Oceán

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.

Paleontologové z Manitoba Museum a Royal Ontario Museum popsali nového pozoruhodného dravce starého 506 milionů let. Výsledky byly oznámeny v článku v časopise Royal Society Open Science.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.

Dříve hojná ryba pomalu mizí z prodejních pultů. Příliš intenzivní rybolov totiž snížil její množství natolik, že už ekologické organizace varují před jejich další konzumací.

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.

Propast Calypso je temná trhlina na dně jinak poměrně mělkého Středozemního moře, sahá až do hloubky 5112 metrů. Při jejím detailním zkoumání tam však oceánologové nenašli žádné pozoruhodné formy života, jen spousty odpadků.

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.

Výzkum čínských vědců výrazně obohatil poznání života, který obývá hlubiny pozemských oceánů. Devadesát procent druhů, které tam našli, věda doposud neznala.

Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.

Světová soutěž podvodní fotografie Underwater Photographer of the Year vyhlásila vítěze svého posledního ročníku. Letos titul získal španělský fotograf za snímek mláděte a matky velkého kytovce keporkaka.

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Vědci objevili druh stejnonožce, který měří kolem třiceti centimetrů. Jméno Bathynomus vaderi dostal podle slavného napraveného padoucha z filmové série Star Wars Dartha Vadera, jehož helmu dle přírodovědců připomíná hlava mořského živočicha.

Na východě Dánska se našel kus zkamenělých zvratků z doby, kdy se po Zemi ještě proháněli dinosauři. Podle odborníků je po sobě zanechala ryba, která pozřela živočichy žijící na dně moře a nestravitelné části vyvrhla.

Tučňáky a ploutvonožce na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku ohrožuje blížící se obrovský ledovec, píše server britského deníku The Times. Vědci se obávají, že by na ostrově mohl vyhubit celé kolonie zvířat.

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet.

Žraloci obrovští patří k nejzáhadnějším obyvatelům mořských hlubin. O chování dospělých se ví jen málo. Teď se ale podařilo poprvé zblízka nafilmovat, jak vypadají námluvy těchto až dvanáct metrů dlouhých mořských obrů.

Kosatky u portugalského pobřeží vážně poničily plachetnici plující pod norskou vlajkou. Plavidlo přišlo mimo jiné o kormidlo, napsala agentura DPA. Dva členové posádky vyvázli bez zranění. Podobné incidenty byly dříve výjimečné, v posledních letech jsou ale hlášeny stále častěji.