Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz některých vodních elektráren v Česku. Už loni v tomto období vyráběly o čtvrtinu méně elektrické energie, než je běžné. Letos je situace zatím podobná. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Například vodní elektrárna v Háji u Mohelnice se úplně zastavila už v květnu. Kvůli suchu je prodělečná posledních pět let.
Vodní turbína v Háji u Mohelnice je vypnutá už čtyři měsíce. Jaroslav Bureš se o vodní elektránu stará už dvaadvacet let, na její lepší časy už jen vzpomíná. „Vyrobili jsme přes milion kilowattů, v roce 2015 jsme vyrobili jeden a půl milionů kilowattů. Ale loni to bylo už jenom 370 tisíc,“ popsal současnou situaci.
Klapkami momentálně protéká asi pět kubíků vody za vteřinu. Jenže na to, aby se turbíny mohly znovu rozjet, by bylo potřeba alespoň deset kubíků. Správce elektrárny se takového průtoku dočkal naposledy loni v listopadu, v lednu voda zase zmrzla.
Vodní elektrárna v Háji u Mohelnice dodává elektřinu do sítě vysokého napětí, jenže už roky nevydělává, potvrdil Bureš. A není jediná – právě elektrárny na malých vodních tocích trpí nejvíce. Jejich produkce se pod průměrem pohybuje dlouhodobě.
Nevydělává ani vodní elektrárna v Litovli
„Je prostě sušší léto, sušší období, ale v řekách pořád něco teče, je to různé po celé republice samozřejmě. V cechu je zhruba tři sta malých vodních elektráren, a roční produkce je přibližně 300 gigawatthodin,“ uvedl předseda Cechu povozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
Podobně jako v Háji to vypadá i v Litovli na Olomoucku. Tamní mlýn ze 13. století má od roku 1906 turbínu, vodní elektrárna ale v posledních dnech buď nejede vůbec, nebo jede na poloviční výkon. „Je to vidět, že jedeme na polovinu instalovaného výkonu, který je 40 kilowatt. Nyní jedeme kolem 25,“ uvedl majitel vodní elektrárny na Staroštíkově mlýně Tomáš Lakomý.
I tato elektrárna prodává vyrobenou energii společnosti ČEZ, ziskoví ale nejsou. To, co vydělají, investují do oprav historického díla.
