Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

„Je to první velký obraz toho, jak žraloci vymírají,“ uvedl pro odborný časopis Science mořský ekolog Nuno Queiroz. Ten se na novém výzkumu nepodílel, ale považuje ho za velmi kvalitní a vypovídající. Tím hlavním, co tato práce přináší, je podle vědce z Výzkumného centra pro biodiverzitu a genetické zdroje globální záběr výzkumu, který tak poskytuje představu o celkovém stavu planety. Tedy že žraloci, kteří z nějakého místa na Zemi zmizeli, se nikam jinam nepřesunuli. Vymřeli.

Žraloci jsou lidskou kořistí celá milénia, nejstarší důkazy jsou staré víc než osm tisíc let. Přes svou nebezpečnost totiž poskytují lidem nejen maso, ale také zuby a kůži, které se bohatě využívaly v mnoha pobřežních a ostrovních komunitách. Během dvacátého století se stal lov žraloků díky moderním technologiím výrazně snadnějším, stoupla tak i obliba některých částí žraločích těl, hlavně ploutví. A žábry jiných paryb – rejnoků – se zase staly masivní součástí tradiční čínské medicíny.

Celá řada studií naznačovala, že v některých oblastech oceánů ubývá tamních druhů žraloků a rejnoků, ale chyběl globální obraz ze všech oceánů.

Ten teď vznikl díky studii vedené kalifornskými vědci. Ti se podívali na 31 druhů oceánských žraloků a rejnoků – což jsou všechny druhy, které žijí v otevřeném oceánu. Vynechali druhy žijící na útesech a ty pobřežní, jimž se chtějí věnovat samostatně v navazujícím výzkumu. Na základě dlouhodobých údajů z rybářských a výzkumných průzkumů biologové vypočítali, jak se žraločí populace změnily od roku 1970.

„Některé poklesy jsou ohromující,“ popisuje Nicholas Dulvy z kalifornské Univerzity Simona Frasera, který je spoluautorem práce, jež vyšla na začátku letošního roku v odborném časopise Nature.

Srovnání s minulostí

Ztráty druhů vyniknou zejména při pohledu do nedávné minulosti. Ještě kolem roku 1980 byla ohrožená jen asi třetina ze zmíněných jednatřiceti druhů, v současné době hrozí vyhynutí celým 75 procentům. Za nejničivější dobu považují autoři poslední dekádu, právě během ní podle nich došlo k nejvýraznějším negativním změnám.

Když vědci hledali možné příčiny úbytku, našli vlastně jen jednu, která měla zásadní vliv – rybolov. Ten, na rozdíl od žraloků, prošel výraznou modernizací. „Predátor“ v tomto případě dokázal projít rychlejší evolucí než jeho kořist, tedy právě žraloci – v porovnání s rokem 1970 jsou totiž dnes rybářské lodě větší a používá se na nich účinnější vybavení.

Účinná ochrana existuje

Dobrou zprávou podle autorů je, že se v posledních letech také ukázalo, že se žraloci dají účinně ochraňovat. A že tato opatření i fungují, pokud se pro ně podaří sehnat dostatečnou podporu. Například žralok bílý se díky tomuto druhu ochrany vrací zpět na východní a západní pobřeží USA.

„Spojené státy jsou jednou z mála zemí, které byly skutečně úspěšné při zvrácení prudkého poklesu (žraločí) populace,“ dodává spoluautorka studie Sonja Fordhamová, prezidentka organizace Shark Advocates International. „Je to složité, protože existuje silný tlak ze strany rybářského průmyslu na ochranu jeho krátkodobých ekonomických zájmů,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 3 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 18 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...