Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

„Je to první velký obraz toho, jak žraloci vymírají,“ uvedl pro odborný časopis Science mořský ekolog Nuno Queiroz. Ten se na novém výzkumu nepodílel, ale považuje ho za velmi kvalitní a vypovídající. Tím hlavním, co tato práce přináší, je podle vědce z Výzkumného centra pro biodiverzitu a genetické zdroje globální záběr výzkumu, který tak poskytuje představu o celkovém stavu planety. Tedy že žraloci, kteří z nějakého místa na Zemi zmizeli, se nikam jinam nepřesunuli. Vymřeli.

Žraloci jsou lidskou kořistí celá milénia, nejstarší důkazy jsou staré víc než osm tisíc let. Přes svou nebezpečnost totiž poskytují lidem nejen maso, ale také zuby a kůži, které se bohatě využívaly v mnoha pobřežních a ostrovních komunitách. Během dvacátého století se stal lov žraloků díky moderním technologiím výrazně snadnějším, stoupla tak i obliba některých částí žraločích těl, hlavně ploutví. A žábry jiných paryb – rejnoků – se zase staly masivní součástí tradiční čínské medicíny.

Celá řada studií naznačovala, že v některých oblastech oceánů ubývá tamních druhů žraloků a rejnoků, ale chyběl globální obraz ze všech oceánů.

Ten teď vznikl díky studii vedené kalifornskými vědci. Ti se podívali na 31 druhů oceánských žraloků a rejnoků – což jsou všechny druhy, které žijí v otevřeném oceánu. Vynechali druhy žijící na útesech a ty pobřežní, jimž se chtějí věnovat samostatně v navazujícím výzkumu. Na základě dlouhodobých údajů z rybářských a výzkumných průzkumů biologové vypočítali, jak se žraločí populace změnily od roku 1970.

„Některé poklesy jsou ohromující,“ popisuje Nicholas Dulvy z kalifornské Univerzity Simona Frasera, který je spoluautorem práce, jež vyšla na začátku letošního roku v odborném časopise Nature.

Srovnání s minulostí

Ztráty druhů vyniknou zejména při pohledu do nedávné minulosti. Ještě kolem roku 1980 byla ohrožená jen asi třetina ze zmíněných jednatřiceti druhů, v současné době hrozí vyhynutí celým 75 procentům. Za nejničivější dobu považují autoři poslední dekádu, právě během ní podle nich došlo k nejvýraznějším negativním změnám.

Když vědci hledali možné příčiny úbytku, našli vlastně jen jednu, která měla zásadní vliv – rybolov. Ten, na rozdíl od žraloků, prošel výraznou modernizací. „Predátor“ v tomto případě dokázal projít rychlejší evolucí než jeho kořist, tedy právě žraloci – v porovnání s rokem 1970 jsou totiž dnes rybářské lodě větší a používá se na nich účinnější vybavení.

Účinná ochrana existuje

Dobrou zprávou podle autorů je, že se v posledních letech také ukázalo, že se žraloci dají účinně ochraňovat. A že tato opatření i fungují, pokud se pro ně podaří sehnat dostatečnou podporu. Například žralok bílý se díky tomuto druhu ochrany vrací zpět na východní a západní pobřeží USA.

„Spojené státy jsou jednou z mála zemí, které byly skutečně úspěšné při zvrácení prudkého poklesu (žraločí) populace,“ dodává spoluautorka studie Sonja Fordhamová, prezidentka organizace Shark Advocates International. „Je to složité, protože existuje silný tlak ze strany rybářského průmyslu na ochranu jeho krátkodobých ekonomických zájmů,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...