Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

„Je to první velký obraz toho, jak žraloci vymírají,“ uvedl pro odborný časopis Science mořský ekolog Nuno Queiroz. Ten se na novém výzkumu nepodílel, ale považuje ho za velmi kvalitní a vypovídající. Tím hlavním, co tato práce přináší, je podle vědce z Výzkumného centra pro biodiverzitu a genetické zdroje globální záběr výzkumu, který tak poskytuje představu o celkovém stavu planety. Tedy že žraloci, kteří z nějakého místa na Zemi zmizeli, se nikam jinam nepřesunuli. Vymřeli.

Žraloci jsou lidskou kořistí celá milénia, nejstarší důkazy jsou staré víc než osm tisíc let. Přes svou nebezpečnost totiž poskytují lidem nejen maso, ale také zuby a kůži, které se bohatě využívaly v mnoha pobřežních a ostrovních komunitách. Během dvacátého století se stal lov žraloků díky moderním technologiím výrazně snadnějším, stoupla tak i obliba některých částí žraločích těl, hlavně ploutví. A žábry jiných paryb – rejnoků – se zase staly masivní součástí tradiční čínské medicíny.

Celá řada studií naznačovala, že v některých oblastech oceánů ubývá tamních druhů žraloků a rejnoků, ale chyběl globální obraz ze všech oceánů.

Ten teď vznikl díky studii vedené kalifornskými vědci. Ti se podívali na 31 druhů oceánských žraloků a rejnoků – což jsou všechny druhy, které žijí v otevřeném oceánu. Vynechali druhy žijící na útesech a ty pobřežní, jimž se chtějí věnovat samostatně v navazujícím výzkumu. Na základě dlouhodobých údajů z rybářských a výzkumných průzkumů biologové vypočítali, jak se žraločí populace změnily od roku 1970.

„Některé poklesy jsou ohromující,“ popisuje Nicholas Dulvy z kalifornské Univerzity Simona Frasera, který je spoluautorem práce, jež vyšla na začátku letošního roku v odborném časopise Nature.

Srovnání s minulostí

Ztráty druhů vyniknou zejména při pohledu do nedávné minulosti. Ještě kolem roku 1980 byla ohrožená jen asi třetina ze zmíněných jednatřiceti druhů, v současné době hrozí vyhynutí celým 75 procentům. Za nejničivější dobu považují autoři poslední dekádu, právě během ní podle nich došlo k nejvýraznějším negativním změnám.

Když vědci hledali možné příčiny úbytku, našli vlastně jen jednu, která měla zásadní vliv – rybolov. Ten, na rozdíl od žraloků, prošel výraznou modernizací. „Predátor“ v tomto případě dokázal projít rychlejší evolucí než jeho kořist, tedy právě žraloci – v porovnání s rokem 1970 jsou totiž dnes rybářské lodě větší a používá se na nich účinnější vybavení.

Účinná ochrana existuje

Dobrou zprávou podle autorů je, že se v posledních letech také ukázalo, že se žraloci dají účinně ochraňovat. A že tato opatření i fungují, pokud se pro ně podaří sehnat dostatečnou podporu. Například žralok bílý se díky tomuto druhu ochrany vrací zpět na východní a západní pobřeží USA.

„Spojené státy jsou jednou z mála zemí, které byly skutečně úspěšné při zvrácení prudkého poklesu (žraločí) populace,“ dodává spoluautorka studie Sonja Fordhamová, prezidentka organizace Shark Advocates International. „Je to složité, protože existuje silný tlak ze strany rybářského průmyslu na ochranu jeho krátkodobých ekonomických zájmů,“ doplnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.