Rybolov

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.

Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.

Rostoucí poptávka po vzácných kovech pro moderní technologie má i temnou stránku. Stále vyšší kontaminace řeky Mekong i jejích přítoků těžkými kovy z těžby v Myanmaru a Laosu vyvolává obavy o zdraví lidí i ekonomickou stabilitu regionu. Dopady pociťují rybáři i zemědělci, kteří jsou na řece dlouhodobě závislí.

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.

Obyvatelé podél mexického pobřeží Mexického zálivu se obávají, že se na pláže ve státech Tabasco a Veracruz téměř měsíc poté, co byly zjištěny první známky kontaminace, dostala další ropa, zatímco úřady vyšetřují zdroj úniku. Je možné, že pochází z ropného tankeru u pobřeží Tabasca.

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.

Stanice al-Džazíra a agentura WAFA s odvoláním na palestinské představitele píší, že Izrael podnikl intenzivní dělostřelecké útoky na jižní Gazu, při kterých zasáhl stan s vysídlenými Palestinci v pobřežní oblasti Mavásí. Úder zabil pětiletou dívku spolu s jejím strýcem. Izraelské útoky přicházejí navzdory příměří podepsaném loni v říjnu.

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.

Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je v současnosti každá část oceánu zasažena takzvanou trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává organizace Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, jež mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, životy lidí a jejich zdroje obživy.

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.

V pondělí začala sezona lovu dravých ryb. Jedná se například o lov candátů, štik či sumců. V noci na pondělí se sice prudce ochladilo, rybáře ale změna počasí neodradila. K řekám, nádržím a rybníkům vyrazily stovky lidí. K oblíbeným revírům patří třeba Lipno. Tam v loňském roce rybáři chytili čtyři a půl tisíce candátů. Přibližně o dva tisíce víc než předloni. Rybáři však musí dát pozor na míry jednotlivých ryb. Například u candátů na Lipně je minimální míra padesát centimetrů, u štik šedesát centimetrů.

Britská vláda oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že dohody rovněž sníží byrokracii, podpoří růst britské ekonomiky a obnoví vztahy s EU poté, co Británie v roce 2020 blok opustila. Summit v Londýně byl prvním od brexitu.

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet.

V Norsku začali naplno zkoušet nový způsob kontroly mořských úlovků. Snímací zařízení pomocí umělé inteligence třídí už na lodích úlovky podle druhu, velikosti a váhy. Projekt vzniká za podpory Evropské unie. Ta si od něj slibuje, že usnadní rybářům dodržovat přísná pravidla lovu a umožní tím lépe chránit i stavy živočichů v oceánech.