Litovel

Jednáním se starosty začalo rozsáhlé rušení poboček úřadu práce, postupně jich zanikne osmdesát tři z 369. Velká část z nich skončí už do poloviny příštího roku, další po dohodě s jednotlivými obcemi. Úředníci se o místa bát nemusejí, přesunou se do větších poboček, které zůstanou v provozu. S vyřizováním některých dávek má také pomoci Česká pošta. Rušení kritizuje Sdružení místních samospráv i někteří opoziční politici.

Čtvrtý den poté, co v Česku udeřily povodně, se situace začíná uklidňovat. Lidi odhalují škody, budou nejspíš v desítkách miliard. Na odstraňování následků se začíná podílet armáda, až dva tisíce vojáků a vojákyň. Premiér Petr Fiala (ODS) na návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že cílem bylo upřesnit si pomoc, kterou region od státu potřebuje. Škody jsou podle něj obrovské. Vyjádřil respekt záchranářům a všem lidem, kteří následkům čelí. Na to, jak se velká voda vyvine, stále čekají v jižních Čechách v obcích podél Lužnice. Záplavy mají v tuzemsku tři oběti, policie pohřešuje osm lidí.

V Olomouci v pondělí odpoledne řeka Morava dosáhla třetího povodňového stupně, město původně očekávalo dosažení stavu ohrožení v noci na úterý. Podle zástupců radnice platí pro celé území města varování před spodní vodou. Morava by se měla podle nich udržet pod hranicí dvacetileté vody, kterou by měly tamní hráze zvládnout. Hladina Bečvy v Přerově již klesla na první povodňový stupeň, ještě ráno přitom dosahovala stupně ohrožení. V Litovli voda zaplavila většinu města, zasahovali hasiči. Odpoledne ale již začala stagnovat, a dokonce místy klesá. V Troubkách, jejichž obyvatelé byli v neděli kvůli hrozbě záplav vyzváni k evakuaci, je situace zatím klidná. Hasiči v neděli večer ukončili na Jesenicku záchranné práce.

Od začátku povodní v Česku bylo evakuováno více než deset a půl tisíce lidí, řekl po nedělním poledni šéf hasičů Vladimír Vlček. Několik stovek lidí bylo zachráněných. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) večer hovořil už o dvanácti tisících evakuovaných. Se zvládnutím situace by v následujících dnech mělo pomáhat až dvanáct vrtulníků. Armáda má mezitím v pohotovosti další čtyři. Obyvatelé centra Českého Těšína na Karvinsku se naopak už mohou vrátit domů. Starosta Karel Kula (Nestraníci 2022) tam totiž vzhledem k poklesu hladiny řeky Olše evakuaci odvolal. K evakuaci nakonec přistoupily Troubky na Přerovsku. Město Jeseník, které částečnou evakuaci nařídilo už dříve, omezí v prvních dnech nadcházejícího týdne výuku ve školách.

Odborníci zjistili nedostatky na pěti opravených silnicích v Olomouckém kraji. Jejich technický stav nechal prověřit krajský úřad v souvislosti s kauzou nezákonného ovlivňování veřejných zakázek na dopravní stavby v regionu. Na silnicích například chybí některé konstrukční vrstvy. V jednom případě bude kraj po stavební firmě požadovat slevu z provedené zakázky, u dalších chystá reklamace i s požadavkem na důkladnou opravu včetně pokládky nové vozovky, a to na účet stavebních firem, sdělil hejtman Josef Suchánek (STAN).

Olomoucká radnice nechala pomocí bakteriálního přípravku preventivně zlikvidovat početné komáří larvy v Černovírském lese, aby před obtížným hmyzem ochránila obyvatele městských částí Černovír, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Informovala o tom mluvčí magistrátu Jana Doleželová. Lužní lesy v této části Olomouce jsou na jaře líhništěm komárů, letos jsou podmínky pro vývoj larev příhodné.

Stát by mohl na počátku ledna získat 138 tisíc pozemků a dva tisíce staveb. Jsou to nemovitosti, u nichž není známý majitel. Na stát přejde majetek, ke kterému se nikdo do konce roku nepřihlásí. V některých případech doufají obce, že vzápětí majetek získají od státu ony.

Most, který spojuje Mladeč a Nové Zámky nedaleko Litovle na Olomoucku, patří k místům, kde auta bourají velmi často. Dopravní značení je tu přitom podle silničářů nadstandardní. Řidiči tu poškozují výškové brány, které omezují průjezd vysokých a těžkých aut. Řešením mají být konstrukce s řetízky na nejbližších křižovatkách.

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz některých vodních elektráren v Česku. Už loni v tomto období vyráběly o čtvrtinu méně elektrické energie, než je běžné. Letos je situace zatím podobná. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Například vodní elektrárna v Háji u Mohelnice se úplně zastavila už v květnu. Kvůli suchu je prodělečná posledních pět let.

