Rybolov

Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je v současnosti každá část oceánu zasažena takzvanou trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává organizace Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, jež mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, životy lidí a jejich zdroje obživy.

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

Lidé v Panamském zálivu byli zvyklí, že se vždy v létě ochladí voda a s tím připlave i spousta ryb. Na takzvaný upwelling, výstupné proudění, ale letos oproti dějinné pravidelnosti nedošlo. Na jevu je přitom závislá řada ekosystémů i obživa místních obyvatel.

Tisíce tun agresivních invazních řas, jejichž původní domovinou je jihovýchodní Asie, se hromadí na plážích Gibraltarského průlivu a jižního pobřeží Španělska. Podle ochránců přírody jde o zásadní hrozbu pro biodiverzitu této oblasti, napsal zpravodajský server The Guardian.

Klec se otevře a devět tuleňů kuželozubých vklouzne do vod u litevského pobřeží Baltského moře. Vydávají se na cestu za novým životem, a to s rizikem klimatických změn, znečištění a snižujících se zásob ryb, píše agentura AFP.

V pondělí začala sezona lovu dravých ryb. Jedná se například o lov candátů, štik či sumců. V noci na pondělí se sice prudce ochladilo, rybáře ale změna počasí neodradila. K řekám, nádržím a rybníkům vyrazily stovky lidí. K oblíbeným revírům patří třeba Lipno. Tam v loňském roce rybáři chytili čtyři a půl tisíce candátů. Přibližně o dva tisíce víc než předloni. Rybáři však musí dát pozor na míry jednotlivých ryb. Například u candátů na Lipně je minimální míra padesát centimetrů, u štik šedesát centimetrů.

Britská vláda oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že dohody rovněž sníží byrokracii, podpoří růst britské ekonomiky a obnoví vztahy s EU poté, co Británie v roce 2020 blok opustila. Summit v Londýně byl prvním od brexitu.

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet.

V Norsku začali naplno zkoušet nový způsob kontroly mořských úlovků. Snímací zařízení pomocí umělé inteligence třídí už na lodích úlovky podle druhu, velikosti a váhy. Projekt vzniká za podpory Evropské unie. Ta si od něj slibuje, že usnadní rybářům dodržovat přísná pravidla lovu a umožní tím lépe chránit i stavy živočichů v oceánech.

V řadě tuzemských revírů začal platit zákaz nočního rybolovu. Například rybářská stráž na Orlíku proto hlídkuje mnohem častěji. V noci jsou ale kontroly riskantní. Rybáři, kteří zákon porušují, totiž bývají agresivní nebo alespoň prosí o nižší pokutu. Český rybářský svaz takové členy vylučuje.

Plastový odpad z rybářského průmyslu pokrývá pobřeží poloostrova Valdés v argentinské Patagonii a ohrožuje životy lachtanů, rypoušů, ryb, tučňáků a velryb – a škodí i lidskému zdraví. Oblast byla pro své přírodní krásy prohlášena za světové dědictví UNESCO, jedná se také o jednu z hlavních turistických destinací v zemi. Teď jsou tamní pláže posety bednami, sítěmi, bójkami a dalšími rybářskými nástroji, mezi kterými se někde rozkládají mrtvoly zvířat. Podle studie z roku 2020 by se množství plastového odpadu, který proudí do oceánů a dusí mořské živočichy, mohlo v příštích dvaceti letech ztrojnásobit, pokud společnosti a vlády nepřijmou drastická opatření.

Ukrajina zavádí některé reformy po vzoru Evropské unie. Loni přijaté změny se dotkly rybolovu, proti čemuž se ale postavily některé velké firmy, které v tomto segmentu podnikají. Ukrajinští rybáři se musí také potýkat s dopady války. Některé říční toky jsou znečištěné, jinde je rybaření zakázané.

Tuňák obecný se vrací do Tichého oceánu výrazně rychleji, než se dosud odhadovalo. Tato velká, až dva a půl metru dlouhá ryba ohrožená nadměrným rybolovem dosáhla stavů, které vědci očekávali až za deset let. Oznámil to americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Čína a Filipíny dosáhly dohody, která by měla ukončit konfrontace u sporné mělčiny v Jihočínském moři. S odkazem na filipínskou vládu o tom informovala agentura AP. Nedaleko ostrůvku Second Thomas Shoal, který je součástí Spratlyho ostrovů, jež si nárokují Filipíny i Čína, letos dochází k opakovaným střetům filipínských a čínských plavidel. Ty vyvolávají obavy z potenciálně větších konfliktů, do nichž by se mohly zapojit i Spojené státy.

Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z tradičního rybolovu, uvádí ve své nejnovější zprávě o stavu světového rybolovu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Zpráva posiluje naději, že akvakultura může uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po mořských plodech. Celosvětová produkce rybolovu a akvakultury v roce 2022 činila rekordních 223,2 milionu tun.

O záměru zařadit tyto kytovce mezi lovené druhy informoval ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši. Tokio obnovilo komerční lov velryb před pěti lety poté, co země vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), připomněla agentura Reuters.

Žraloci jsou klíčovým hráčem v mořských ekosystémech. Přesto je lidstvo loví stále rychlejším tempem. Nový výzkum popisuje, že ani některá dobře míněná opatření nepomohla, ale možná dokonce žralokům ještě uškodila.

Incidenty s kosatkami, které útočí na lodě při evropském pobřeží, jsou už tak časté, že portugalské úřady začaly plánovat, jak proti nim zakročit. Testování této technologie v provozu by mělo začít ještě letos.

Načerno postavený areál pro sportovní rybolov, neoprávněně zabraný pozemek města, konflikty s úředníky a sousedy i vyhrožování – to vše je spojeno se jménem tachovského podnikatele Miroslava Janečka. Místo toho, aby mu město nařídilo pozemek vrátit a zbourat černé stavby, jdou mu místní úřady už devět let na ruku. Uzavřely s ním nevýhodné smlouvy na pronájem a následný prodej. Ve vedení města se mezitím vystřídali už tři starostové. Místní lidé se o soužití s Janečkem většinou bojí mluvit. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Atlantský oceán od Vánoc do poloviny ledna na francouzské pobřeží vyplavil téměř tři sta mrtvých delfínů, výrazně více, než je v tomto období obvyklé. Některé dny se našlo i dvacet těl. Deník Le Monde poznamenává, že mnohá ze zvířat mají zranění od rybářských lodí a jejich vybavení.

Vědci z projektu Ocean Cleanup a nizozemské univerzity ve Wageningenu odebrali množství vzorků z obří Severní tichomořské odpadkové skvrny. Zjistili, že více než devadesát procent odpadu, který se jim povedlo identifikovat, pochází z pouhých šesti zemí – a všechny patří mezi hlavní průmyslové rybářské státy. Výzkum zveřejnil časopis Scientific Reports.