Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.

Vědci tvrdí, že našli podobné genetické rysy na obraze a na dopisech lidí z okolí rodiny da Vinciových. Odpovídají jedné příbuzenské linii lidí z Toskánska, odkud pocházel i Leonardo da Vinci (1452–1519). Studie se zaměřila na kresbu červenou křídou, která zobrazuje dětskou hlavu. Stylisticky je spojována s Leonardem da Vincim, ale i její autorství je mezi historiky umění sporné.

Vědci pod vedením Harindera Singha z Institutu J. Craiga Ventera v USA pomocí obzvláště šetrných technik odebrali drobné biologické vzorky z přední i zadní strany kresby. Poté analyzovali DNA pomocí moderních sekvenčních metod. Kromě rozmanité směsi bakteriální, houbové, rostlinné a zvířecí DNA vědci nalezli také lidský genetický materiál. Zajímali se zejména o fragmenty chromozomu Y, který se dědí po otcovské linii. Tyto sekvence přiřadili genetické skupině, která je dnes rozšířená ve Středomoří a také v Toskánsku.

Pro srovnání skupina zkoumala historické dopisy od příbuzného da Vinciho z patnáctého století. I tam našli markery chromozomu Y ze stejné rodičovské linie. „Toto je důležitá počáteční stopa, ale ne důkaz,“ zdůraznili zúčastnění vědci, citovaní v Science. DNA je ale vysoce rozbitá a možná pochází od několika osob, které se předmětů v průběhu staletí dotýkaly.

Také experti, které Science oslovil, se k výzkumu vyjádřili zdrženlivě. Výsledky jsou sice podle nich vědecky působivé, ale neumožňují definitivní přiřazení k samotnému da Vincimu. Chybí totiž bezpečný genetický referenční bod – Da Vinciho hrob v Amboise ve Francii byl totiž v devatenáctém století několikrát narušen a slavný umělec a vynálezce neměl žádné přímé potomky.

Co dál?

Mezinárodní projekt teď sleduje několik směrů výzkumu. Souběžně se zkoumáním uměleckých děl vědci hodlají analyzovat DNA žijících mužských potomků učencovy otcovské linie. V kostele v toskánském Vinci byly nalezeny kosti, které mohly pocházet od blízkých příbuzných.

Samotný výzkumný tým zdůrazňuje limity svých metod. Povrchová DNA na uměleckých dílech je totiž extrémně náchylná ke kontaminaci při manipulaci a skladování, k prohlášením týkajícím se genetických stop je tedy nutné přistupovat s velkou opatrností, píše agentura DPA.

Vědci přesto ve svém počínání vidí velký potenciál. Biologické stopy by v budoucnu mohly doplnit odborné znalosti v oblasti dějin umění – například při ověřování pravosti sporných děl nebo při ochraně kulturního dědictví. K jednoznačnému rozluštění genetické „šifry mistra Leonarda“ ale ještě mají daleko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 5 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 6 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 8 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 9 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 10 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
včera v 17:12‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
včera v 11:30‌‌

Léky na hubnutí mohou výjimečně způsobit slepotu, varují americké úřady

Americké úřady potvrdily podezření, že užívání moderních léků na hubnutí může vést ke vzácné poruše oka, která může skončit až úplným oslepnutím. Vědci zatím nedokázali popsat mechanismus, který toto způsobuje.
včera v 11:10‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.