Na dálnici D35 začala oprava desetikilometrového úseku mezi Litovlí a Křelovem na Olomoucku. Potrvá přes čtyři měsíce – do druhé poloviny listopadu. Řidiči se musí připravit na výrazné omezení, v každém směru se jezdí pouze jedním pruhem a zůstane to tak po celou dobu oprav.

Dvě památky v Olomouckém kraji mají naději na využití. Po letech chátrání změnil majitele empírový zámek v Litovli-Chudobíně, vlastník plánuje přestavět sousední objekt na byty, výtěžek z jejich prodeje by pak posloužil na opravu samotného zámku. Památka by po opravě mohla také sloužit k bydlení. Podobné využití by pak mohl najít i zámek ve Ptení. Prostějovská radnice památku opět nabídne k prodeji.

Tři stovky harmonik různého stáří a velikosti budou k vidění v chystaném muzeu v Litovli na Olomoucku, jehož příprava pokročila do závěrečné fáze. „Muzeum harmonik plánujeme otevřít v červnu,“ prozradil starosta Litovle Viktor Kohout. Vystaveny budou harmoniky a heligonky z unikátní sbírky Jiřího Sedláčka, který na sklonku svého života hudební nástroje věnoval městu.

Na východě Libereckého a severu Olomouckého kraje hrozí do sobotního poledne vzestup hladin některých řek a potoků. Na Jilemnicku mohou místy dosáhnout i druhého stupně, kdy už se voda vylévá z břehů. Důvodem je tání sněhu spolu s očekávaným deštěm, vyplývá z aktualizovaného varování, které v pátek ráno zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

U busty Jana Opletala si studenti gymnázia v Litovli připomněli události z roku 1939, které 17. listopadu vyvrcholily uzavřením českých vysokých škol. Gymnázium, které letos slaví 120 let od svého založení, nese jméno svého absolventa, který byl 28. října při demonstraci v Praze postřelen nacisty a na následky zranění zemřel.

Celkem třináct obcí z mikroregionu Kostelecko na Prostějovsku má společný plán, jak reagovat na klimatické změny. Chtějí například pocitově snížit teploty během horkých dní, zadržet víc vody v krajině nebo se připravit na bleskové záplavy. Ve svých katastrech plánují vybudovat mokřady, remízky a vysadit ovocné aleje.

Olomoučtí hasiči zasahují v Litovli, kde v rodinném domě pravděpodobně vybuchnul plyn. Informoval o tom mluvčí hasičů Radek Buryánek. Jeden člověk se zranil, utrpěl popáleniny na celém těle. Dům je poničen. Ze sousedních budov bylo evakuováno devět lidí, mezi nimi dvě děti. Statika domů však výbuchem poškozena nebyla.

Celkem tři výročí si před třiceti lety připomněli obyvatelé Litovle: sedm set let trvání města, sto pět let od založení železniční tratě Litovel–Červenka a devadesát let od založení místního gymnázia. V rámci oslav byla možná jízda parním vlakem zprovozněným zaměstnanci železničních opraven ve Valašském Meziříčí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Výukový portál zaměřený na zeměpis nebo aplikaci, která pomůže učitelům s výukou přírodopisu – i tyto novinky budou testovat na školách odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci. K jejich vzniku pomohly zkušenosti s distanční výukou, ale i nespokojenost s neaktuálními učebnicemi.

Tornádo, které ve čtvrtek zasáhlo jihomoravská města, mělo sílu F3 nebo F4. Na střední Evropu je to výjimečná situace, jinde se ale vyskytují i mnohem silnější tornáda, která způsobují obrovské materiální škody a zabíjí stovky lidí.

Ve čtvrtek večer zasáhlo jižní Moravu silné tornádo, podle meteorologa Michala Žáka mohlo mít sílu až F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí.

Příští týden to už bude rok od začátku koronavirových problémů v Česku. Vloni na konci února tuzemské úřady s nervozitou pozorovaly postupné šíření nákazy Evropou. První případy měly souvislost s Itálií, Česko postupně mířilo do série uzávěr a omezení.

Šéf Ústředního krizového štábu a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) po jednání štábu uvedl, že vláda bude řešit opatření v covidem nejvíce postižených regionech Česka – v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Ústřední krizový štáb řešil také návrat části žáků do lavic, který by měl být podmíněn jejich testováním. Do škol by se podle Hamáčka měli maturanti vrátit 1. března.

Vedoucí moravskoslezské krajské hygienické stanice vyhlásila v pátek nečekaně rozšíření restrikcí, které mimo jiné znamenaly, že se nemohly uskutečnit plánované kulturní akce. Místo tisíce lidí se na nich totiž směla sejít maximálně stovka. Hygienička proto čelila ostré kritice, opoziční politici ji vyzývali i k odstoupení. Kritika později zazněla také z úst ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Nebyla však tak ostrá. Jeho úřad ostatně měl v náhlém vyhlášení nových opatření také důležité slovo.