Satelity zachytily na volném moři vlny vyšší než kostelní věž

Během nedávných bouří zaznamenaly evropské satelity obří vlny na volném oceánu. Měly průměrnou výšku kolem dvaceti metrů, tedy asi jako věž českého vesnického kostelíku. Vyšší vlny zatím družice nikdy nepozorovaly, oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA).

Objev je podle vědců velmi důležitý, ukazuje totiž, co se na otevřeném moři děje mimo zraky lidí.

Získaná data se dají využít nejen pro lepší pochopení toho, jak se vlny chovají, ale také pro předpovědi škod. Satelitní měření navíc odhalují, že oceánské vlny fungují jako „poslové“ bouří – i když bouře samotná nedosáhne pevniny, její vlny mohou urazit obrovské vzdálenosti, a přinést tak ničivou energii až na vzdálená pobřeží.

Vítr a voda

Vln existuje celá řada. Ty nejčastější lidé znají, když voda naráží na pobřeží. Mnohem méně časté a známé jsou ty vznikající na volném oceánu, za jejichž původ mohou právě bouřky.

Tyto dlouhé vlny se šíří přes oceány a jejich vlastnosti – jako je třeba perioda nebo čas mezi jejich vrcholy – se dají využít pro předpovědi výšky a síly bouře. Například perioda 20 sekund znamená, že velká vlna přichází každých 20 sekund.

Vlna během bouře Hercules
Zdroj: ESA/Copernicus

Extrémy i přecenění vln

Vědci analyzovali satelitní data o vlnách od konce dvacátého století až do současnosti. Zjistili, že v letech 2023 a 2024 vznikaly vlny průměrně mnohem vyšší než kdykoliv předtím. Speciálně se zaměřili na vrchol bouře Eddie, u níž bylo podezření, že právě ona přinesla vlny nejvyšší – a potvrdilo se to.

Modely ukazují, že vůbec nejvyšší – třiadvacetimetrová – vlna za posledních 34 let se vyskytla v lednu 2014, kdy atlantická bouře Hercules vyvolala vlnobití, které působilo vážné škody od Maroka po Irsko.

Zajímavé je, že nová pozorování mírně snižují nebezpečnost těchto vln. Předpokládá se, že tyto velmi dlouhé vlny na volném oceánu nesou obrovské množství energie. Nová analýza ale ukazuje, že se toto množství systematicky přeceňovalo.

Výzkum bude pokračovat i v dalších letech. Dalším krokem je propojit výsledky s klimatickými modely. Vědci předpokládají, že jedním z faktorů, které mají vliv na výšku vln vliv, jsou změny klimatu. Současně ale existuje řada dalších vlivů, které by mohly být podobně silné. Detailnější analýzy by mohly pomoci předpovídat příchod tohoto ničivého fenoménu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 1 hhodinou

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 3 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
včera v 09:03

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026
Načítání...