Bangladéš se potýká s rostoucí nenasytností řek

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Posledních pár let čelí stovky rodin v bangladéšském okrese Kurigram propadu říčních břehů. Přicházejí tak nejen o své domovy, ale i o půdu, úrodu a hospodářská zvířata. Řeky Brahmaputra, Teesta a Dharla, zdroje života pro miliony lidí, se staly více nepředvídatelnými a erodují půdu rychleji.

Čary, písčité pohyblivé ostrovy roztroušené po severních pláních země, patří k nejzranitelnějším místům. „Řeka se každým dnem blíží. Narodili jsme se k utrpení. Náš boj je nekonečný. Ztratil jsem přehled o tom, kolikrát mi řeka vzala domov,“ svěřil se jeden z ostrovních obyvatel Nurun Nabi agentuře Reuters. „Voda přichází bez varování,“ smutnil sedmdesátiletý farmář Habibur Rahman. „V noci jdete spát a za úsvitu se břeh řeky pohne. Probudíte se bez domova. V našem životě není žádný klid.“

Na čaru Kheyar Alga se však asi třem stovkám rodin podařilo zůstat tři roky v řadě na stejném místě. Důvodem jsou velké pytle naplněné pískem, které zpevňují břehy řek proti erozi. Ty tam instalovaly tamní komunitní skupiny. Nevládní organizace také pomáhají stavět vyvýšené vesnice.

Vědci tvrdí, že to, co se děje v Kurigramu, je viditelný projev klimatických změn, jelikož se zrychluje tání himálajských ledovců, které napájejí řeky Brahmaputra a Tista. Také monzun se stal nevyzpytatelnějším – přichází dříve, trvá déle a dopadá v intenzivních, náhlých výbuších. „Rytmus ročních období se změnil,“ tvrdí specialistka na vodní zdroje a změnu klimatu Ainun Nishatová. „Když prší, prší příliš mnoho, a když přestane, často dochází k suchu. Tato nestabilita erozi a záplavy ještě zhoršuje.“

Bangladéš bývá často označovaný jako vzor v budování hrází, předpovídání povodní a funkční práci komunit. Podle Nishatové také přispívá méně než půl procentem globálních emisí uhlíku, přesto trpí jedněmi z nejzávažnějších důsledků změny klimatu.

Nishatová se upíná k probíhající konferenci COP30 v Brazílii. „Pokud COP30 něco znamená, musí zajistit skutečné financování ztrát a škod a pomoci zranitelným národům, jako je ten náš, chránit životy a půdu, než bude příliš pozdě,“ řekla vědkyně. „Lidé tady platí cenu za emise, které nikdy nevyprodukovali.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 3 mminutami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 11 mminutami

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 26 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.