Satelity zachytily na volném moři vlny vyšší než kostelní věž

Během nedávných bouří zaznamenaly evropské satelity obří vlny na volném oceánu. Měly průměrnou výšku kolem dvaceti metrů, tedy asi jako věž českého vesnického kostelíku. Vyšší vlny zatím družice nikdy nepozorovaly, oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA).

Objev je podle vědců velmi důležitý, ukazuje totiž, co se na otevřeném moři děje mimo zraky lidí.

Získaná data se dají využít nejen pro lepší pochopení toho, jak se vlny chovají, ale také pro předpovědi škod. Satelitní měření navíc odhalují, že oceánské vlny fungují jako „poslové“ bouří – i když bouře samotná nedosáhne pevniny, její vlny mohou urazit obrovské vzdálenosti, a přinést tak ničivou energii až na vzdálená pobřeží.

Vítr a voda

Vln existuje celá řada. Ty nejčastější lidé znají, když voda naráží na pobřeží. Mnohem méně časté a známé jsou ty vznikající na volném oceánu, za jejichž původ mohou právě bouřky.

Tyto dlouhé vlny se šíří přes oceány a jejich vlastnosti – jako je třeba perioda nebo čas mezi jejich vrcholy – se dají využít pro předpovědi výšky a síly bouře. Například perioda 20 sekund znamená, že velká vlna přichází každých 20 sekund.

Vlna během bouře Hercules
Zdroj: ESA/Copernicus

Extrémy i přecenění vln

Vědci analyzovali satelitní data o vlnách od konce dvacátého století až do současnosti. Zjistili, že v letech 2023 a 2024 vznikaly vlny průměrně mnohem vyšší než kdykoliv předtím. Speciálně se zaměřili na vrchol bouře Eddie, u níž bylo podezření, že právě ona přinesla vlny nejvyšší – a potvrdilo se to.

Modely ukazují, že vůbec nejvyšší – třiadvacetimetrová – vlna za posledních 34 let se vyskytla v lednu 2014, kdy atlantická bouře Hercules vyvolala vlnobití, které působilo vážné škody od Maroka po Irsko.

Zajímavé je, že nová pozorování mírně snižují nebezpečnost těchto vln. Předpokládá se, že tyto velmi dlouhé vlny na volném oceánu nesou obrovské množství energie. Nová analýza ale ukazuje, že se toto množství systematicky přeceňovalo.

Výzkum bude pokračovat i v dalších letech. Dalším krokem je propojit výsledky s klimatickými modely. Vědci předpokládají, že jedním z faktorů, které mají vliv na výšku vln vliv, jsou změny klimatu. Současně ale existuje řada dalších vlivů, které by mohly být podobně silné. Detailnější analýzy by mohly pomoci předpovídat příchod tohoto ničivého fenoménu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Švýcarsku sílí klimatický fatalismus

Ačkoli Švýcarsko patří k nejrychleji se oteplujícím zemím světa, podle nového mezinárodního průzkumu společnosti Ipsos tam sílí nezájem o klimatickou změnu i přesvědčení, že na řešení jejích dopadů je už pozdě.
před 16 hhodinami

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 17 hhodinami

Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.
před 17 hhodinami

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 19 hhodinami
Načítání...