Bangladéš se potýká s rostoucí nenasytností řek

Eroze v severním Bangladéši každoročně vytlačuje tisíce lidí z říčních ostrovů. Mnoho rodin v severním Kurigramu se muselo opakovaně přesídlit. Úbytek půdy podél hlavních toků, která v posledních letech eroduje rekordním tempem, urychluje především tání pevninských ledovců a nepravidelné monzuny.

Posledních pár let čelí stovky rodin v bangladéšském okrese Kurigram propadu říčních břehů. Přicházejí tak nejen o své domovy, ale i o půdu, úrodu a hospodářská zvířata. Řeky Brahmaputra, Teesta a Dharla, zdroje života pro miliony lidí, se staly více nepředvídatelnými a erodují půdu rychleji.

Čary, písčité pohyblivé ostrovy roztroušené po severních pláních země, patří k nejzranitelnějším místům. „Řeka se každým dnem blíží. Narodili jsme se k utrpení. Náš boj je nekonečný. Ztratil jsem přehled o tom, kolikrát mi řeka vzala domov,“ svěřil se jeden z ostrovních obyvatel Nurun Nabi agentuře Reuters. „Voda přichází bez varování,“ smutnil sedmdesátiletý farmář Habibur Rahman. „V noci jdete spát a za úsvitu se břeh řeky pohne. Probudíte se bez domova. V našem životě není žádný klid.“

Na čaru Kheyar Alga se však asi třem stovkám rodin podařilo zůstat tři roky v řadě na stejném místě. Důvodem jsou velké pytle naplněné pískem, které zpevňují břehy řek proti erozi. Ty tam instalovaly tamní komunitní skupiny. Nevládní organizace také pomáhají stavět vyvýšené vesnice.

Vědci tvrdí, že to, co se děje v Kurigramu, je viditelný projev klimatických změn, jelikož se zrychluje tání himálajských ledovců, které napájejí řeky Brahmaputra a Tista. Také monzun se stal nevyzpytatelnějším – přichází dříve, trvá déle a dopadá v intenzivních, náhlých výbuších. „Rytmus ročních období se změnil,“ tvrdí specialistka na vodní zdroje a změnu klimatu Ainun Nishatová. „Když prší, prší příliš mnoho, a když přestane, často dochází k suchu. Tato nestabilita erozi a záplavy ještě zhoršuje.“

Bangladéš bývá často označovaný jako vzor v budování hrází, předpovídání povodní a funkční práci komunit. Podle Nishatové také přispívá méně než půl procentem globálních emisí uhlíku, přesto trpí jedněmi z nejzávažnějších důsledků změny klimatu.

Nishatová se upíná k probíhající konferenci COP30 v Brazílii. „Pokud COP30 něco znamená, musí zajistit skutečné financování ztrát a škod a pomoci zranitelným národům, jako je ten náš, chránit životy a půdu, než bude příliš pozdě,“ řekla vědkyně. „Lidé tady platí cenu za emise, které nikdy nevyprodukovali.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 11 mminutami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 2 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 3 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...