Eroze

Kombinace klimatických změn s řekou, která již nepřináší písek na pláže v brazilském letovisku Atafona, způsobily jeho obyvatelům beznaděj a katastrofu. Eroze pobřeží pomalu ničí obydlí, která mizí ve vodách Atlantského oceánu. V Brazílii nejde o ojedinělou situaci. Podle zprávy OSN se u Atafony, vzdálené 320 kilometrů severně od Rio de Janeira, zvedla hladina oceánu za posledních 30 let o třináct centimetrů. Do roku 2050 by mohla stoupnout o dalších šestnáct. To by podle mořského geografa Eduarda Bulhoese mohlo znamenat, že v příštích letech dosáhnou vody oceánu až 150 metrů do vnitrozemí.

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.

V posledních desetiletích ve světě prudce stoupl počet přehrad, které se stavějí kvůli poptávce po vodě nebo kvůli zajištění energie. Jejich výstavba ale vyvolává obavy ze zvýšeného rizika sesuvů půdy. Nová studie německých vědců teď zjistila průkaznou souvislost přinejmenším s jedním případem.

V Karlových Varech specialisté zpevňují další skálu. Těsně u lázeňského centra statik zjistil několik uvolněných kusů, u kterých hrozilo, že se zřítí. Zvětralé skalní masivy město řeší dlouhodobě. Do jejich zabezpečení magistrát každoročně investuje až patnáct milionů korun.

Velká města na východním pobřeží USA se propadají. V některých případech klesla o víc než pět milimetrů ročně. Tento pokles na okraji oceánu značně převyšuje globální zvyšování hladiny moří, potvrzuje nový výzkum vědců z Geologické služby USA.

Australský tým vědců poprvé zkombinoval algoritmy strojového učení s družicovými snímky světových pobřeží, aby dokázal popsat, jak přímořské regiony od Austrálie po Kalifornii ovlivňují fáze El Niño a La Niña. Podle všeho písek na plážích přesypávají z východu na západ a zpět jako v přesýpacích hodinách; studium písečné eroze může sloužit i pro přípravu na změny klimatu.

Hospodařit na svých pozemcích ekologičtěji je novým záměrem plzeňského biskupství. Na západě Čech vlastní tisíce hektarů půdy, které získalo v restitucích a pronajímá je soukromým zemědělcům. Teď jim ale, právě kvůli ekologii, církev začíná měnit podmínky pronájmu.

V letech 2009 až 2018 se plocha korálových útesů snížila o čtrnáct procent. Uvedla to ve své studii mezinárodní organizace GCRMN, která stav korálových útesů monitoruje. Za negativní vývoj podle badatelů mohou v první řadě vyšší teploty vod světových oceánů, uvedla agentura AFP.

Začíná platit takzvaná protierozní vyhláška, která má ochránit zemědělskou půdu. Resorty zemědělství a životního prostředí o ní vyjednávaly několik let. Za opakované chyby nebo porušení hrozí podnikům až milionová sankce. Podle ekologů ale v praxi nepomůže a neřeší ani větrnou erozi. Ta vodní ohrožuje asi šedesát procent pozemků.

Eroze a sesuvy půdy přestávají být smutnou výsadou Asie nebo Jižní Ameriky a začínají ohrožovat i Evropu. Zejména přímořské oblasti ve Velké Británii, Francii nebo Itálii. V ohrožení jsou lidská obydlí i přírodní památky.

Orlická nádrž bývala ještě počátkem 90. let silně znečištěna továrnou na výrobu celulózy, odpadními vodami či zemědělskými hnojivy. Problém řešili ekologové na konferenci v Písku. Navrhli například dobudovat čističky odpadních vod poblíž přehrady.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Protierozní vyhláška s pravidly, jak ochránit půdu na polích, měla platit už před několika lety. Proti ale byla Agrární komora a ministerstvům životního prostředí a zemědělství se ji nepodařilo dokončit dříve, než případů eroze výrazně přibylo. Legislativa tedy vzniká až nyní.