V pařížském Louvru byla zahájena výstava k 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho. Jedna z nejrozsáhlejších expozic, které kdy byly autoru Mony Lisy, Vitruviánského muže nebo Poslední večeře věnovány, má za cíl představit dílo italského renesančního mistra v celé jeho šíři.
Louvre představuje dílo přelomového tvůrce ve všech souvislostech. Zachycuje i jeho vztah k Francii, kde umělec strávil poslední roky, a to přímo na pozvání francouzského krále Františka I. Ten ho jmenoval svým dvorním malířem, inženýrem a architektem, dal mu k dispozici štědrou roční rentu a zámek Clos Lucé v blízkosti královské rezidence v Amboise, kde Leonardo 2. května 1519 zemřel a kde je také pohřben.
Leonardo da Vinci namaloval za svůj život jen asi 15 obrazů. Přesto se zařadil mezi nejvýraznější malíře historie. Tři svá nejcennější díla, Monu Lisu, Svatého Jana Křtitele a Svatou Annu, v roce 1516 odvezl z Itálie do Francie, aby je daroval francouzskému králi. Louvre dnes vlastní pět Leonardových obrazů a 22 jeho kreseb.
„Leonardo da Vinci byl génius renesanční Itálie. Nebyl Francouz, ale strávil ve Francii své poslední roky, a proto je jeho nejvíce obrazů právě tady v Louvru,“ říká kurátor výstavy Vincent Delieuvin.
Díla na výstavu zapůjčili Bill Gates nebo královna Alžběta
Po deseti letech vyjednávání a příprav je na výstavě shromážděno 162 obrazů, kreseb, rukopisů, soch a předmětů pocházejících z prestižních světových sbírek. Kromě galerií a muzeí zapůjčili díla za svých sbírek i podnikatel a filantrop Bill Gates či královna Alžběta.
Mimo Madony ze skal, Svaté Anny, Svatého Jana Křtitele a portrétu dámy La Belle Ferronniére, které pocházejí ze sbírek Louvru, byly na výstavu zapůjčeny například Madona s kvítkem (Madonna Benois) z petrohradské Ermitáže, Portrét mladého muže neboli Hudebník z Milána, Svatý Jeroným z Vatikánských muzeí, Ženská hlava čili La Scapigliata z Parmy nebo variace na Svatou Annu z londýnské Národní galerie.
Nejslavnější domácí Mona Lisa zůstává z kapacitních důvodů i po dobu výstavy na svém místě ve stálé expozici. Součástí výstavy jsou mimo Leonardových děl také díla jeho současníků, učitelů i žáků.
Matematika, astronomie, technika
Výstava je rozdělena do čtyř částí. V první jsou kresby z učňovských let u florentského sochaře Andrey del Verrocchia, která byla pro Leonarda zásadní pro zvládnutí práce se světlem, stíny a reliéfy. Druhá část ukazuje, jak se Leonardo vymanil z posedlosti dokonalou formou, která mu bránila zobrazit věrohodně pohyb, a ilustruje genezi jeho technik. Většinu obrazů doprovázejí stejně velké infračervené reflektografie umožňující vidět vrstvy pod malbou včetně uhlových náčrtů a postupných změn.
Návštěvníci mohou obdivovat všechny stránky Leonardova talentu, ve třetí části věnované vědeckému bádání jsou totiž vystaveny bohatě ilustrované da Vinciho manuskripty o matematice, astronomii či anatomii nebo náčrty technických vynálezů z oblasti válečného umění.
Vědeckou expozici uzavírá malá, ale patrně nejslavnější da Vinciho kresba, takzvaný Vitruviánský muž, ikonická rozpažená mužská postava umístěná do kružnice a čtverce. Kresba pojištěná na miliardu eur, tedy přes 25 miliard korun, pochází z benátských sbírek muzea Galleria dell'Accademia.
V závěru výstavy mohou návštěvníci vyzkoušet virtuální realitu, která originálním způsobem přiblíží nejslavnější da Vinciho obraz, Monu Lisu.
Logistická náročnost, obrovský zájem
Rozsáhlá retrospektiva je výjimečná mimo jiné tím, že vystavená díla jen zřídka opouštějí své místo. Důvodem je logistická i finanční náročnost zápůjček, stáří a křehkost exponátů i to, že tyto předměty bývají hlavními lákadly muzeí, která o ně nechtějí na dlouhé měsíce přijít. Přípravy výstavy tak provázely spekulace, která díla se nakonec v Louvru ocitnou.
O výstavu byl obrovský zájem dlouho před jejím otevřením. Muzeum ve snaze vyhnout se dlouhým frontám proto zavedlo rezervační systém. Zájemci si musí zakoupit časové vstupenky v online předprodeji. Muzeum předpokládá, že výstava přiláká na půl miliónu návštěvníků.
Život a dílo renesančního génia totiž dodnes fascinuje nejen milovníky umění, ale také vědce či filmové tvůrce. Jeho tvorbu dodnes zkoumají experti v různých oblastech bádání, aniž by bezezbytku pochopili všechny odkazy či symboly, které Leonardo da Vinci do svých obrazů či kreseb zakódoval. Veřejnost se o to v Louvru může pokoušet do 24. února.
