Řeka

Škody, které způsobily zářijové povodně na tocích a vodních dílech spravovaných Povodím Odry, dosáhly téměř 6,1 miliardy korun. Jejich odstraňování bude trvat nejméně deset let a bude finančně náročné. Jen letos dá podnik na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 milionů korun, sdělila mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Obyvatelé Jindřichova Hradce se už tento týden v pátek dočkají dočasné lávky přes řeku Nežárku. Zhruba do poloviny prosince tam nahradí most, jehož rekonstrukce se má oproti původním plánům protáhnout. Místní doteď museli místo složitě a dlouze obcházet. Někteří se – pokud počasí dovolilo – radši brodili.

Na severu Itálie a na Sicílii sčítají škody po rozsáhlých povodních. Mají jednu oběť. Nejhorší situace je v Bologni, části města musely úřady evakuovat. Místní univerzita na příští týden zrušila výuku. Narušená je i doprava. Silné deště zasáhly i část Sicílie, která se od jara potýkala s extrémním suchem. Největší škody voda napáchala na polích. „Nikdy jsem nic takového nezažila. Během několika minut se rozpoutalo úplné peklo,“ popsala Enza, obyvatelka sicilského města Licata.

Ředitelství silnic a dálnic bude investovat do oprav záplavami poničených silnic v Olomouckém a Moravskoslezském kraji jeden a půl až dvě miliardy korun. Velká voda poškodila na severu Moravy desítky silnic spadajících pod ŘSD, na Ostravsku byla zaplavena i část dálnice D1. Velké škody záplavy způsobily také na silnicích 2. a 3. třídy, o které se starají krajské samosprávy. Lidé v zaplavených oblastech pokračují v likvidaci škod po povodních, vysoušejí domy.

Tisíce dobrovolníků stále pomáhají v zatopených oblastech. Nejdříve vyklízeli domy, teď hlavně odstraňují nánosy bahna a odvážejí odpad. Třeba do Karlovic na Bruntálsku jich o víkendu přijely více než dvě stovky. Tam řeka Opava a místní potok zaplavily téměř celou obec.

Česko se vzpamatovává z povodní, které na řadě míst překonaly ty z let 1997 a 2002. Škody ještě zdaleka nejsou sečtené, mnoha lidem ale voda vzala střechu nad hlavou a brala i lidské životy. Když voda opadávala, Reportéři ČT natáčeli na nejpostiženějších místech. O tom, o co přišli a jak se s tím vyrovnávají, vyprávějí sami lidé, kterým voda zasáhla do života. Natáčeli Václav Crhonek a Jevhenija Vachničenko.

Lví podíl na zvládnutí letošních povodní mají složky integrovaného záchranného systému. Mnozí jejich příslušníci se během boje se živlem a při záchraně lidí dostávali sami do rizikových situací. To zažil i vedoucí pořádkové jednotky Městské policie Brno Petr Čermák. V neděli v podvečer se s kolegou vrhl do rozvodněné řeky Svitavy, aby zachránil život muži, pod kterým se utrhl břeh a do vody spadl.

Čekala jsem, že vláda už přijde s konkrétními kroky, jak pomoci občanům zasaženým povodněmi, řekla v Událostech, komentářích předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že opatření se připravují, škody ale zatím nejsou vyčíslené. Podotkl také, že se nyní stát zaměřuje na „obnovení základních životních funkcí“, například dodávky pitné vody či energií.

Voda v ulicích Opavy opadla a odhalila zkázu, kterou způsobila. Primátor města Tomáš Navrátil (ANO) škody odhaduje na miliardy korun. Zničená je podle něj sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady či historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zdevastované domovy. Důležitý most v Ratibořské ulici se bude muset zbourat, rozhodlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Voda zasáhla i třináct volebních místností, které se nyní město snaží do pátečních voleb nahradit jinými prostorami.

Plavání v rozbouřených řekách nebo jejich sjíždění na různých plavidlech – videa s často riskantním chováním, která se šíří od víkendu po internetu, řeší i policie. Některé případy už předala obcím s rozšířenou působností, které rozhodnou o výši trestu. Na linku 158 se sám přihlásil muž, který v Otrokovicích skočil do rozbouřené řeky.

V Olomouci v pondělí odpoledne řeka Morava dosáhla třetího povodňového stupně, město původně očekávalo dosažení stavu ohrožení v noci na úterý. Podle zástupců radnice platí pro celé území města varování před spodní vodou. Morava by se měla podle nich udržet pod hranicí dvacetileté vody, kterou by měly tamní hráze zvládnout. Hladina Bečvy v Přerově již klesla na první povodňový stupeň, ještě ráno přitom dosahovala stupně ohrožení. V Litovli voda zaplavila většinu města, zasahovali hasiči. Odpoledne ale již začala stagnovat, a dokonce místy klesá. V Troubkách, jejichž obyvatelé byli v neděli kvůli hrozbě záplav vyzváni k evakuaci, je situace zatím klidná. Hasiči v neděli večer ukončili na Jesenicku záchranné práce.

