylo zraněno. Také materiální škody byly výjimečné. Vítr vyvrátil spousty stromů a všechny domy v trase tornáda byly zcela zničené. Dobový článek v novinách Bangladesh Observer uvádí, že kromě pahýlů několika stromů zde nezůstalo nic, o domovy přišlo přes 80 tisíc lidí.
Roje tornád
Občas se také vyskytnou takové meteorologické podmínky, kdy tornáda přicházejí v celých rojích. Nejznámější popsaná událost tohoto typu se dlouho vázala k začátku dubna roku 1974. Tehdy během osmnácti dní zasáhlo rozsáhlou oblast středních Spojených států a jižní Ontario v Kanadě 148 tornád, řada z nich byla nebývale silná: sedm z nich mělo sílu F5 a 23 mělo sílu F4.
Roj tornád roku 2011 ze satelitu
Tento rekord však byl překonán před deseti lety, když došlo v USA najednou k rojení 360 tornád, která připravila o život 324 osob. Americká média tuto tragédii nazývají Super Outbreak 2011:
Tornáda na americkém Středozápadě zabila desítky lidí (zdroj: ČT24)
Nejdestruktivnější zkázu v rámci této série bouří přineslo Hackleburgské tornádo, které si na severu Alabamy a jihu Tennessee vyžádalo 72 obětí a téměř 150 zraněných. Škody se vyšplhaly na 1,3 miliardy dolarů. Maximální šířka tornáda (respektive zasaženého pásu) dosáhla dvou kilometrů a rychlost nejsilnějšího větru se odhaduje na 340 kilometrů za hodinu. Tornádo přitom existovalo více než dvě hodiny, proto i zasažená oblast je rozsáhlá a škody tak mimořádné.
Dráha nejničivějšího (Hackleburgského) tornáda na konci dubna 2011. Znázorněna je i intenzita podél jeho dráhy
Rekord v počtu tornád během nejkratšího času překvapivě nepochází z Ameriky, ale z Evropy. Během pěti hodin a 26 minut se 23. listopadu 1981 ve Velké Británii objevilo 104 tornád.
„Šťastná“ Evropa
Jinak jsou ale tornáda v Evropě výrazně méně častá než na americkém kontinentu. Zatímco sever Ameriky ročně zažije asi třináct set tornád, v Evropě se jich objeví průměrně „jen“ dvě stě až čtyři sta, navíc většinou bývají slabší.
V Itálii a Řecku se vyskytují nejčastěji – panují zde více podmínky, které jsou s jejich vznikem spojené: teplý a vlhký středomořský vzduch se zde střetává s chladným a suchým vzduchem nad horami. Také ve Velké Británii se vyskytuje relativně vysoký počet tornád, v průměru 30 až 50 ročně.
Místa, kde se nejčastěji objevují tornáda
Evropa je před tornády chráněna svou geografií. Na severu Ameriky jsou totiž velká horská pásma uspořádaná severojižně – díky tomu se podél hor může chladný arktický vzduch snadno dostávat až hluboko na jih, kde se střetává s teplým vzduchem z tropů, což jsou ideální podmínky pro vznik tornád.
Naopak v Evropě jsou pohoří jako Pyreneje a Alpy orientovaná více ve směru východ-západ. Teplý a vlhký středomořský vzduch a studený polární vzduch jsou tak od sebe do značné míry oddělené a nemohou se tak snadno střetnout.
V Evropě tornáda vznikají jen z osamělých supercel nebo podél obzvláště aktivních studených front, které se dostávají do vlhkého vzduchu.