Leonardo da Vinci

Londýnská akademie umění představuje díla tří možná nejslavnějších umělců v historii. Renesanční malíři a sochaři Leonardo da Vinci, Michelangelo a Raffael Santi se znali osobně, studovali vzájemně své práce a ovlivňovali se. Žádné velké přátelství ale mezi nimi nevzniklo, všichni tři totiž soupeřili o zakázky.

Buckinghamský palác zpřístupnil veřejnosti mimořádnou výstavu ze sbírek britského krále Karla III. Představuje na sto šedesát kreseb z období renesance. Tři desítky těchto skic a studií od Leonarda da Vinciho nebo Michelangela jsou vystaveny dokonce vůbec poprvé.

Úsměv Mony Lisy po více než pět století obdivovatelům obrazu Leonarda da Vinciho naznačuje, že tato dáma i její autor mají svá tajemství. Americká geoložka a znalkyně italské renesance Ann Pizzorussoová tvrdí, že přišla na kloub jednomu z nich. Znalosti geologie jí pomohly určit, že krajina na pozadí malby leží v severoitalské provincii Lecco. Tato teorie ale není zas tak překvapivá a podle některých názorů ani správná.

Jaká je role výtvarného umění v jednadvacátém století, kde plátnům konkurují multimédia a virtuální svět? U příležitosti světového dne umění, který připadá na narozeniny renesančního malíře Leonarda da Vinciho, tedy na 15. dubna, se nad otázkou zamyslela kunsthistorička Terezie Nekvindová. Setkání s originálním obrazem digitalizace nenahradí, domnívá se mimo jiné.

Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK) vytvořila databázi, kde eviduje obrazy nebo sochy, o nichž předpokládá, že je vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž Západ uvalil sankce v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle úřadu je účelem projektu nazvaného Válka a umění napomoci sledovat porušování sankcí na mezinárodním trhu s uměním, usnadnit obchodníkům s ním provádět vlastní „sankční“ kontroly a ztížit ruským oligarchům prodej takového majetku.

Matka italského renesančního umělce a vynálezce Leonarda da Vinciho byla kavkazská princezna, která skončila v otroctví. Italský filolog a historik renesance Carlo Vecce své tvrzení opírá o dokument, který objevil ve státním archivu ve Florencii. Jiní historici jsou ale k novému poznatku skeptičtí.

Před pěti lety, 15. listopadu 2017, zaplatil kupec neuvěřitelných 450,3 milionu dolarů, tedy v přepočtu necelých deset miliard korun, za obraz Salvator Mundi (Spasitel světa). Částku do rekordní výše vyhnalo tvrzení, že se jedná o dílo Leonarda da Vinciho. Pochybnosti o pravém autorovi renesančního obrazu Krista ale stále existují, opakuje se i otázka, kdo je vlastně majitelem „mužské obdoby Mony Lisy“. Nejdražší výtvarné dílo historie si veřejnost neměla možnost léta prohlédnout, přestože už několikrát vystavené být mělo. K vidění je alespoň jeho kopie, a to v neapolském muzeu, odkud byla před pár lety ukradena – aniž by si toho někdo všiml.

V pařížském muzeu Louvre v neděli muž přestrojený za ženu na invalidním vozíku hodil dort na obraz Mony Lisy. Slavné dílo od Leonarda da Vinciho chrání silné neprůstřelné sklo, a tak nebylo poškozeno. Útočník tvrdil, že bojuje za ochranu životního prostředí. O kuriózním incidentu v pondělí informovala stanice BFM TV.

Slavný portrét herečky Marilyn Monroe od Andyho Warhola se prodal v aukční síni Christie's v New Yorku za 195 milionů dolarů (4,63 miliardy korun). Jedná se o nejvyšší cenu, za níž se dosud vydražilo jakékoliv dílo z 20. století. Dílo bylo součástí sbírky sourozenců Thomase a Doris Ammannových, z níž bylo k dispozici celkem 36 kusů od význačných malířů minulého století, například od Roberta Rymana, Cy Twomblyho nebo Francesca Clementeho. Výtěžek aukce putuje na charitativní účely.

V pražském Šternberském paláci jsou vystaveny české i zahraniční falzifikáty z období od patnáctého až do poloviny dvacátého století. Nová výstava Národní galerie tematizuje, jak se dá originál obrazu rozeznat od svého padělku. Expozice je výsledkem zkoumání, do kterého se zapojili kromě pracovníků Národní galerie i specialisté z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a Kriminalistického ústavu Policie České republiky.

Přesně před sedmi sty lety zemřel Dante Alighieri. V exilu, v němž nuceně strávil téměř polovinu života, vyhnán z rodné Florencie kvůli sporu s papežem. Na tento spor se už zapomnělo, na Danteho ale ne. V roce 2017 z jeho díla současný papež citoval při svém prvním videorozhovoru s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice. Jak rozumíte verši Danta Alighieriho, že láska „hýbe sluncem i všemi hvězdami“? zeptal se. Názor na postřeh významného italského básníka se nedozvěděl, ruský kosmonaut odvětil, že si do vesmíru přibalil Malého prince.

Přes sto let zůstávala na stejném místě, přesto si jí nikdo nevšiml. Malba zachycující Poslední večeři Krista visela na zdi kostela v malém městě na západě Anglie. Jejím autorem sice není Leonardo da Vinci, s velkou pravděpodobností ale pochází z dílny dalšího slavného italského malíře, Tiziana Vecellia.

Každé dítě se dřív nebo později zeptá, proč je nebe modré. Pro dospělého se jedná o skutečnost, nad kterou se mnohdy ani nepozastaví, a když přijde zvídavá dětská otázka, často musí přiznat, že přesné vysvětlení tohoto jevu nezná. Odpověď přitom není příliš složitá. Vědcům ale rozluštění příčiny, proč je nebe modré, trvalo hodně dlouho, píše meteorolog Pavel Karas.

Mona Lisa je bezpochyby jeden z nejslavnějších obrazů a tajemstvím svého úsměvu přitahuje už několik staletí, 21. srpna 1911 jí ale úsměv ztuhl. Do galerie v Louvru totiž nakráčel zloděj, portrét od Leonarda da Vinciho sundal z hřebíku a prostě s ním odešel. Víte, kdo a proč se rozhodl Monu Lisu ukrást? Mezi podezřelými byl třeba jiný slavný malíř – Pablo Picasso.

Zatímco nad budoucím fungováním Národní galerie jako instituce visí pár otazníků, výstavy mají budoucnost docela jistou. Do plánů na rok 2020, které galerie 5. prosince představila, se dostala tvorba Rembrandta, Mikuláše Medka, Kurta Gebauera i díla přibližující umění spojené s buddhismem či brutalismem. Podrobnější přehled nabízí fotogalerie.

V pařížském Louvru byla zahájena výstava k 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho. Jedna z nejrozsáhlejších expozic, které kdy byly autoru Mony Lisy, Vitruviánského muže nebo Poslední večeře věnovány, má za cíl představit dílo italského renesančního mistra v celé jeho šíři.

Jazykovědec z Bristolské univerzity Gerard Cheshire tvrdí, že dokázal přeložit slavný Voynichův rukopis. O rozluštění podivné knihy úzce spjaté s Prahou se pokoušely už desítky vědců, až doposud ale všechny pokusy selhaly.

Leonardo da Vinci je často popisován jako archetyp renesančního člověka, génia, humanisty a experimentátora, který spojil umění s vědou. Namaloval dva nejslavnější obrazy dějin, Poslední večeři a Monu Lisu, a jako vědec rozvinul na svou dobu jasnozřivé nápady například na letadlo, ponorku či automobil. Věnoval se ale i novátorskému studiu anatomie, stavebnictví, ptáků, srdce, optiky, botaniky, vodních proudů či zbraní.

Génius renesanční éry Leonardo da Vinci neměl jednu ruku zručnější než tu druhou, ale s největší pravděpodobností využíval obě se stejnou zdatností. Restaurátoři ve Florencii definitivně potvrdili, že k psaní používal obě ruce. Myslí si, že tak mohl tvořit i svá umělecká díla. Slavnému malíři dali přízvisko ambidextr.