Satelity zachytily na volném moři vlny vyšší než kostelní věž

Během nedávných bouří zaznamenaly evropské satelity obří vlny na volném oceánu. Měly průměrnou výšku kolem dvaceti metrů, tedy asi jako věž českého vesnického kostelíku. Vyšší vlny zatím družice nikdy nepozorovaly, oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA).

Objev je podle vědců velmi důležitý, ukazuje totiž, co se na otevřeném moři děje mimo zraky lidí.

Získaná data se dají využít nejen pro lepší pochopení toho, jak se vlny chovají, ale také pro předpovědi škod. Satelitní měření navíc odhalují, že oceánské vlny fungují jako „poslové“ bouří – i když bouře samotná nedosáhne pevniny, její vlny mohou urazit obrovské vzdálenosti, a přinést tak ničivou energii až na vzdálená pobřeží.

Vítr a voda

Vln existuje celá řada. Ty nejčastější lidé znají, když voda naráží na pobřeží. Mnohem méně časté a známé jsou ty vznikající na volném oceánu, za jejichž původ mohou právě bouřky.

Tyto dlouhé vlny se šíří přes oceány a jejich vlastnosti – jako je třeba perioda nebo čas mezi jejich vrcholy – se dají využít pro předpovědi výšky a síly bouře. Například perioda 20 sekund znamená, že velká vlna přichází každých 20 sekund.

Vlna během bouře Hercules
Zdroj: ESA/Copernicus

Extrémy i přecenění vln

Vědci analyzovali satelitní data o vlnách od konce dvacátého století až do současnosti. Zjistili, že v letech 2023 a 2024 vznikaly vlny průměrně mnohem vyšší než kdykoliv předtím. Speciálně se zaměřili na vrchol bouře Eddie, u níž bylo podezření, že právě ona přinesla vlny nejvyšší – a potvrdilo se to.

Modely ukazují, že vůbec nejvyšší – třiadvacetimetrová – vlna za posledních 34 let se vyskytla v lednu 2014, kdy atlantická bouře Hercules vyvolala vlnobití, které působilo vážné škody od Maroka po Irsko.

Zajímavé je, že nová pozorování mírně snižují nebezpečnost těchto vln. Předpokládá se, že tyto velmi dlouhé vlny na volném oceánu nesou obrovské množství energie. Nová analýza ale ukazuje, že se toto množství systematicky přeceňovalo.

Výzkum bude pokračovat i v dalších letech. Dalším krokem je propojit výsledky s klimatickými modely. Vědci předpokládají, že jedním z faktorů, které mají vliv na výšku vln vliv, jsou změny klimatu. Současně ale existuje řada dalších vlivů, které by mohly být podobně silné. Detailnější analýzy by mohly pomoci předpovídat příchod tohoto ničivého fenoménu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 1 hhodinou

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 2 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 6 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 19 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 20 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 23 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
včera v 11:31
Načítání...