Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

„Je to první velký obraz toho, jak žraloci vymírají,“ uvedl pro odborný časopis Science mořský ekolog Nuno Queiroz. Ten se na novém výzkumu nepodílel, ale považuje ho za velmi kvalitní a vypovídající. Tím hlavním, co tato práce přináší, je podle vědce z Výzkumného centra pro biodiverzitu a genetické zdroje globální záběr výzkumu, který tak poskytuje představu o celkovém stavu planety. Tedy že žraloci, kteří z nějakého místa na Zemi zmizeli, se nikam jinam nepřesunuli. Vymřeli.

Žraloci jsou lidskou kořistí celá milénia, nejstarší důkazy jsou staré víc než osm tisíc let. Přes svou nebezpečnost totiž poskytují lidem nejen maso, ale také zuby a kůži, které se bohatě využívaly v mnoha pobřežních a ostrovních komunitách. Během dvacátého století se stal lov žraloků díky moderním technologiím výrazně snadnějším, stoupla tak i obliba některých částí žraločích těl, hlavně ploutví. A žábry jiných paryb – rejnoků – se zase staly masivní součástí tradiční čínské medicíny.

Celá řada studií naznačovala, že v některých oblastech oceánů ubývá tamních druhů žraloků a rejnoků, ale chyběl globální obraz ze všech oceánů.

Ten teď vznikl díky studii vedené kalifornskými vědci. Ti se podívali na 31 druhů oceánských žraloků a rejnoků – což jsou všechny druhy, které žijí v otevřeném oceánu. Vynechali druhy žijící na útesech a ty pobřežní, jimž se chtějí věnovat samostatně v navazujícím výzkumu. Na základě dlouhodobých údajů z rybářských a výzkumných průzkumů biologové vypočítali, jak se žraločí populace změnily od roku 1970.

„Některé poklesy jsou ohromující,“ popisuje Nicholas Dulvy z kalifornské Univerzity Simona Frasera, který je spoluautorem práce, jež vyšla na začátku letošního roku v odborném časopise Nature.

Srovnání s minulostí

Ztráty druhů vyniknou zejména při pohledu do nedávné minulosti. Ještě kolem roku 1980 byla ohrožená jen asi třetina ze zmíněných jednatřiceti druhů, v současné době hrozí vyhynutí celým 75 procentům. Za nejničivější dobu považují autoři poslední dekádu, právě během ní podle nich došlo k nejvýraznějším negativním změnám.

Když vědci hledali možné příčiny úbytku, našli vlastně jen jednu, která měla zásadní vliv – rybolov. Ten, na rozdíl od žraloků, prošel výraznou modernizací. „Predátor“ v tomto případě dokázal projít rychlejší evolucí než jeho kořist, tedy právě žraloci – v porovnání s rokem 1970 jsou totiž dnes rybářské lodě větší a používá se na nich účinnější vybavení.

Účinná ochrana existuje

Dobrou zprávou podle autorů je, že se v posledních letech také ukázalo, že se žraloci dají účinně ochraňovat. A že tato opatření i fungují, pokud se pro ně podaří sehnat dostatečnou podporu. Například žralok bílý se díky tomuto druhu ochrany vrací zpět na východní a západní pobřeží USA.

„Spojené státy jsou jednou z mála zemí, které byly skutečně úspěšné při zvrácení prudkého poklesu (žraločí) populace,“ dodává spoluautorka studie Sonja Fordhamová, prezidentka organizace Shark Advocates International. „Je to složité, protože existuje silný tlak ze strany rybářského průmyslu na ochranu jeho krátkodobých ekonomických zájmů,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...