Satelity zachytily na volném moři vlny vyšší než kostelní věž

Během nedávných bouří zaznamenaly evropské satelity obří vlny na volném oceánu. Měly průměrnou výšku kolem dvaceti metrů, tedy asi jako věž českého vesnického kostelíku. Vyšší vlny zatím družice nikdy nepozorovaly, oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA).

Objev je podle vědců velmi důležitý, ukazuje totiž, co se na otevřeném moři děje mimo zraky lidí.

Získaná data se dají využít nejen pro lepší pochopení toho, jak se vlny chovají, ale také pro předpovědi škod. Satelitní měření navíc odhalují, že oceánské vlny fungují jako „poslové“ bouří – i když bouře samotná nedosáhne pevniny, její vlny mohou urazit obrovské vzdálenosti, a přinést tak ničivou energii až na vzdálená pobřeží.

Vítr a voda

Vln existuje celá řada. Ty nejčastější lidé znají, když voda naráží na pobřeží. Mnohem méně časté a známé jsou ty vznikající na volném oceánu, za jejichž původ mohou právě bouřky.

Tyto dlouhé vlny se šíří přes oceány a jejich vlastnosti – jako je třeba perioda nebo čas mezi jejich vrcholy – se dají využít pro předpovědi výšky a síly bouře. Například perioda 20 sekund znamená, že velká vlna přichází každých 20 sekund.

Vlna během bouře Hercules
Zdroj: ESA/Copernicus

Extrémy i přecenění vln

Vědci analyzovali satelitní data o vlnách od konce dvacátého století až do současnosti. Zjistili, že v letech 2023 a 2024 vznikaly vlny průměrně mnohem vyšší než kdykoliv předtím. Speciálně se zaměřili na vrchol bouře Eddie, u níž bylo podezření, že právě ona přinesla vlny nejvyšší – a potvrdilo se to.

Modely ukazují, že vůbec nejvyšší – třiadvacetimetrová – vlna za posledních 34 let se vyskytla v lednu 2014, kdy atlantická bouře Hercules vyvolala vlnobití, které působilo vážné škody od Maroka po Irsko.

Zajímavé je, že nová pozorování mírně snižují nebezpečnost těchto vln. Předpokládá se, že tyto velmi dlouhé vlny na volném oceánu nesou obrovské množství energie. Nová analýza ale ukazuje, že se toto množství systematicky přeceňovalo.

Výzkum bude pokračovat i v dalších letech. Dalším krokem je propojit výsledky s klimatickými modely. Vědci předpokládají, že jedním z faktorů, které mají vliv na výšku vln vliv, jsou změny klimatu. Současně ale existuje řada dalších vlivů, které by mohly být podobně silné. Detailnější analýzy by mohly pomoci předpovídat příchod tohoto ničivého fenoménu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 9 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 13 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
30. 8. 2026

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
30. 8. 2026

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
30. 8. 2026

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.