Některé horské oblasti Rakouska překvapil sníh, který tam omezil dopravu. Hlášeny jsou bouře s větrem o síle orkánu a Tyrolsko očekává až dva metry sněhu. V italských Dolomitech zemřela kvůli podchlazení a vyčerpání Kanaďanka. V zemích sousedících s Českem platí výstraha před silnými dešti a povodněmi. V Rakousku se zvedne hladina Dunaje, Slovensko očekává stoletou vodu na svém úseku řeky Morava, v Německu se varování týkají především jihovýchodu a východu země. Nejvyšší povodňový stupeň je vyhlášen také v regionech u polsko-českých hranic.

Ruská vojska přešla v Kurské oblasti, do které 6. srpna vpadly ukrajinské jednotky, do protiútoku, uvedl ve středu server BBC News na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na neoficiální informace. Podobně o ruském protiútoku informuje například také zpravodajský portál Meduza, působící z lotyšského exilu. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit, Ukrajina zprávy dosud nekomentovala.

Ukrajina zavádí některé reformy po vzoru Evropské unie. Loni přijaté změny se dotkly rybolovu, proti čemuž se ale postavily některé velké firmy, které v tomto segmentu podnikají. Ukrajinští rybáři se musí také potýkat s dopady války. Některé říční toky jsou znečištěné, jinde je rybaření zakázané.

Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.

U Dačic na Jindřichohradecku na Moravské Dyji uhynuly stovky ryb. Zřejmě je otrávily splašky, které se dostaly do vody. Ryby zemřely především na dvou až třech kilometrech řeky, v nižších pasážích toku už není úhyn výrazný, řekli Lukáš Skořepa z odboru životního prostředí dačického městského úřadu a jednatel místní organizace rybářského svazu Dačice Lukáš Polena. Rybáři a hasiči se snaží vodu čeřit.

Záchranáři varují před těžkými úrazy po skocích do vody. Na jihu Čech během jediného prázdninového víkendu řešili hned tři takové události. Za trvalými následky je často jen zbytečný risk.

Některé jezy na Lužnici mohou být po víkendových přívalových deštích pro vodáky nebezpečné. V řece nyní teče pořád více vody, než je v létě obvyklé. Konkrétně se to týká splavu v Dráchově u Veselí nad Lužnicí, kde v minulých letech utonulo deset lidí. Nebezpečný je také jez Pilař, a lidé by tak měli lodě na těchto místech přenášet.

V Česku bude v noci na neděli opět pršet a řeky odvodňující Šumavu, Českomoravskou vrchovinu, Orlické hory či Jeseníky se podle meteorologů mohou rozvodnit. Hasiči v pátek vyjeli k 1200 případům souvisejícím s bouřkami. Nejvíce jich měli na Vysočině a v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Některé domácnosti zůstávají dál bez proudu, postupně jich ale ubývá.

Česko ve středu zažilo nejteplejší den roku. Rekordy padly na třetině stanic, v jihomoravské Strážnici naměřili 36,1 stupně Celsia. Odpoledne ale vedra vystřídaly silné bouřky s kroupami. Hasiči měli desítky výjezdů. Problémy byly na železnici, spadlé stromy zastavily mimo jiné provoz na železničním koridoru mezi Prahou a Pardubicemi. Na Trutnovsku byl evakuován dětský tábor a hasiči sledují, zda to nebude nutné i na jihu Čech. V noci by se měly silné bouřky objevit hlavně na východě země, přívalové srážky mohou také zvednout hladiny zejména menších toků.

Vedro bude panovat v Česku i o prvním prázdninovém víkendu, v neděli se zejména ve východní polovině Čech, na Moravě a ve Slezsku znovu objeví silné bouřky. V pátek odpoledne a večer se ojediněle čekají v celé republice, v úhrnu při nich může napršet přes třicet milimetrů a vítr v nárazech může dosáhnout rychlosti kolem sedmdesáti kilometrů v hodině. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Okolí Chersonské oblasti trápí vedle pravidelného ostřelování i nedostatek vody. Životy lidí v regionu změnila nejprve v roce 2022 ruská okupace, posléze pak i destrukce Kachovské přehrady na řece Dněpr. V červnu uplynul od ruského úderu na vodní nádrž přesně rok.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Prudké deště a bouřky se v noci na úterý přesunuly do části Beskyd, hladiny řek vystoupaly ke třetímu stupni povodňové aktivity. Největší problémy byly v Třinci, kde voda strhla provizorní lávku a vytopila domov pro seniory v části Oldřichovice. Řeky na jihozápadě republiky a v části středních Čech, které se rozvodnily v předchozích dnech, během úterý postupně klesaly. V úterý vpodvečer se situace uklidnila i v Moravskoslezském kraji, kde hladiny většiny toků opadly na obvyklou úroveň.