Satelity zachytily na volném moři vlny vyšší než kostelní věž

Během nedávných bouří zaznamenaly evropské satelity obří vlny na volném oceánu. Měly průměrnou výšku kolem dvaceti metrů, tedy asi jako věž českého vesnického kostelíku. Vyšší vlny zatím družice nikdy nepozorovaly, oznámila Evropská vesmírná agentura (ESA).

Objev je podle vědců velmi důležitý, ukazuje totiž, co se na otevřeném moři děje mimo zraky lidí.

Získaná data se dají využít nejen pro lepší pochopení toho, jak se vlny chovají, ale také pro předpovědi škod. Satelitní měření navíc odhalují, že oceánské vlny fungují jako „poslové“ bouří – i když bouře samotná nedosáhne pevniny, její vlny mohou urazit obrovské vzdálenosti, a přinést tak ničivou energii až na vzdálená pobřeží.

Vítr a voda

Vln existuje celá řada. Ty nejčastější lidé znají, když voda naráží na pobřeží. Mnohem méně časté a známé jsou ty vznikající na volném oceánu, za jejichž původ mohou právě bouřky.

Tyto dlouhé vlny se šíří přes oceány a jejich vlastnosti – jako je třeba perioda nebo čas mezi jejich vrcholy – se dají využít pro předpovědi výšky a síly bouře. Například perioda 20 sekund znamená, že velká vlna přichází každých 20 sekund.

Vlna během bouře Hercules
Zdroj: ESA/Copernicus

Extrémy i přecenění vln

Vědci analyzovali satelitní data o vlnách od konce dvacátého století až do současnosti. Zjistili, že v letech 2023 a 2024 vznikaly vlny průměrně mnohem vyšší než kdykoliv předtím. Speciálně se zaměřili na vrchol bouře Eddie, u níž bylo podezření, že právě ona přinesla vlny nejvyšší – a potvrdilo se to.

Modely ukazují, že vůbec nejvyšší – třiadvacetimetrová – vlna za posledních 34 let se vyskytla v lednu 2014, kdy atlantická bouře Hercules vyvolala vlnobití, které působilo vážné škody od Maroka po Irsko.

Zajímavé je, že nová pozorování mírně snižují nebezpečnost těchto vln. Předpokládá se, že tyto velmi dlouhé vlny na volném oceánu nesou obrovské množství energie. Nová analýza ale ukazuje, že se toto množství systematicky přeceňovalo.

Výzkum bude pokračovat i v dalších letech. Dalším krokem je propojit výsledky s klimatickými modely. Vědci předpokládají, že jedním z faktorů, které mají vliv na výšku vln vliv, jsou změny klimatu. Současně ale existuje řada dalších vlivů, které by mohly být podobně silné. Detailnější analýzy by mohly pomoci předpovídat příchod tohoto ničivého fenoménu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...