Bangladéš se potýká s rostoucí nenasytností řek

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Posledních pár let čelí stovky rodin v bangladéšském okrese Kurigram propadu říčních břehů. Přicházejí tak nejen o své domovy, ale i o půdu, úrodu a hospodářská zvířata. Řeky Brahmaputra, Teesta a Dharla, zdroje života pro miliony lidí, se staly více nepředvídatelnými a erodují půdu rychleji.

Čary, písčité pohyblivé ostrovy roztroušené po severních pláních země, patří k nejzranitelnějším místům. „Řeka se každým dnem blíží. Narodili jsme se k utrpení. Náš boj je nekonečný. Ztratil jsem přehled o tom, kolikrát mi řeka vzala domov,“ svěřil se jeden z ostrovních obyvatel Nurun Nabi agentuře Reuters. „Voda přichází bez varování,“ smutnil sedmdesátiletý farmář Habibur Rahman. „V noci jdete spát a za úsvitu se břeh řeky pohne. Probudíte se bez domova. V našem životě není žádný klid.“

Na čaru Kheyar Alga se však asi třem stovkám rodin podařilo zůstat tři roky v řadě na stejném místě. Důvodem jsou velké pytle naplněné pískem, které zpevňují břehy řek proti erozi. Ty tam instalovaly tamní komunitní skupiny. Nevládní organizace také pomáhají stavět vyvýšené vesnice.

Vědci tvrdí, že to, co se děje v Kurigramu, je viditelný projev klimatických změn, jelikož se zrychluje tání himálajských ledovců, které napájejí řeky Brahmaputra a Tista. Také monzun se stal nevyzpytatelnějším – přichází dříve, trvá déle a dopadá v intenzivních, náhlých výbuších. „Rytmus ročních období se změnil,“ tvrdí specialistka na vodní zdroje a změnu klimatu Ainun Nishatová. „Když prší, prší příliš mnoho, a když přestane, často dochází k suchu. Tato nestabilita erozi a záplavy ještě zhoršuje.“

Bangladéš bývá často označovaný jako vzor v budování hrází, předpovídání povodní a funkční práci komunit. Podle Nishatové také přispívá méně než půl procentem globálních emisí uhlíku, přesto trpí jedněmi z nejzávažnějších důsledků změny klimatu.

Nishatová se upíná k probíhající konferenci COP30 v Brazílii. „Pokud COP30 něco znamená, musí zajistit skutečné financování ztrát a škod a pomoci zranitelným národům, jako je ten náš, chránit životy a půdu, než bude příliš pozdě,“ řekla vědkyně. „Lidé tady platí cenu za emise, které nikdy nevyprodukovali.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda podnikla rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně města Isfahán, napsal deník Ha'arec. Íránská agentura IRNA tvrdí, že izraelsko-americké útoky ve středu večer zabily dva chlapce v obytné části města Kafrí v jižním okrese Šíráz. Několik států v Perském zálivu mezitím podle stanice al-Džazíra hlásilo zneškodnění dronů ve svém vzdušném prostoru.
před 35 mminutami

Írán chce vyjednávat, tvrdí Trump

Íránský režim se podle prezidenta USA Donalda Trumpa účastní mírových rozhovorů. Šéf Bílého domu naznačil, že to však Teherán popírá z obav, že jej „zabijí jeho vlastní lidé“. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP, podle níž se tak Trump vyjádřil během večeře republikánů v Kongresu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu tvrdil, že Teherán nemá v úmyslu s Washingtonem vyjednávat.
před 3 hhodinami

Britská armáda bude moci zabavovat lodě ruské stínové flotily, oznámila vláda

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Írán hrozí zničením infrastruktury zemi, která podpoří okupaci jeho ostrova

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPolsko staví bunkry. Musejí ho mít všechny novostavby kromě rodinných domů

Polská vláda myslí svůj dlouhodobý záměr posílit civilní obranu vážně. Podle nových nařízení musejí mít všechny novostavby – s výjimkou rodinných domů – vlastní protivzdušný bunkr. Od začátku roku jich jsou v zemi už desítky nových. Jiné se otevřely po rekonstrukci. Na zvláštní dvouletý program Varšava už loni vyčlenila v přepočtu skoro 200 miliard korun. Polsko má co dohánět. V zemi sice je 16 tisíc krytů z dob komunistického režimu, nedávné kontroly ale odhalily, že použitelná je pouze tisícovka z nich. Ta dokáže ochránit pouhá tři procenta obyvatel.
před 8 hhodinami

Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Přeživší holocaustu po letech náhodně narazila na svou dozorkyni z koncentračního tábora

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.
před 10 hhodinami

Porota v USA shledala Google a Metu odpovědnými v případu závislosti na sítích

Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu korun), píše agentura Reuters. Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...