Oceán

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.

Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet.

Žraloci obrovští patří k nejzáhadnějším obyvatelům mořských hlubin. O chování dospělých se ví jen málo. Teď se ale podařilo poprvé zblízka nafilmovat, jak vypadají námluvy těchto až dvanáct metrů dlouhých mořských obrů.

Kosatky u portugalského pobřeží vážně poničily plachetnici plující pod norskou vlajkou. Plavidlo přišlo mimo jiné o kormidlo, napsala agentura DPA. Dva členové posádky vyvázli bez zranění. Podobné incidenty byly dříve výjimečné, v posledních letech jsou ale hlášeny stále častěji.

Sledi v Baltu jsou drobné, plankton konzumující rybky. Teď ale rybáři upozornili biology na novou populaci, která má mnohem větší těla, a navíc se živí jinými rybami.

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

Léky i drogy stále více pronikají do životního prostředí. Dalším důkazem je nový výzkum amerických vědců, kteří v tělech delfínů našli stopy léčiv používaných v lidské medicíně, včetně syntetické drogy fentanyl.

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.

Mexičtí vědci poprvé popsali, že kosatky ve smečkách umí ulovit i největší žijící parybu – až čtrnáctimetrového žraloka obrovského. Útoky jsou zatím spojené s jedním dospělým samcem.

Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.

Tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí, které způsobuje právě i hromadění plastů v oceánech.

Tučňákům, kteří se adaptovali na život v Africe, hrozí vyhynutí. Ohrožuje je lidská činnost i změny klimatu, a tak se biologové pokoušejí najít cestu, jak dát tomuto druhu naději i do budoucna.

Téměř polovině tropických druhů korálů, které tvoří korálové útesy, hrozí vyhynutí, uvádí zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody (UICN). Na vině je podle vědců klimatická změna způsobená člověkem.

Větší masakr ještě vědci nikdy nepozorovali. Během několika hodin pohltily hladové tlamy predátorů přibližně deset milionů zvířat. Událost, která se odehrála roku 2014 v oceánu, teď popsal mezinárodní vědecký tým.

Ústřice kdysi tvořily rozsáhlé útesy podél většiny evropského pobřeží. Ale před více než sto lety tyto složité ekosystémy zanikly, ukazuje nový výzkum.

Vědci už roky předpokládají, že mořští kytovci nemají rádi sonar. Podle řady výzkumů by měl mít negativní dopad na jejich chování. Dokonce bývá někdy spojován s chováním sebevražedným, kdy velryby a delfíni končí mrtví na pobřeží. Celý fenomén je ale zatím nedostatečně prozkoumaný. Změnit se to teď pokusili přírodovědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz.

Společná studie australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) a čínské Akademie věd zjistila, že množství oblastí s výrazně teplejší vodou v hlubinách oceánů může být značně podhodnocené. Poukazuje to na dosud z velké části přehlížený aspekt oteplování moří, napsala agentura Reuters.

Američtí vědci zjistili, že ve vzduchu, který vydechují volně žijící delfíni, jsou přítomné částice mikroplastů. Protože vycházejí z dýchacího aparátu, je podle biologů pravděpodobné, že je kytovci vdechli.

Lidstvo se na stromy, půdu a mikroorganismy v oceánech spoléhá jako na pohlcovače oxidu uhličitého. Jenže nové údaje ukazují, že se na tyto procesy nedá úplně vsadit.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k jednomu z Jupiterových měsíců sondu Europa Clipper. Míří k měsíci Europa, kterému podle dosavadních měření dominuje obří oceán ukrytý pod vrstvou ledu. Sonda má proto zjistit, zda na Europě panují podmínky potřebné pro vznik života. Původně mělo těleso startovat 10. října, NASA však svou největší misi k cizím planetám kvůli hurikánu Milton odložila.

Plastový odpad z rybářského průmyslu pokrývá pobřeží poloostrova Valdés v argentinské Patagonii a ohrožuje životy lachtanů, rypoušů, ryb, tučňáků a velryb – a škodí i lidskému zdraví. Oblast byla pro své přírodní krásy prohlášena za světové dědictví UNESCO, jedná se také o jednu z hlavních turistických destinací v zemi. Teď jsou tamní pláže posety bednami, sítěmi, bójkami a dalšími rybářskými nástroji, mezi kterými se někde rozkládají mrtvoly zvířat. Podle studie z roku 2020 by se množství plastového odpadu, který proudí do oceánů a dusí mořské živočichy, mohlo v příštích dvaceti letech ztrojnásobit, pokud společnosti a vlády nepřijmou drastická opatření.

Vědci popsali novou populaci kosatek, která žije u pobřeží jihoamerického Chile. Umí lovit delfíny a o kořist se spravedlivě dělí, ukázal výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Frontiers in Marine Science.

Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k ochutnávání svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti.