Oceán

Nový výzkum odhalil, že ani mořští savci, kteří tráví většinu života hluboko pod hladinou oceánu, nejsou imunní vůči toxickým chemikáliím. Vědci odhalili u velryby a delfínů bezprecedentní úroveň kontaminace takzvanými věčnými chemikáliemi, známými pod zkratkou PFAS.

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Chapadla medúzy se mohou oceánem táhnout až na desítky metrů. A může jich mít až dvanáct set. Právě tohoto tvora nafilmoval zcela zblízka kanadský potápěč John Roney v chladných vodách Tichého oceánu.

Během nedávných bouří zaznamenaly evropské satelity obří vlny na volném oceánu. Měly průměrnou výšku kolem dvaceti metrů, tedy asi jako věž českého vesnického kostelíku. Vyšší vlny zatím družice nikdy nepozorovaly, oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA).

Když se v nějaké oblasti zakáže rybaření pomocí takzvaných vlečných sítí, tak to znamená, že toto místo dostane novou naději. Sice to trvá celé roky, ale podle analýzy švédských vědců se tam život nakonec vrací.

Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je v současnosti každá část oceánu zasažena takzvanou trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává organizace Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, jež mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, životy lidí a jejich zdroje obživy.

Evropa je výrazně teplejší a tedy vhodnější pro život než třeba Kanada, která leží stejně severně. Je to díky Golfskému proudu, který ale podle řady studií začne už brzy slábnout. Experti varují před možnými dopady.

Největší masové vymírání mořských hvězdic přineslo možná až miliardy mrtvých zvířat. A vědeckou záhadu, kterou vědci rozluštili až dvanáct let poté, co se odehrála.

Když oceány zasáhnou vlny veder, písně plejtváků se stávají nejen vzácnějšími, ale také tiššími. Vědci se obávají, že s oteplujícím se světem se stanou oceány mnohem prázdnějším místem.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.

O první takzvané klimatické vízum v Austrálii už žádá přes čtyři tisíce obyvatel tichomořského souostroví Tuvalu, což je asi 42 procent populace. Píše to japonská agentura Kjódó. V důsledku změn klimatu se zvyšuje hladina oceánu, což ohrožuje existenci souostroví.

Kosatky se navzájem čistí chaluhami, zjistili američtí vědci. Jde podle nich o první zaznamenaný příklad takového používání nástrojů u mořských živočichů. Toto chování se podle zpravodajského webu The Guardian vyskytlo u pobřeží Kanady a Spojených států u kytovců, které vědci sledovali za použití dronů.

Bizarní spolupráci popsali američtí oceánologové. Zjistili, že některé druhy hlubokomořských pavouků si na svých tělech chovají kolonie bakterií, jimiž se pak živí. Nový výzkum tím odhalil úplně nové chování těchto tvorů.

Pět desítek státníků se sjelo do Nice. Mají se shodnout na sérii opatření proti znečišťování a drancování světových moří. Jejich hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, vyzývá k ratifikaci mezinárodní dohody, která by třicet procent hladiny oceánů zaštítila nejpřísnější ochranou. „Je naprosto šílené drancovat místa, která ani neznáme. Je to naprosté šílenství!“ uvedl Macron. Jedním z cílů summitu je také zastavení některých praktik včetně vlečného rybolovu, kdy lodí tažená síť ničí mořské dno.

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.

Americká federální agentura zveřejnila oficiální předpověď letošní hurikánové sezony. Ta může být ničivější, než je průměr. Spojené státy budou bouřlivé období zvládat v době, kdy organizace, které mají hurikány řešit, čelí propouštění a nejistotě.

Když se Země oteplí o 1,5 stupně Celsia, povede to k nekontrolovatelnému zvyšování hladiny oceánů, což způsobí „katastrofální migraci do vnitrozemí“, varují autoři nové studie. Upozorňují ale, že k tomu podle jejich modelů může dojít, i když se podaří udržet teploty pod 1,2 stupně.

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.

Paleontologové z Manitoba Museum a Royal Ontario Museum popsali nového pozoruhodného dravce starého 506 milionů let. Výsledky byly oznámeny v článku v časopise Royal Society Open Science.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.