Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

„Je to první velký obraz toho, jak žraloci vymírají,“ uvedl pro odborný časopis Science mořský ekolog Nuno Queiroz. Ten se na novém výzkumu nepodílel, ale považuje ho za velmi kvalitní a vypovídající. Tím hlavním, co tato práce přináší, je podle vědce z Výzkumného centra pro biodiverzitu a genetické zdroje globální záběr výzkumu, který tak poskytuje představu o celkovém stavu planety. Tedy že žraloci, kteří z nějakého místa na Zemi zmizeli, se nikam jinam nepřesunuli. Vymřeli.

Žraloci jsou lidskou kořistí celá milénia, nejstarší důkazy jsou staré víc než osm tisíc let. Přes svou nebezpečnost totiž poskytují lidem nejen maso, ale také zuby a kůži, které se bohatě využívaly v mnoha pobřežních a ostrovních komunitách. Během dvacátého století se stal lov žraloků díky moderním technologiím výrazně snadnějším, stoupla tak i obliba některých částí žraločích těl, hlavně ploutví. A žábry jiných paryb – rejnoků – se zase staly masivní součástí tradiční čínské medicíny.

Celá řada studií naznačovala, že v některých oblastech oceánů ubývá tamních druhů žraloků a rejnoků, ale chyběl globální obraz ze všech oceánů.

Ten teď vznikl díky studii vedené kalifornskými vědci. Ti se podívali na 31 druhů oceánských žraloků a rejnoků – což jsou všechny druhy, které žijí v otevřeném oceánu. Vynechali druhy žijící na útesech a ty pobřežní, jimž se chtějí věnovat samostatně v navazujícím výzkumu. Na základě dlouhodobých údajů z rybářských a výzkumných průzkumů biologové vypočítali, jak se žraločí populace změnily od roku 1970.

„Některé poklesy jsou ohromující,“ popisuje Nicholas Dulvy z kalifornské Univerzity Simona Frasera, který je spoluautorem práce, jež vyšla na začátku letošního roku v odborném časopise Nature.

Srovnání s minulostí

Ztráty druhů vyniknou zejména při pohledu do nedávné minulosti. Ještě kolem roku 1980 byla ohrožená jen asi třetina ze zmíněných jednatřiceti druhů, v současné době hrozí vyhynutí celým 75 procentům. Za nejničivější dobu považují autoři poslední dekádu, právě během ní podle nich došlo k nejvýraznějším negativním změnám.

Když vědci hledali možné příčiny úbytku, našli vlastně jen jednu, která měla zásadní vliv – rybolov. Ten, na rozdíl od žraloků, prošel výraznou modernizací. „Predátor“ v tomto případě dokázal projít rychlejší evolucí než jeho kořist, tedy právě žraloci – v porovnání s rokem 1970 jsou totiž dnes rybářské lodě větší a používá se na nich účinnější vybavení.

Účinná ochrana existuje

Dobrou zprávou podle autorů je, že se v posledních letech také ukázalo, že se žraloci dají účinně ochraňovat. A že tato opatření i fungují, pokud se pro ně podaří sehnat dostatečnou podporu. Například žralok bílý se díky tomuto druhu ochrany vrací zpět na východní a západní pobřeží USA.

„Spojené státy jsou jednou z mála zemí, které byly skutečně úspěšné při zvrácení prudkého poklesu (žraločí) populace,“ dodává spoluautorka studie Sonja Fordhamová, prezidentka organizace Shark Advocates International. „Je to složité, protože existuje silný tlak ze strany rybářského průmyslu na ochranu jeho krátkodobých ekonomických zájmů,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Dnes se rozhodne.“ Dobrovolníci opět zkouší zachránit keporkaka v Německu

Tým dobrovolníků na severu Německa zahájil další pokus o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který by ji měl dopravit z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 4 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 8 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 9 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
včera v 16:05

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
včera v 14:54

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
včera v 12:34

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
včera v 10:11
Načítání...