Oceán

Vědci zjistili, že na dně oceánu vzniká kyslík. Protože se to děje v temnotě, kam nikdy nepronikne světlo, říkají mu „temný kyslík“. Objev podle autorů nové studie naznačuje, že je zapotřebí zamyslet se nad tím, jestli moderní život na Zemi nemohl vzniknout jinak, než se píše v učebnicích.

Tuňák obecný se vrací do Tichého oceánu výrazně rychleji, než se dosud odhadovalo. Tato velká, až dva a půl metru dlouhá ryba ohrožená nadměrným rybolovem dosáhla stavů, které vědci očekávali až za deset let. Oznámil to americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Žraloky ohrožuje nadměrný rybolov, úbytek přirozeného prostředí, ale i změny klimatu. Právě poslední z těchto vlivů teď vědci prozkoumali s ohledem na schopnost žraloků přežít oteplování. Mořští biologové se podívali konkrétně na jeden z menších druhů těchto paryb – na máčku skvrnitou. Šanci má přežít i v nejméně příznivém scénáři, významně by jich ale ubylo.

Období covidové pandemie přineslo spoustu neštěstí: úmrtí, ztráty sociálních kontaktů, obavy z neznámého i reálné snížení bohatství. To ale platilo u lidí, u keporkaků se podle nové studie naopak nálada výrazně zlepšila. Vědci tvrdí, že tak dobře naladěné tyto velké kytovce předtím nepozorovali.

Na začátku července lidé na pláži na Novém Zélandu zřejmě nalezli exemplář málo známého druhu kytovce. Podle agentury DPA o tom v pondělí informovalo novozélandské ministerstvo pro ochranu přírody. Nález musí ještě potvrdit genetická analýza.

Na pobřeží Orknejí severně od Skotska uvázlo 77 kulohlavců, všichni přes snahu dobrovolníků uhynuli. První pomoc zvířatům poskytli veterináři z charitativního Sdružení britských potápěčů na záchranu mořských živočichů (BDMLR), uvedla BBC News.

Znečištění vody odpadem je stále větší problém, byť už se to netýká celého světa. Nová studie popsala, které regiony nezvládají odpadové hospodářství nejvíc.

Chobotnice se normálně o své potomky nestarají. Vědci ale v hlubinách oceánu natočili zatím neznámý druh hlavonožce, který je výjimkou.

Proč si vlastně mláďata tolika druhů hrají? Bere jim to spoustu energie, kterou by mohla investovat do růstu, mohou si při skotačení ublížit, jsou během něj zranitelnější predátory. K čemu jim hraní je, vědci zatím úplně přesně neví, ale teď popsali zajímavý vzorec chování u delfínů.

Islandská vláda oznámila, že nepřestane podporovat komerční lov velryb, rozhodla o přidělení nových kvót na další rok. Řada ekologických organizací proti tomuto kroku vyjádřila své rozhořčení.

Produkce vodních živočichů z farem poprvé překonala úlovky z tradičního rybolovu, uvádí ve své nejnovější zprávě o stavu světového rybolovu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Zpráva posiluje naději, že akvakultura může uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po mořských plodech. Celosvětová produkce rybolovu a akvakultury v roce 2022 činila rekordních 223,2 milionu tun.

Panamská vláda tento týden zahájila plán, jehož cílem je přesunout na pevninu obyvatele malého ostrova, který ohrožuje stoupající hladina moře, uvedla tisková agentura EFE. Program se bude týkat zhruba 1200 lidí. Vláda poukazuje na to, že ve zranitelné situaci jsou i další ostrovy.

Mořské vydry používají nástroje jako kladiva či kovadliny. Kalani, jak se těmto savcům také říká, jsou při práci s nimi výjimečně obratní, přičemž samice jsou úspěšnější než samci. Vědci teď poprvé popsali, proč to vydry dělají a jak jim to konkrétně pomáhá.

„Nebudou oceány, nebude život. Nebudou oceány, nebudeme my,“ říká Sylvia Earleová, která bojuje desítky let za záchranu oceánů. Je oceánoložka, průzkumnice, mořská bioložka a také bývalá hlavní vědkyně amerického úřadu pro oceány a atmosféru.

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

O záměru zařadit tyto kytovce mezi lovené druhy informoval ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši. Tokio obnovilo komerční lov velryb před pěti lety poté, co země vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), připomněla agentura Reuters.

V posledních letech se objevují obavy, že by mohl zkolabovat Golfský proud, který „zásobuje“ Evropu teplem. Tým amerických vědců se tak pokusil zjistit, jak stabilní systém oceánských proudů je.

Téměř 30 kulohlavců ve čtvrtek uhynulo poté, co uvázli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Více než stovka dalších se ale nakonec dokázala vrátit na volné moře. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní představitele, podle nichž se do záchranné akce zapojily stovky dobrovolníků i expertů.

Před nástupem dinosaurů vládli světovým mořím ichtyosauři – plazi, kterým se říká česky někdy i ryboještěři. Nový objev ukazuje, jak neuvěřitelných rozměrů mohli dosahovat: ti největší konkurovali moderním plejtvákům.

Vědci poprvé na světě vedli „konverzaci“ s velrybou. Teď se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Toto setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC.

Hurikány získávají svou energii z oceánu. Odebírají z něj teplo a tím pohánějí svůj ničivý pohyb. A protože letos mají oceány nejvyšší teplotu v dějinách měření, přibývá obav z toho, jak silná bude hurikánová sezona.

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.

Mezinárodní tým vědců strávil několik posledních týdnů na palubě výzkumné lodi průzkumem východní části tropického Tichého oceánu. Jejich cílem bylo zjistit, co žije čtyři tisíce metrů pod hladinou, v místech, kde by v budoucnu mohla probíhat hlubokomořská těžba.

Pozemní měřicí zařízení a letecký radar provozovaný na severovýchodě Grónska ukazují, kolik ledu ztrácí tamní ledovec. Podle měření provedených Institutem Alfreda Wegenera se jeho tloušťka od roku 1998 snížila o více než 160 metrů. Teplá oceánská voda proudící pod ním totiž rozpouští led zespodu.