V letech 2009 až 2018 se plocha korálových útesů snížila o čtrnáct procent. Uvedla to ve své studii mezinárodní organizace GCRMN, která stav korálových útesů monitoruje. Za negativní vývoj podle badatelů mohou v první řadě vyšší teploty vod světových oceánů, uvedla agentura AFP.
Ve sledovaném období se plocha korálových útesů snížila o 11 700 kilometrů čtverečních, což je plocha, která přibližně odpovídá rozměru Středočeského kraje a Prahy.
- V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).
„Korálové útesy jsou všude na světě pod neustálou zátěží kvůli oteplování způsobenému změnami klimatu,“ uvedla GCRMN. Podle organizace pak korálové útesy trpí také celou řadou místních faktorů. Jedná se například o znečištění vody, příliš intenzivní rybolov či necitlivé stavební a další zásahy do pobřeží.
„Změny klimatu jsou největší hrozbou pro korálové útesy,“ uvedl ředitel australského výzkumného střediska moří (AIMS) Paul Hardisty. Podle GCRMN se ale ukazuje, že mnohé korálové útesy jsou schopny regenerace, pokud k tomu mají vhodné podmínky.
Korálové útesy tvoří významný prvek oceánských ekosystémů. „Ačkoliv pokrývají jen jedno procento dna oceánů, tak v nich žije až čtvrtina druhů mořské flóry a fauny,“ dodala organizace. Z korálových útesů mají přínos i lidé, a to v podobě výdělků z cestovního ruchu či rybolovu nebo jako ochrana pobřeží před erozí a dalšími negativními vlivy.
