Renesance

Londýnská akademie umění představuje díla tří možná nejslavnějších umělců v historii. Renesanční malíři a sochaři Leonardo da Vinci, Michelangelo a Raffael Santi se znali osobně, studovali vzájemně své práce a ovlivňovali se. Žádné velké přátelství ale mezi nimi nevzniklo, všichni tři totiž soupeřili o zakázky.

Vědci pomocí forenzních metod analyzovali slavný obraz Potopa. Je na něm totiž postava ženy, které diagnostikovali smrtelnou chorobu. Otevírá to podle nich rovnou několik dalších rovin výkladu tohoto výjimečného výtvarného díla.

Buckinghamský palác zpřístupnil veřejnosti mimořádnou výstavu ze sbírek britského krále Karla III. Představuje na sto šedesát kreseb z období renesance. Tři desítky těchto skic a studií od Leonarda da Vinciho nebo Michelangela jsou vystaveny dokonce vůbec poprvé.

Snaha zakrývat fyzické nedokonalosti a přidat si tak na atraktivitě se připisuje povrchnosti sociálních sítí. Vypadat líp ale chtěli lidé vždycky, jak dokládají třeba odkryté přemalby různých renesančních a barokních portrétů. Samozřejmě v digitální době stačí na „filtr“ jedno kliknutí, před několika stoletími povedenost retuše záležela na malířově štětci. A zároveň, podobně jako selfíčka influencerek vedou jejich sledující k přání dosáhnout stejné (byť vlastně falešné) dokonalosti, i renesančním ženám se dostávalo návodů, jak naplnit do značné míry nedosažitelná měřítka krásy z obrazů.

V pražských historických prostorech začínají Letní slavnosti staré hudby. Letošní ročník je zasvěcen Múzám. Sedm festivalových večerů představí posluchačům do 8. srpna například podoby lásky v italské raně barokní hudbě či žertovné příběhy ve španělských písních, připomenou také milostný příběh Orfea a Eurydiky. Součástí slavností je rovněž renesanční maškarní ples.

Počet prodaných vinylových desek v Británii letos poprvé za 35 let překonal počet prodaných kompaktních disků, do značné míry i díky novému albu americké zpěvačky Taylor Swiftové Midnights, informoval britský deník The Guardian.

V kostele v Dolním Benešově na Hlučínsku odkryli restaurátoři vzácné štuky ze 17. století. Podobná renesanční výzdoba je v kostelích na severní Moravě a ve Slezsku naprosto ojedinělá. Kromě toho objevili i malby a nápisy z období baroka.

Česká republika si 6. července připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 606 lety na koncilu v německé Kostnici. V jeho rodišti, Husinci na Prachaticku, odhalili novou branku propojující zahradu Centra Mistra Jana Husa s nádvořím modlitebny Církve bratrské. Tato událost byla společně s ekumenickou bohoslužbou součástí Husových oslav, které večer završil charitativní koncert. Lidé mohli jeho památku uctít také při bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze.

Rovných pět set padesát let uplynulo 21. května od narození Albrechta Dürera. Mistr německé renesance vytvořil stovky rytin, kreseb i maleb a mimo jiné patřil v Německu k prvním tvůrcům, kteří se pustili do aktů podle živých modelů. Jeden z jeho nejhodnotnějších obrazů – Růžencová slavnost – visí v Národní galerii v Praze. Sám Dürer o něm po dokončení v roce 1506 napsal, že lepšího obrazu podle něho v celé zemi není.

Před přibližně pěti sty lety namaloval Sebastiano del Piombo obraz Madona s rouškou. O zhruba sto padesát let později se olejomalba dostala do Olomouce, kde shlíží ze stěny obrazárny v Arcidiecézním muzeu. To ovšem zůstane ještě rok zavřeno, ne kvůli pandemii, ale kvůli rekonstrukci. Muzeum vzácný obraz připomíná alespoň on-line. Mimo jiné v animovaném klipu, který ukazuje, jak Piombo své dílo maloval. Promítat ho bude i na katedrálu sv. Václava.

V pařížském Louvru byla zahájena výstava k 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho. Jedna z nejrozsáhlejších expozic, které kdy byly autoru Mony Lisy, Vitruviánského muže nebo Poslední večeře věnovány, má za cíl představit dílo italského renesančního mistra v celé jeho šíři.

V Itálii ožívá zájem o velká díla renesance, zejména díky cizincům. Čtyři roky stará reforma umožnila, aby se do čela uměleckých institucí směli hlásit i zahraniční odborníci. Sedm jich prošlo konkurzy a mnohdy zkostnatělé kulturní instituce modernizovalo. Současná pravicová vláda ale chystá změnu: nově chce všechno řídit z Říma.